Historické okénko: jak a proč Mexičané na 16 let přišli o svůj závod

Formule 1 v Mexiku má za sebou mnohem bohatší historii, než možná tušíte. Jedná se už o třetí pokus, jak se natrvalo usadit v kalendáři. Poprvé se v Mexiku jelo v roce 1963 (1962, pokud by se počítal i nemistrovský závod) a tamní závod se rychle stal populárním. Až do osudného roku 1970, kdy nadšení zvítězilo nad rozumem…

Štítky: GP Mexika Historie Zveřejněno 27. 10 2019 — Lukáš Štěrovský

Jako by to už tak nebyla nelehká sezona. Jochen Rindt posmrtně korunovaný jako mistr světa… a pak přišel na řadu závod v Mexiku, o který mezi fanoušky panoval tak velký zájem, že jej nebylo možné zvládnout. Mnozí popisují tehdejší panorama jako „závodní dráhu lemovanou nekonečnou řadou lidí“. A nejsou daleko od pravdy.

Na stejný okruh, na jakém se jede i letošní závod, zavítalo tehdy přes 200 tisíc fanoušků! „Každý chtěl být na okruhu, a každý chtěl mít lepší výhled než jeho soused,“ vzpomíná novinář Andrew Marriott na atmosféru, jaká panovala během posledního závodu roku 1970.

Fanoušci byli opravdu všude.

Jenže Mexičani neznali ve svém nadšení pro formuli 1 meze. „Ignorovali bezpečnostní nařízení, zničili ploty a snažili se dostat až k trati. Situaci se snažili uklidnit jak tamní hrdina Pedro Rodriguez, tak hvězda Jackie Stewart, ale jejich prosby směrem k davu byly takřka zbytečné. Naopak netrpěliví fanoušci začali na okruh házet skleněné lahve, což jen přililo oleje do už tak ohnivé atmosféry.“

„Bylo to vážně intenzivní, ta atmosféra,“ vzpomínal později Emerson Fittipaldi. „Snažili jsme se fanoušky uklidnit, ale jak můžete vidět z fotek, moc se to nepovedlo. Bylo jich tam prý 200 tisíc, ale přišlo mi to jako mnohem více. Bylo to nebezpečné, ale svým způsobem krásné.“

Zrušit závod? Nesmysl!

Spekulovalo se o zrušení závodu, ale pořadatelům i ostatním bylo jasné, jak by fanoušci na takovou zprávu reagovali, a tak zbývalo jediné: odjet podnik v šílených podmínkách, s lidmi lemujícími dráhu ve vzdálenosti pár metrů! „Bylo to odvážné. Stačila by malá chyba a mohlo dojít ke katastrofě,“ tvrdí Marriott. „Jediným smykem by někdo mohl zabít najednou dvacet nebo více lidí. Kolize, jakou měli Jackie Oliver a Jacky Ickx na začátku roku v Jaramě, by zabila aspoň 200 lidí.“

Nakonec se závod jako zázrakem odjel bez vážnějšího incidentu. „Někteří blázni dokonce přebíhali přes dráhu,“ vykládá dále novinář. „Několik jezdců je těsně minulo, ale nikomu se nic nestalo.“

Největší nepříjemnost tak zastihla Jackieho Stewarta. „Jel jsem asi tak 260, když jsem trefil psa, který z mého pohledu byl velký jako slon! Najednou se vynořil na trati. Auto se okamžitě stočilo doleva, k davu, kde seděli diváci na zemi se zkříženými nohama pár metrů od asfaltu… naštěstí se mi povedlo nad vozem znovu získat kontrolu a nevjet do lidí,“ popisoval později horké chvilky Stewart.

Jakmile Jacky Ickx (mimochodem se jednalo také o poslední závod Jacka Brabhama – bylo mu tehdy 44 let a kvalifikoval se jako čtvrtý, v závodě ho vyřadila porucha motoru) protnul cílovou pásku, všichni vtrhli na dráhu, kompletně ji zablokovali a ostatní auta musela zastavit.

Většina zúčastněných tak raději na hektický závěr sezony 1970 chtěla zapomenout. Mexičanům se příliš velké nadšení také nevyplatilo – z bezpečnostních důvodů byl závod pro další rok zrušen. Tamní fanoušci pak museli čekat dlouhých 16 let, než se na jejich okruh královna motorsportu zase vrátila. To vše kvůli tomu, že v roce 1970 nedokázali udržet svoje nadšení v rozumných mezích…

K neštěstí by tehdy stačilo málo…

Diskuse k článku

Napsat komentář