Speciál: Jaký motor pro Red Bull?
Dodavatel motorů Honda opouští formuli 1, a tím pádem o motory přichází velmi ambiciózní tým Red Bull. Letošní sezona je pro partnerství Red Bull – Honda tou poslední. Co bude dál? Vrátí se Red Bull k Renaultu? A kdyby ano, získá s ním titul mistra světa? Jediní zbývající dodavatelů motorů Mercedes a Ferrari nepřichází v úvahu. A i když by bylo nejhůř, právě Renault musí Red Bullu od příštího roku dodávat motory. Jenomže slepovat takový vztah znovu a znovu? K tomu asi není ochota ani na jedné ze stran a k titulu to nejspíš nepovede. Nabízí se tedy velmi odvážná myšlenka: převzít motory Honda a závodit s nimi dál i po letošní sezoně. Jenomže je tu velký problém: jednou věcí je s motory jezdit a úplně jinou disciplínou je motory vyvíjet. Vývoj moderních pohonných jednotek formule 1 je technologicky nesmírně náročnou a finančně velmi nákladnou záležitostí. Red Bullu by v takovém případě pomohlo pouze, pokud by byl další vývoj současných motorů F1 jednoduše zakázán. Další řádky jsou o tom, jak politicky nesnadné je na takový zákaz dosáhnout.
Red Bull vstoupil do formule 1 s těmi největšími cíli. Už mu nestačila role dobře viděného sponzora. Koupil nejprve Jaguar a pak jako druhý tým Minardi, aby si v něm připravoval ty největší hvězdy, které dosáhnou na největší úspěchy. Nutno přiznat, že projekt Sebastian Vettel se povedl náramně. Čtyři tituly mistra světa pro samotného jezdce a samotný tým. Včetně dodavatele motorů Renault. S nástupem nové generace hybridních motorů se ale vše zlomilo. Renault nedokázal podchytit technologickou náročnost nové architektury pohonných jednotek se všelijakými kinetickými nebo hybridními motorgenerátory, úložišti energie a umění zpětného využití takové energie. Frustrovaný začal být nejenom Red Bull, ale i samotný Renault. Tomu se nedostávalo zasloužené slávy v dobách, kdy Red Bull získával tituly mistra světa, ale byl terčem veškeré kritiky, když se Red Bullu nedařilo. Vyhrocený vztah nakonec dospěl k velmi komplikovanému rozvodu a Red Bull se uchýlil k Hondě. Když poprvé po třinácti letech Honda vyhrála s Red Bullem hned v první vzájemné sezoně, vypadalo to na velmi slibný projekt, přesně v duchu Red Bullu. To ale jen do té doby, než ve stínu nepřívětivé situace v automobilovém průmyslu oznámila Honda, že na konci letošního roku z formule 1 odejde.
Nechce se ti číst? Poslechni si jako Podcast:
Fanoušek F1 se často ptá, proč si tým jako Red Bull nebo třeba McLaren nepostaví vlastní motor. Je to úvaha logická, ale co byl motorsport motorsportem, týmy dokázaly postavit vlastní auta, ale po motorech se musely shánět u automobilek. Motory vždy byly velmi nákladné na vývoj a výrobu, a s ohledem na malý počet závodních motorů nebylo nikdy možné náklady na takový počet motorů rozložit. Bylo by to silně nerentabilní. Moderní problém je o to těžší, že za vývojem, který se u nejnovějších motorů zabývá zdaleka nejen (dnes už také velmi sofistikovaným) spalováním palivové směsi uvnitř klasického spalovacího motoru, stojí také složité softwary, simulační nástroje a hybridní technologie. Do vývoje současné generace motorů už byly kumulativně vloženy miliardy a miliardy eur. Vzniklo velmi sofistikované know-how, které si pro sebe drží jen Mercedes, Ferrari, Renault a Honda. A tituly už sedm let bere jen první jmenovaný.
