Pohnuté osudy během tvorby slavného filmu Le Mans
Ve své době byli Steve McQueen a Paul Newman nejpopulárnějšími herci. Oba se nechali zlákat jednou z legálních, ale velmi návýkových drog: motorsportem. Oba se pustili do natáčení filmu o závodění. Jeden uspěl, druhé méně. V čem konkrétně?
Film Le Mans
Film “Le Mans” z roku 1971, ve kterém hraje Steve McQueen, vypráví o fiktivním závodě 24 hodin Le Mans. Hlavní postava, závodník Michael Delaney (Steve McQueen), je stále traumatizován nehodou, kterou způsobil předchozí rok a při které zemřel manžel jeho přítelkyně. Film zachycuje napětí a emoce spojené s tímto náročným závodem. Delaney se potýká s vinou a zároveň se snaží zvládnout náročný závod. Během závodu dochází k dalším nehodám, které vyvolávají další emoce a napětí. Film je známý tím, že obsahuje skutečné záběry závodu z roku 1970.
Tenkrát i dnes výrazně uznývaný film ale nebyl v kině úspěšný. Steva McQuuan dostal na mizinu, zničil jeho produkční společnost Solar Productions, a s tím i manželství. Příběh zaujal natolik, že v roce 2015 vznikl velmi uznávaný dokument ‘Steve McQueen: The Man & Le Mans‘.
Film Winning
Film “Winning” z roku 1969, ve kterém hraje Paul Newman, je o závodníkovi Franku Capuovi, který sní o vítězství v závodě Indianapolis 500. Frank je vycházející hvězdou na závodním okruhu. Jeho snaha dosáhnout úspěchu však přináší riziko ztráty manželky Elory, která má poměr s jeho rivalem Lutherem Erdingem. Tento poměr způsobuje napětí ve vztahu s jeho nevlastním synem Charleym. Charley, který je z Elorina prvního manželství, se původně obával, že Frank bude špatnou náhradou za jeho skutečného otce. Nicméně, Charley rychle začal Franka mít rád a našel útěchu v tom, že Frank je také mechanik se zájmem o auta. Tato nově nalezená vazba rychle eskalovala, když Charley začal pomáhat Frankovi stavět a opravovat auta, se kterými soutěžil. Frankova oddanost své kariéře přišla na úkor zanedbávání jeho manželky, což vedlo k jejímu poměru s Frankovým hlavním rivalem na závodní dráze, Lutherem Erdingem. Když je poměr odhalen, Frank je zdrcen zradou a bolestí, kterou to způsobuje. Nejenže musí čelit ponižení z nevěry své manželky, ale také se nachází v konfliktu s osobou, kterou považuje za svého největšího soupeře.
Méně známý film Paula Newmana už v kinech úspěšný byl.
POSLEDNÍ JEDNOTKY MÍST NA EXKLUZIVNÍ PŘEDPREMIÉRU FILMU FERRARI s TALKSHOW – VSTUPENKY ZDE
Motivací pro tvorbu filmu “Le Mans” byla McQueenova vášeň pro všechno, co souvisí s automobily. Jeho láska k závodění a úplné soustředění potřebné k vítězství byly tím, co motivovalo film. McQueen chtěl vytvořit film, který by ukázal lidem krásu jeho světa a umožnil jim nahlédnout do sedadla řidiče, alespoň na chvíli. McQueen použil svou váhu jako jedna z největších hvězd té doby, aby se film “Le Mans” stal skutečností jako dlouho očekávaný projekt, který byl určen k tomu, aby byl co nejautentičtější. Původně měl být filmován během závodu Le Mans v roce 1970, přičemž Steve McQueen měl sám závodit. Nicméně kvůli problémům s pojišťovnou McQueen závodit nemohl, ale to nezastavilo výrobu filmu. Film obsahuje skutečné záběry závodu z roku 1970. Plány šly do realizace po úspěchu McQueenových filmů Případ Thomase Crowna a Bullittův případ.
