Proč supertalent Vandoorne nezáří?
Měl být hvězdou McLarenu, zatím je ale na chvostu Poháru jezdců a pravidelně dostává na frak od týmového kolegy Fernanda Alonsa. Stoffel Vandoorne prožívá krušnou premiérovou sezonu v královně motorsportu.
Belgický závodník, který u týmu čekal na svoji šanci několik sezon, měl být pro McLaren velkým impulzem a odpovědí na mladou krev typu Maxe Verstappena. Vandoorne se do formule 1 nakonec protlačil s tituly z formule Renault 2.0 a GP2 – tedy se solidní vizitkou. V loňském roce navíc přidal vítězství v japonské Super formuli a při svojí premiéře v F1, kdy pro GP Bahrajnu 2016 nahradil zraněného Alonsa, dokonce hned desátým místem bodoval.
Jenže od jeho promoce na pozici permanentního pilota McLarenu se Vandoornovi přestalo dařit (samozřejmě bráno s ohledem na vůz, který má k dispozici). Belgičan se v úvodních pěti závodech nedostal z první části kvalifikace, zatímco Alonsovi se to povedlo čtyřikrát a ve Španělsku dokonce skončil sedmý.
Průměrná kvalifikační ztráta Vandoorna na kolegu je 0,601 vteřiny na kolo, což v přepočtu činí asi 0,6 %. To pilota McLarenu řadí mezi tři jezdce, kteří letos dostávají od svých kolegů nejvíce ‚naloženo‘ – Lance Strolla (ztráta 1 % na Felipeho Massu) a Jolyona Palmera (ztráta 1,4 % na Nika Hülkenberga).
V Monaku se Vandoornovi nedařilo. Havaroval v kvalifikaci…
Závody také nejsou zrovna pozitivním jevem. Vandoorne byl klasifikován jako poslední v Austrálii, v Rusku porazil pouze oba saubery. Španělsko znamenalo zbytečnou kolizi s Massou, za kterou obdržel závodník s číslem 2 penalizaci. V Monaku přišla zase nehoda po nepovedené kvalifikaci, kdy Vandoorne rovněž havaroval. V Číně a Bahrajnu pro změnu nevydržela technika.
Nelze vzít v potaz více než podprůměrný materiál, který má belgický mladíček k dispozici, nicméně to stále nevysvětluje jeho ztrátu na Alonsa, jemuž měl podle expertů být Vandoorne minimálně vyrovnaným soupeřem. Věci dokonce už zašly tak daleko, že před GP Monaka byl Vandoorne povolán do sídla McLarenu ve Wokingu, aby svoje výkony vysvětlil vedení.
Samotný McLaren tvrdí, že Vandoornovi činí problémy adaptace na technologicky náročnější vozy, než na jaké byl zvyklý v juniorských formulových kategoriích. I kvůli tomu Belgičan nedokázal nalézt ideální nastavení, což prý stojí za ztrátou na Alonsa.
…i během závodu
„Když přijdete z juniorských kategorií, je to stejné pro všechny. Máte jezdecký styl, který jste si vyvinuli pro dané vozy,“ říká závodní ředitel McLarenu Eric Boullier. „Formule 1 je odlišná. Každý víkend nasadíme nové přední a zadní křídlo, podlahu a tak dále, takže se změní vyvážení vozu. Pokud jste zvyklí z juniorských formulí řídit vůz jedním způsobem, v F1 musíte být o něco flexibilnější.
U Stoffela jde jen o zkušenosti. Učí se, tým pozměnil podvozek a nastavení tak, aby více vyhovovaly jeho stylu – protože každý jezdec má přirozeně odlišný –, přičemž on se taky snaží se z toho dostat a jezdit odlišně. Bylo důležité, aby tuto informaci předal inženýrům. Pak ji musíte napravit spolu se zbytkem týmu.
Vůz je navržen určitou cestou, takže nám jde o to, jak ho můžeme ovlivnit tak, aby zapadal do toho, co chce Stoffel. Pak můžeme udělat velký krok s nastavením. Ale nemůžete kompletně změnit filozofii vozu. Na druhou stranu potřebujeme, aby této filozofii Stoffel porozuměl a naučil se ji využívat.“
Belgičan vlastní vinou nedokončil ani předcházející GP Španělska
V tom by Vandoornovi měla pomoci i spolupráce s Fernandem Alonsem, jeho idolem z dětství – přitom ve formuli 1 není obvyklé, že by spolu dva týmoví kolegové sdíleli data. Nicméně situace McLarenu si zřejmě žádá extrémní řešení.
„Když Stoffel začal závodit, Fernando byl dvojnásobný šampion. Pokud máte ambice být jednou v F1, ten den pak přijde a váš kolega je pilot, kterého jste deset let nazpět sledovali v televizi, musí to být ohromující,“ tvrdí dále Boullier.
„Sedíte před ním na týmové poradě a on říká: ‚Vůz je přetáčivý‘, zatímco si pomyslíte, že vaše auto bylo spíše nedotáčivé. A tak se ptáte sami sebe, jestliže je tenhle chlapík váš referenční bod a říká opak toho, co cítíte vy, neměli byste přehodnotit svoje dojmy z vozu? A to samozřejmě zpomaluje celý proces učení. Ale mluvili jsme o tom a je to vyřešené.“
Jedním z nejdůležitějších pocitů, kterým pilot musí ve voze disponovat, je jistota, víra v monopost a určitá asertivita. Ta někdy nováčkům přirozeně chybí, a proto jsou poráženi zkušenějšími kolegy, kteří si spíše prosadí svoji ve vývoji vozu. Může i toto být Vandoornův případ?
McLaren po Velké ceně Španělska připravil pro Vandoorna test v simulátoru, kde Belgičan zajel o 0,35 vteřiny rychlejší kolo než v reálu. Údajně jen díky tomu, že se „ve voze“ cítil více pohodlně. „Je vtipné, jak inženýři tvrdí, že svého času Lewis Hamilton přišel do F1 a hned vyhrával. No jo, ale předtím najezdil 30 000 mil v rámci testů! Na to zapomínají, stejně jako na odlišnost juniorských kategorií.
Skok z formule Renault do F2 je prakticky minimální, akorát máte víc přilnavosti a výkonu. Z F2 do F1 je to ale je velmi odlišné. Aerodynamika, brzdy, brzdění s pomocí braking wire a brzdění motorem, to vše je úplně o něčem jiném,“ vysvětluje dále Eric Boullier.
„Stoffel za sebou má pouze sedm závodů a nepomohlo mu, že v prvních třech měl technické problémy skoro v každé jízdě. Také můžete vidět, že je velmi tichý a rezervovaný. Myslím, že jen potřebuje mít možnost mluvit. Podle mého získává jistotu díky tomu, že teď dokáže najít způsob, jak se podělit o to, co chce.“
Dokáže Stoffel Vandoorne zlepšit svoje výsledky, nebo bude dál Alonsem porážen? Odpověď možná naznačí už nadcházející Velká cena Kanady.
Diskuse k článku