Richtr: Automobilky budou drsné. Pravidla hry ‘Člověče, nezlob se!” ale nemají určovat
Podle mého názoru platí axiom, že jeví-li se vám něco hodně složité, komplikované, případně komplexní, pak hledejte skoro až primitivně jednoduchá vysvětlení. Stejně tak jednoduchá vysvětlení hledejme v tom, co nás nyní čeká: velmi náročná jednání o budoucnosti F1 mezi vedením seriálu a jeho týmy. V zákulisí se téměř všichni shodují na tom, že to bude velmi těžké. Jedinou neznámou prý je, jak "moc krvavé" to bude a jak "dlouho to potrvá".
Z našich textů velmi pravděpodobně víte, že způsob, jakým je formule 1 řízena, je neustále hledání rovnováhy mezi třemi hlavními stranami: komerční vedení F1 (FOM), pořadatel seriálu FIA a samotné týmy. Přesněji řečeno automobilky. Nezávislé týmy jsou čtvrtým hráčem v této složité přetahované, ale jsou často spíše oběťmi a bojovníky o přežití.
Současná stabilita tohoto trojúhelníkového vztahu je dána smluvními ujednáními mezi FOM/FIA a každým z týmů, s výjimkou americké stáje Haas. Platnost těchto smluvních ujednání vyprší s koncem sezony 2020. Nebude-li dohodnuta nějaká nová podoba jakéhosi stabilizačního paktu, kterému se v dřívějších letech poměrně trefně i prakticky říkávalo Concordská dohoda, s trochou nadsázky si každý může dělat, co chce.
Když jsem v úvodu textu nabízel hledání velmi jednoduchých vysvětlení toho, co v dalších měsících a letech přijde, pak nejde o nic menšího než o proslavenou ‘power game’. Boj o vliv. Kdo má největší vliv? Prezident FIA Jean Todt, bez jehož organizace nevyjede jediné závodní auto bez schválení bezpečnostních a sportovních pravidel jakéhokoli seriálu a okruhu? Je jím nový majitel komerčních práv na formuli 1, společnost Liberty Media (FOM), která z rozhodnutí Evropské komise před dvaceti lety řeší komerční stránku sportu, nezávisle na FIA? FOM rozhoduje o tom, které peníze půjdou kam a komu.
Nebo to jsou týmy, jako například Ferrari, Mercedes, v současnosti Renault či Red Bull?
Každá ze stran si v nadcházejících vyjednáváních o organizační budoucnosti F1 bude myslet, že právě ona je tou nejsilnější. Současná, a poměrně tvrdá, vyjádření ze strany automobilek ještě před tím, než k nějakým diskuzím došlo, nejsou ničím jiným než demonstrací domnělého arzenálu. Vzpomněli jsme několikrát rozhodnutí Ferrari opustit F1 a založit vlastní šampionát GPWC v roce 2009. Je Ferrari natolik silné, aby ohrozilo existenci F1, kterou vlastní FIA a FOM, tím, že odejde? Dokážou expertní znalci prostředí Ferrari, kteří stojí za jeho největším úspěchem stáje, odhadnout jeho mentalitu a najít rozumný kompromis? Máme samozřejmě na mysli tehdejšího šéfa Ferrari (a dnešního prezidenta FIA) Jean Todta a tehdejšího technického ředitele týmu (dnes ředitele FOM) Rosse Brawna. Vždyť oni sami před lety stály právě na straně, za kterou dnes silně bojují Toto Wolff z Mercedesu, Sergio Marchionne z Ferrari a Cyril Abiteboul z Renaultu. Todt a Brawn byli jedněmi z nich. Měli by znát jejich mentalitu, zbraně a potenciál.
Abych nabídl ještě lepší příměr: v nadcházející bitvě o moc ve formuli 1 nepůjde o mě, o vás coby fanouška F1, o promotéry – pořadatele jednotlivých velkých cen. I když to budou všichni tvrdit. Je to tvrdý byznys a v něm ti nejsilnější hráči nekoukají ani vlevo ani vpravo. Koukají jen na ekonomicko-marketingový prospěch pro to, kdo jim jednou za měsíc či za rok pošle výplatu. Nebo zhodnotí jejich akcie.
Co je typické pro tento unikátní obor, že se nehledí na ‘vyšší princip’. Stejně jako vrcholný politik řečmi o blahobytu pro celou společnost jen blafuje, stejně tak automobilky za ‘zájem fanouška’ bude schovávat jen svůj vlastní mocenský a potažmo ekonomický prospěch. A nelze jim to vyčítat. Je to elementární princip moderní podoby pudu sebezáchovy, respektive vlastního prospěchu. Vážně věříme tomu, že Mercedes nebo Ferrari chtějí, aby ve formuli 1 byly rovnější podmínky, takže více týmů získá šanci vyhrávat, brát jim marketingový i mediální prostor, a ve výsledku větší podíl na profitu celé F1? Kdepak.
A právě proto nelze takto silnému subjektu, který se rozhodl zúčasnit nějaké soutěže, dát pravomoci organizátora této soutěže. Je to jeden z nejvýraznějších konfliktů zájmů. Ať se jedná o Ferrari, Mercedes, Renault, Williams nebo tradičně apolitickou Hondu. Chcete-li si během nějakého víkendového dobrodružství zahrát ‘Člověče, nezlob se!” anebo “Dostihy a sázky”, pak si asi neužijete večer, pokud první, co uděláte, je snaha překopat pravidla těchto her ve svůj prospěch.
Diskuse k článku