Deset nejhorších vozů, které vyhrály velkou cenu

Štítky: Historie Zveřejněno 18. 02 2023 — Vašek Štěpánek

Ferrari F60

Vítězství: Belgie 2009 (Kimi Räikkönen)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: druhé místo

Pozice v poháru konstruktérů: čtvrtá

Ferrari v roce 2009 nezvládlo přechod na nová technická pravidla a nebylo schopno napodobit trik Brawnu s dvojitým difuzorem. V průběhu sezony se parta z Maranella trápila a její rudé vozy sbíraly jen zbytky bodů a vzácně podium.

Nicméně, po letní pauze na konci srpna dokázal Kimi Räikkönen malý zázrak. Fin startoval z druhého místa za jezdcem Force Indie Giancarlem Fisichellou, který šokujícím způsobem vyhrál sobotní kvalifikaci.

Během závodu se ale Räikkönen dokázal před Itala dostat a své vedení udržel až do konce. Pro Ferrari to bylo první a jediné vítězství v sezoně. Krátce na to přišlo oznámení o konci Kimiho Räikkönena v Maranellu, kterého v následující sezoně nahradil Fernando Alonso.

 

Shadow DN8

Vítězství: Rakousko 1977 (Alan Jones)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: třetí místo

Pozice v poháru konstruktérů: sedmá

Monopost Shadow DN8 v sezoně 1977 byl vůz ze středu pole. K tomu se vázala také velká nespolehlivost, která zapříčinila řadu odstoupení z bodovaných pozic. Budoucí šampion Alan Jones už začínal být pořádně nevrlý, ale poté přišlo Rakousko.

Jones startoval ze 14. místa a díky skvělé jízdě v těžkých podmínkách [pršelo] byl pilot stáje Shadow po prvních 16 kolech na druhé příčce a zvyšoval náskok na třetího Nilssona v Lotusu. Závod vedl obhájce titulu James Hunt.

Pouhých 11 kol před cílem ale monopost McLarenu přestal fungovat a za pár okamžiků musel ze závodu odstoupit i pilot Lotusu. Alan Jones tak v Rakousku vyhrál o 20 sekund před druhým Laudou a zajistil Shadowu první a jediné vítězství v F1.

 

Toro Rosso STR3

Vítězství: Itálie 2008 (Sebastian Vettel)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: čtvrté místo

Pozice v poháru konstruktérů: šestá

Mladý Sebastian Vettel položil silné základy úspěchu už v sobotu, kdy za deštivých podmínek vyjel Toro Rossu první pole position v historii. Do té doby se stáj z Faenzy objevovala hlavně ve druhé polovině startovního pole.

Samotný závod byl jen a pouze v režii budoucího čtyřnásobného šampiona, který neudělal jedinou chybu a dominoval. Vettelovo vítězství probudilo celý tým a ve zbytku roku 2008 si Toro Rosso zajistilo několik dalších silných výsledků.

Sezona 2008 je doteď jedinou, ve které juniorský tým porazil hlavní ‚áčkovou‘ stáj Red Bull, a podílel se na tom především německý talent. Toro Rosso tehdy skončilo celkově šesté a rudí býci obsadili sedmé místo v poháru konstruktérů.

 

Tyrrell 011B

Vítězství: Detroit 1983 (Michele Alboreto)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: páté místo

Pozice v poháru konstruktérů: sedmá

Počátky 80. let minulého století poznamenal svět formule 1 příchod turba. Monoposty týmu Tyrrell byly jedny z posledních, které využívaly motory Ford, a to bez turba, což se velmi brzy ukázalo jako obrovský handicap.

Městské okruhy se tak pro tyto monoposty staly jedinou příležitostí, jak zazářit a urvat alespoň jeden hezký výsledek za sezonu. Rok 1983 je přesně tento případ – Michele Alboreto dokázal v kvalifikaci v Detroitu vyjet šesté místo.

Po startu závodu se pilot Tyrrellu dostal na čtvrtou příčku. Následně se posunul na třetí [díky pomalému pit-stopu Rosberga]. Poté se Alboreto ocitl na druhém místě a deset kol před koncem dostal lídr závodu defekt. Alboreto tak Tyrrellu zajistil nejlepší výsledek sezony.

 

Ferrari 126CK

Vítězství: Monako 1981 a Španělsko 1981 (Gilles Villeneuve)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: třetí místo

Pozice v poháru konstruktérů: pátá

Ferrari mělo na začátku 80. let výkonný motor a turba Maranellu svědčily, ale aerodynamika byla velmi chabá. Italové postavili jedno z nejméně obratných aut ve startovním poli, a tak byla pro piloty každá jízda mimo rovinky utrpením.

Nicméně, v roce 1981 si Ferrari připsalo hned dvě vítězství. První přišlo v Monaku, kde Gilles Villeneuve předvedl jedno z nejlepších kvalifikačních kol v historii a startoval druhý. Díky lepší strategii a smůle soupeřů proťal Kanaďan cílovou pásku na prvním místě.

Hned v nadcházející Velké ceně Španělska přišel další šok. Villeneuve měl skvělý start a hned ve druhém kole se ujal vedení. Po zbylých 80. kol předváděl pilot Ferrari skvělou obranu a díky výkonnému motoru na rovinkách urval Villeneuve druhý triumf v řadě.

