Speciál: Kteří jezdci měli smůlu pro chvíli, kdy opustili svůj úspěšný tým
V historii F1 se můžeme setkat s řadou šťastných přestupů – krásným příkladem je takový Lewis Hamilton, který v roce 2012 zariskoval a přešel z McLarenu do Mercedesu a zbytek je historie. Tento článek ale shrnuje ta méně šťastná rozhodnutí, nebo minimálně tahy, které přišly ve špatnou chvíli…
Sebastian Vettel – Aston Martin
Nejaktuálnějším rozhodnutím opustit svůj tým má na kontě Sebastian Vettel. Čtyřnásobný mistr světa na konci loňské sezony odešel ze stagnujícího Aston Martinu. Jak se zdá, ze strany Němce šlo o špatné načasování, neboť britský tým je v úvodu letošní sezony druhým nejlepším a díky dalším drahým investicím se může stáj ze Silverstonu na špičce pole držet dlouhodobě. Častou otázkou teď mezi fanoušky je: ‚Na jakých místech by se Vettel teď objevoval?‘
Michael Schumacher – Mercedes
V roce 2010 se sedminásobný šampion vrátil do formule 1 s Mercedesem. Spolupráce ale ani zdaleka nebyla tak úspěšná, jako Němcova štace ve Ferrari. Tři roky se jak Schumacher, tak Mercedes trápili ve středu pole. Zlepšení přišlo až v roce 2013, to už ale barvy stříbrných šípů společně s Rosbergem hájil Lewis Hamilton, který s týmem následně získal šest titulů.
David Coulthard – Williams
Před svým přestupem do McLarenu působil Coulthard ve Williamsu. V roce 1995 byl Skot týmovým kolegou Damona Hilla a celkem obstojně stíhal jeho tempu. Před začátkem další sezony se ale Coulthard přemístil do McLarenu. Byl to ale Williams, který v letech 1996 a 1997 vyhrál se svými jezdci titul šampiona. Stáj z Wokingu sice vyhrála šampionáty hned poté, ale to už díky Finovi Hakkinenovi.
Jarno Trulli – Renault
Italský závodník je společně s Lewisem Hamiltonem označován za nejsilnějšího týmového kolegu Fernanda Alonsa. Trulli působil pod Renaultem v letech, které předcházely vítěznému období francouzské stáje a nutno dodat, že s mladým Alonsem si byli vyrovnaní. Na konci roku 2004 přešel Ital do japonské Toyoty, ve které strávil dalších pět let – získat titul, který u Renaultu v letech 2005 a 2006 vybojoval Alonso, se mu ale nepodařilo.
Baví tě podcast KOLO NA KOLO? Přijď na živá představení v kinech CineStar v Českých Budějovicích (4. května) a Liberci (1. června) se speciálními hosty a exkluzivním dvacetiminutovým filmem o Strategii během velkých cen F1. Vstupenky zde.
Jacques Villeneuve – BAR Honda
Mistr světa z roku 1997 působil v týmu BAR. V roce 2003 se jeho týmovým kolegou stal Jenson Button, který začal zajíždět solidní výsledky a celý tým začal Brita upřednostňovat. Villeneuve se ještě před posledním závodem ze stáje stáhl. Naneštěstí pro Kanaďana, BAR bylo v roce 2004 nejbližším soupeřem dominantnímu Ferrari a naděje na povedený rok se Villeneuveovi rozplynula.
Pastor Maldonado – Williams
Venezuelský závodník, který v roce 2012 vyhrál závod s Williamsem se na konci roku 2013 rozhodl tým opustit a přestoupit do Lotusu [dnešní Alpine]. Kvůli velké změně pravidel ale došlo k tomu, že Williams raketově vystřelil pořadím a stal se třetím nejlepším týmem pro další tři roky. Lotus měl přesně opačný příběh – z týmu bojující o podia se stala stáj z konce pole, a to posléze ukončilo Maldonadovu kariéru.
John Watson – McLaren
Watson na svou štaci v McLarenu nevzpomíná v dobrém, tým se k němu údajně choval velice povrchně a nepřátelsky. I přes silný rok 1983, kdy Watson vyhrál v Long Beach po startu z 22. místa, se vedení McLarenu rozhodlo svého pilota propustit a nahradit jej mladým talentem Alainem Prostem. Watson v McLarenu následně odjel už jen jeden závod v roce 1985, když nahrazoval zraněného Laudu. Watsona může nepřátelský rozchod s McLarenem mrzet o to víc, když si uvědomíme, že v 80. letech byl McLaren takřka neporazitelný.
Rubens Barrichello – Jordan
Zkušený Brazilec se před rokem 1997 rozhodl opustit tým Jordan a přešel k nově založenému týmu Jackieho Stewarta. Barrichellův tah byl logický, neboť do té doby byl Jordan pomalý. V roce 1997 ale přišel monopost Jordan 197, který týmu pomohl k podstatně lepším výsledkům. Šanci vyhrát závod měl Jordan už při třetím závodě sezony v Argentině, nebýt vzájemné kolize Ralfa Schumachera a Giancarla Fisichelli. Kdyby Barrichello neodešel, možná by první vítězství Jordanu i samotného Brazilce přišlo podstatně dříve.
Jenson Button – Williams a Renault
Mistr světa z roku 2009 měl hned dva smolné přestupy. Po solidní sezoně 2000 s Williams se britská stáj překvapivě rozhodla vyměnit mladého Buttona za dravého Montoyu. Jen o dva roky později se Button loučil také s Renaultem, kde závodil v letech 2001 a 2002. Naneštěstí pro Buttona, Renault následně postavil silný vůz a v letech 2005 a 2006 slíznul všechnu smetanu Fernando Alonso.
Fernando Alonso – Ferrari
Alonso – takzvaný ‚král špatných rozhodnutí‘ působil od roku 2010 ve Ferrari. Po pěti letech bez titulu se ale obě strany divoce rozešly. Pro Alonsa šlo o další divoký odchod z týmu, Ferrari se ale následně zvedlo. Po špatné sezoně 2014 nahradil Alonsa v Maranellu Sebastian Vettel, který do týmu přinesl svěží vítr. Ačkoliv Ferrari s Vettelem titul nezískalo, udělalo výrazný krok kupředu a mohlo o mistrovskou korunu alespoň bojovat.
Thierry Boutsen – Williams
Boutsen se k Williamsu připojil v roce 1990, hned od začátku ale partnerství nebylo šťastné. V týmu bylo velké napětí a Boutsen nedostával dostatečnou podporu i přes solidní výsledky. Spolupráce tak trvala pouze rok a od sezony 1991 najal Williams Nigela Mansella. Boutsen mohl být zklamný ještě víc z toho důvodu, že v následujících sedmi letech byl Williams na výslunní a pravidelně bojoval o tituly.