Vyvíjet vlastní motor je tak ekonomickou sebevraždou bez naděje na úspěch. Red Bull má šanci vrátit se zpátky k Renaultu, ale tohle už rakouský magnát Dietrich Mateschitz ani jeho poradce Helmut Marko nechtějí. Red Bull by musel – zjednodušeně řečeno – jen číst v manuálu a poslouchat, kde co nastavit a zapojit, bez skutečného společného vývoje, a to na titul nestačí. Red Bull by byl prostým zákazníkem, na rozdíl od slavné doby prakticky továrního partnerství s Renaultem. Převzít prostou výrobu, sestavení a provoz motorů Hondy by bylo průchodným řešením. Byl by to pro Red Bull charakteristický krok vedoucí k tomu, že má situaci ve svých rukou. Red Bull má dnes vlastní tým, vlastní závodní okruh, vlastní televizi a média, vlastní oděvní značku, vlastní silnou technologickou firmu. Jen ten motor nemá vlastní.
Není to poprvé, když automobilka opustí F1, ale její motory zůstanou
Kdyby Red Bull převzal program Hondy, v takovém případě by se ale musel napříč celým startovním polem zakázat onen drahý vývoj. Stačí zdánlivě málo, ale právě v tom je zakopaný pes: souhlas Mercedesu, Ferrari a Renaultu. Překážka, jejíž vrchol lze spatřit snad jen z vrcholu Mount Everestu.
Není bez zajímavosti, že sama Mezinárodní automobilová federace stála o zákaz vývoje motorů, ale Red Bull vyhrožoval, že když se tak stane, Honda formuli 1 opustí. Což beztak udělala, a nepotěšila tím ani federaci, ani týmy Red Bullu. Nyní Red Bull vyhrožuje odchodem, pokud nebude zákaz vývoje zaveden. Nemluvě o samozvaném termínu na konci loňského listopadu, kterým Red Bull vyhrožoval.
Před ním se ale žádný ze soupeřů nesklonil a když Red Bull v polovině prosince vyhrál závěrečnou velkou cenu loňské sezony, ještě víc tím snížil jejich ochotu o nějakém zastavení vývoje jednat nebo mu být otevřený. V polovině ledna se začalo hovořit o hlasování mezi týmy, uspořádané federací. To ale vypadalo spíš jako jen zbožné přání Red Bullu než reálná akce. Red Bull to okomentoval slovy, že tam, kde ještě včera byla ochota, dnes už žádná ochota zřejmě není.
Honda předsune motor pro rok 2022, chce s ním bojovat o titul ještě letos
Neochota vyplývá z nejasností kolem toho, co zákaz vývoje vlastně znamená? Jak se bude kontrolovat? Nebo co když budou výrazné rozdíly mezi jednotlivými automobilkami? Pokud bude se zákazem vývoje motorů souhlasit FIA a Liberty Media, Red Bull by potřeboval ještě alespoň sedm hlasů od týmů nebo dodavatelů motorů, aby byl požadavek schválen. Red Bull, AlphaTauri a Honda mají tři hlasy, tak by bylo potřeba sehnat ještě další čtyři mezi týmy nebo dodavateli motorů.
Situaci komplikují jednání ohledně udržitelných paliv a technologií, které by nebylo možné zavádět, kdyby byl v platnosti zákaz vývoje motorů. To a řada dalších nezodpovězených otázek a nejasných dopadů je celkem pochopitelně překážkou v ochotě týmů a dalších institucí bezhlavě schválit zákaz vývoje. Vlastně jen proto, aby pomohly dvěma týmům formule 1. Na dva týmy Red Bull a AlphaTauri přitom pamatují pravidla, které po jejich vlastní zkušenosti obsahuje záchrannou klauzuli: dodavatel motorů s nejmenším počtem týmů musí dodávat motory dalším, pokud ty se nedokážou dohodnout s někým jiným. A že bude Red Bull poháněn Ferrari nebo Mercedesem je prakticky utopie.
V zákulisí vede Red Bull intenzivní kampaň za prosazení svého plánu: převzít program Hondy a vyjednat si zákaz dalšího vývoje motorů, což by mohlo nevadit asi jen Mercedesu. A ani tady už není jisté, jestli by Mercedes nějaký prostor pro vývoj nepotřeboval. Red Bull je nyní osamocený voják v poli, který je nucen vyjednávat se všemi okolo, aby jeho další setrvání ve formuli 1 mělo v první řadě vůbec smysl. A tady je problém: soupeři a automobilky se mohou tvářit, že nemají důvod pomáhat svým soupeřům, ale ztráta jednoho dodavatele motorů a dvou týmů je něco, co zcela zákonitě ohrozí celý sport, a tím pádem je samotné.