 

Ligier JS43

Vítězství: Monako 1996 (Olivier Panis)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: páté místo

Pozice v poháru konstruktérů: šestá

Ligier ztrácel v roce 1996 na čelo zhruba tolik času, jako loňský Williams na Ferrari, a tak byla naděje zajet dobrý výsledek opravdu malá. V Monaku téhož roku se ale na Oliviera Panise usmálo štěstí a Francouz si dojel pro jediné vítězství v kariéře.

Po startu ze 14. místa se vyhnul počátečním zmatkům a dostal se o několik pozic dopředu. Panis pokračoval ne příliš rychlou, ale za to spolehlivou jízdou, která mu vynesla postavení na čtvrtém průběžném místě, jenže závod nekončil.

Lídr Damon Hill musel z technických důvodů odstoupit a druhý Alesi měl potíže se zavěšením, čímž se Panis dostal na druhou příčku. V závěru závodu se pilot Ligieru dostal před Davida Coultharda, který měl problémy s palivovým systémem a zázrak byl na světě.

 

Williams FW09

Vítězství: Dallas 1984 (Keke Rosberg)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: druhé místo

Pozice v poháru konstruktérů: šestá

Williams by l v 80. letech dalším týmem, kterému relativně dlouho trvalo se adaptovat na nové motory s turbem. V Dallasu ale svitla týmu založený Frankem Williamsem naděje. Rosberg se dobře připravil na vysoké teploty a náročné podmínky.

Finskému závodníkovi to do závodu dalo výhodu a brzy se Rosberg ze sedmého místa dostal do bojů o podia. Zhruba v polovině závodu se pilot Williamsu dostal na druhé místo za lídra Alaina Prosta, který závodu dominoval.

Okruh v Dallasu byl ale velmi hrbolatý, a ne jeden pilot na povrch trati doplatil. Prost byl zrovna jedním z těch, kteří podcenili situaci a skončil ve zdi. Rosberg se tak překvapivě dostal do čela a vedení udržel, čímž Williamsu zajistil první vítězství s turbomotorem.

 

Lotus 43

Vítězství: USA 1966 (Jim Clark)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: žádné další dokončení závodu

Pozice v poháru konstruktérů: pátá

Tým Lotus v roce 1966 sestavil vůz, který byl velmi rychlý – potvrzují to i Clarkovi úspěchy v kvalifikacích, ve kterých pilot Lotusu vždy startoval do třetího místa. Velkým problémem ale byla spolehlivost – monopost s označením 43 nedokončoval závody.

Jediná výjimka nastala ve Velké ceně USA, kde Clark startoval druhý a následně se propadl na čtvrté místo. Dvojnásobný mistr světa se ale po problémech soupeřů dokázal vrátit na druhou pozici. Lídr závodu Jack Brabham následně také udělal chybu a vyjel z trati.

Clark se tak dostal do vedení a ve Watkins Glen slavil jediné vítězství v sezoně. Lotus tak potvrdil svou dobrou rychlost, ale kvůli špatné konstrukci, těžkému motoru a také častým problémům s převodovkou žádný další zázrak nepřišel.

 

Ferrari 625 (555)

Vítězství: Monako 1955 (Maurice Trintignant)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: druhé místo

Pozice v poháru konstruktérů: pohár konstruktérů ještě neexistoval

V sezoně 1955 jasně dominoval Mercedes a Juan Manuel Fangio se Stirlingem Mossem. Dobrý potenciál ještě prokazoval monopost Lancia D50. Ferrari bylo tehdy daleko za špicí a nejlepší kvalifikační výkon padl v Monaku, kde Trintignant startoval devátý.

Ztráta na pole position byla propastná [přes 3,5 sekundy] a během závodu vše nasvědčovalo tomu, že si stříbrné šípy jedou pro další vítězství. Fangio měl ale problémy s převodovkou a Moss měl vzácný problém s motorem. Vedení se tak ujal Alberto Ascari.

Ten ale chvíli před cílem havaroval v přístavu a do vedení se, ze zbývajících vozů, dostal pilot Ferrari Maurice Trintignant. Maranello se tak těšilo z nečekaného vítězství v ulicích Monte Carla, radost ale pominula v dalším závodě, kde Ferrari na vítěze ztratilo skoro dvě minuty.

 

Jordan EJ13

Vítězství: Brazílie 2003 (Giancarlo Fisichella)

Nejlepší výsledek mimo vítězství: sedmé místo

Pozice v poháru konstruktérů: devátá

Všechny zmíněné vozy se dají označit za auta ze středu pole. Jordan byl ale v roce 2003 pravým outsiderem. I přesto se žlutý tým Eddieho Jordana dočkal šokujícího vítězství na brazilském Interlagosu. K výhře napomohly dva klíčové faktory.

Prvním byl déšť, kvůli kterému řada rychlejších pilotů chybovala a vyřadila se ze závodu a tím druhým bylo rozhodnutí stáhnout Fisichellu do boxů o mnohem dřív než ostatní piloty. Ital se následně dostával polem vzhůru.

Skončil až na druhém místě za Räikkönenem, který ale udělal chybu a pilot Jordanu se ocitl na první pozici. Následně tvrdě havaroval Mark Webber a Fernando Alonso, což se postaralo o červené vlajky a po následném vyšetřování byl Fisichella uznán vítězem závodu.