Gilles Villeneuve * 18. 1. 1950 – † 8. 5. 1982
Byla to jedna z nejstrašlivěji vypadajících havárií v celé historii formule 1. Zatímco dnes by po takovém karambolu odešel po svém, při osudné kvalifikaci na GP Belgie 8. května 1982, před 38 lety, mu ale nebylo souzeno. Gilles Villeneuve zemřel ve věku 32 let.
Jel se závěr kvalifikace na belgickém okruhu Zolder a Villeneuve vedl vyostřený souboj s časem a zejména týmovým kolegou Didierem Pironim z Itálie. V knihách se dnes dají přečíst různé teorie o pravých motivacích Villeneuvova přílišného rizika. Zda bojoval čistě jen o pole position nebo za každou cenu potřeboval porazit svého týmového kolegu, se kterým měl napjatý vztah a který v dané části kvalifikace byl o kousek rychlejší. Výpověď Villeneuovova závodního inženýra Maury Forghieriho má dokonce za to, že Villeneuve už nejel naplno a vracel se do boxů. Ať už byly příčiny jakékoli, Villeneuve jel hodně rychle. Daleko rychleji než Jochen Mass na voze March 821 Ford Cosworth DFV 3.0 V8. Mass chtěl Villeneuvovi uhnout při průjezdu zatáčkou Butte, ale došlo k nedorozumění a Villeneuve chtěl Masse objet po pravé straně v době, kdy Mass uhnul také doprava. Massova formule zafungovala jako katapult a Villeneuvovo Ferrari 126C2 vylétlo do vzduchu a rozbilo se o bezpečnostní síť vpravo od dráhy v nájezdu do dvojité pravé zatáčky Terlamenbocht.
Následky byly děsivé. Bezpečnostní úroveň tehdejších formulí se s tou dnešní nedávala vůbec srovnávat. Při nárazu v rychlosti převyšující 200 km/h a při následných kotrmelcích se Ferrari rozletělo na kusy a Villeneuvovo tělo, upevněné v závodní sedačce ale bez přilby, vylétlo ven a skončilo na druhé straně závodní dráhy. Kolegové závodníci a lékař byli na místě za pár sekund. Villeneuve byl oživován na místě a pak vrtulníkem převezen do univerzitní nemocnice St Raphael. Kanadský pilot měl ale bohužel zlomený vaz a za zesnulého byl prohlášen ve 21:12 místního času.
Joseph Gilles Henri Villeneuve se zúčastnil 68 velkých cen a závodil jen pro Ferrari v letech 1977 až 1982. Přidat ale musíme jediný jeho start za McLaren ve Velké ceně Británie, ve které měl premiéru. Dosáhl na šest vítězství od domácí Kanady v roce 1978 až po poslední Španělsko 1981. Dvakrát vyhrál kvalifikaci, na Long Beach (1979) a v San Marinu (1981).
Právě San Marino v roce 1982 bylo dějištěm údajného ignorování týmové režie ze strany kolegy Pironiho, který překvapeného Villeneuva dvakrát předjel a závod vyhrál. Villenueve to nečekal, protože měl za to, že on je týmovou jedničkou a Pironi jej nechá vyhrát. Villeneuve vedl závod poté, co René Arnoux odstoupil s hořícím renaultem. Ferrari dalo prostřednictvím tabule ‚Slow‘ (Pomalu) svým jezdcům zprávu, jejíž pravý úmysl se debatuje dodnes. Do jaké míry pak následná hádka měla vliv na dění o dva týdny později v Zolderu, zůstane navždy ve hvězdách. Není ale sporu o tom, že Villeneuve pochopil zprávu tak, že jezdci mají držet pozice až do cíle. Z omylu byl vyveden ve 46. kole, kdy jej po širším výjezdu ze zatáčky Rivazza Pironi předjel. Tím se strhla série soubojů a nedorozumění až do posledního kola, ale i v něm Villeneuve spoléhal na plnění týmových rozkazů. Před cílovou čarou jej ale Pironi předjel. Villenevue byl přesvědčen, že mu Pironi vítězství zkrátka ukradl.
‚Po celou dobu, co jsem v týmu, znamená Slow držet pozice,“ řekl po závodě Villeneuve.
Není bez zajímavosti, že Didier Pironi zemřel tragicky o pět roků později při havárii rychlostního člunu.
Již před svou smrtí byl Villeneuve velmi populární osobností. Svou kariéru zahájil závody dragsterů, což jej nebavilo, a tak si pořídil závodnickou licenci. Čtyři léta závodil ve formuli Atlantic. Na závodění si vydělával úspěšnými účastmi v šampionátech sněžných skútrů. Při některých závodech formule Atlantic svými výkony oslovil Jamese Hunta, který mu zprostředkoval angažmá u McLarenu. Narodil se nedaleko Montréalu, kde se dnes jezdí GP Kanady. V roce 1970 si vzal Joann Bartheovou a páru se narodily dvě děti: dcera Mélanie a syn Jacques. Mistr světa formule 1 z roku 1997 a dnes bohatě citovaný závodník-veterán. Stojí za zmínku, že Gilles má bratra, který nese také jméno Jacques. Závodil ve formuli Atlantic a dnes je mu 63 roků.
Česká encyklopedie na Gilla Villeneuva vzpomíná následujícími slovy:
“Ve formuli 1 se objevil při Velké ceně Velké Británie u týmu McLaren, zde startoval se starým McLaren M23 z devátého místa. V závodě skončil na 11. pozici. Na Silverstonu si jej všiml Enzo Ferrari a na doporučení Chrise Amona a Waltera Wolfa jej v dalším závodě nasadil jako třetího jezdce Ferrari.
V roce 1978 poprvé vyhrál velkou cenu. Vítězství bylo o to cennější, že jej dosáhl před domácím publikem. V celkovém pořadí šampionátu skončil na 9. místě. V roce 1979 se proslavil bitvou o druhé místo v GP Francie 1979 s Reném Arnouxem, kterou vyhrál. Tento souboj je považován jako souboj století. Pomohl týmové jedničce Jodymu Scheckterovi získat titul mistra světa. Poté přišla léta špatných vozů. Jenže v roce 1982 získal vůz na vyhrávání, takže ho rozzuřilo, když týmová dvojka Didier Pironni porušil interní dohodu v GP San Marina. Rozvztekaný přijel do Zolderu, a když Pironni zajel lepší čas, vyjel na trať, aby se zlepšil. Jenže se mu do cesty postavil Jochen Mass…”
Na pohřbu v Berthierville, kde Villeneuve vyrůstal, jej bývalý týmový kolega Jody Scheckter poctil slovy: “Gilles mi bude chybět ze dvou důvodů. Jednak to byl nejchytřejší člověk, kterého jsem potkal. A byl to nejrychlejší pilot v historii motorsportu. Ale on je tu pořád s námi. Myšlenky na to, co dokázal a co vše udělal, tady budou vždy s námi.”
Na okruhu ve Fioranu má u vstupu Villeneuve bronzovou bustu a myslí na něj také v San Marinu, kde startoval do svého posledního závodu. A samozřejmě, okruhu na montréalském ostrově Notre-Dame nese jeho jméno. Od roku 1992 má v Berthierville, severně hodinu jízdy autem od závodního okruhu, své vlastní muzeum. Dostal se i na poštovní známku. V roce 2005 bylo oznámeno, že na základě biografické knihy od Geralda Donaldsona z roku 2003 vznikne také film, což se ale doposud nestalo.
Diskuse k článku