Paul Newman také trpěl závislostí na rychlých autech a automobilovém sportu. Ale měl tuhle závislost víc pod kontrolou než McQueen. Myslel na ekonomiku projektu a tak v roce 1971 vznikl film Winning. A tady se nabízí zajímavé porovnání: McQueenův Le Mans měl eknomické následky, ale je to lepší filmařina (a podle všeho byl McQueen lepším jezdcem než Newman – McQueen dojel druhý ve dvanáctihodinovém závodě na Sebringu v roce 1970). Oproti tomu Winning nebyl finančním propadákem, ale není to film, který by byl bůhvíjak dobře hodnocený. Ostatně, povědomí o něm není zdaleka tak velké jako o Le Mans.
Měli všechno, jen ne scénář
Le Mans byl druhý McQueenův pokus. Ten první s názvem “The Day of The Champion” (1966) neprošel ani přes šéfy studia Warner Bros. To McQueena nezastavilo, založil vlastní produkční společnost Solar a do Le Mans nalil 6 milionů dolarů. Více než co kdy stál jakýkoli jeho předchozí film. Steve McQueen nebyl dobrým podnikatelem a už tenkrát studia věděla, že filmy o motorsportu nebývají kasovními trháky. Studia neměla důvěru ani v žánr, ani v McQueena jako producenta, jakkoli ho milovala jako herce.
Problémem filmu Le Mans, ačkoli se podařilo nakonec získat dohodu i peníze, bylo, že neměl ani název ani scénář. Filmy vznikají na základě myšlenky: knihy, povídky, nebo dokonce i samotného článku. Steve McQueen neměl nic a nutnost příběhu podcenil. Věřil, že samotné dění na závodní dráze bude stačit a přiběh se s tím nějak stvoří. Hal Hamilton ve zmíněném dokumentu ‘The Man & Le Mans’ vzpomíná: “Měli jsme všechno. Hvězdu, jezdce, technickou podporu. Měli jsme všechno, ale ne scénář.” V této souvislosti není bez zajímavosti zmínit náročnou situaci producentů filmu Apex, kteří se potýkají se stejným problémem: nemají rozumný scénář.
Brzy nastaly problémy mezi McQueenem a produkční společností Cinema Center Films, která platila především za scénář, ale žádný neviděla. Práce byly zastaveny a Cinema Center Films se pokusila McQueena zbavit a nahradit jej Robertem Redfordem, který se sice vůbec nezajímal o auta, ale zato se zajímal hodně o neexistující scénář před tím, než by se rozhodl. Cena Cinter Films se z projektu stáhla a zoufalý McQueen se snažil všechno dokončit sám. Přičemž obvinoval všechny a všechno kolem, jen ne sebe. Odvraceli se od něj největší přátelé a vyrbil si velkou nedůvěru mnoha lidí ve filmovém byznysu. Mezi nimi byl dosavadní režisér Le Mans John Sturges. Nahradil jej (ne zrovna úspěšný) Lee Katzin, který absenci scénáře vyřešil minimalizací dialogů.
Finanční a produkční katastrofu komplikovala jednání s pojišťovnami. Během závodu v roce 1970 se totiž vážně zranili Derek Bell a David Piper a zrušeno bylo jedno Porsche 917 a Ferrari 512. Steve McQueen trval na filmování reálných scén a do filmu rval dál a dál své peníze. Byly natočeny tuny filmového materiálu, které nakonec byly skartovány. Zkolabovalo McQueenovo manželství s Neile Adamsovou, která už měla McQueenových výstupů plné zuby a její zálet s jiným mužem nehodlal přejít s klidem.
Když natáčení skončilo, Steve McQueen už neměl nad filmem žádnou kontrolu. Střih už převzalo jiné studio v rámci insolvenčních procesů. McQueen nebyl s výsledkem spokojen, odmítl mu dělat jakoukoli publicitu a na jeho premiéře se neobjevil. Zanevřel i na automobilové závodění.
Steve McQueen se znovu stal placeným hercem a natočil několik dalších ikonických filmů: Útěk, Motýlek, Skleněné peklo, kde se potkal s Paulem Newmanem, nebo western Tom Horn. Zemřel po náročné operaci na zástavu srdce 7. listopadu 1980 ve věku 50 let.
