Nejhorší jezdecké přestupy všech dob

Štítky: Historie Zveřejněno 15. 12 2023 — Petr Horák

DANIEL RICCIARDO Z RED BULLU DO RENAULTU

K opuštění týmu z Milton Keynes, kde dosáhl sedmi vítězství a mohl i pomýšlet na boj o titul, měl Australan několik milionů důvodů. Právě šustění měšcem ho zlákalo k přestupu do Enstone, jejichž černožlutý monopost poháněl stejný motor, na který si Ricciardo tolikrát stěžoval.

Velký tovární projekt se ale nikdy v Renaultu vybudovat nepodařilo. V roce 2019 jen čtvrté místo v Monze, o rok později pár pódií. Ale už před startem covidové sezony se Daniel rozhodl jít zase o dům dál, do McLarenu.

FERNANDO ALONSO Z FERRARI DO MCLARENU

Rodák z Ovieda by si svou schopnost být na špatném místě ve špatný čas mohl nechat patentovat. To dokládá i fakt, že kdyby za svou kariéru získal o 11 bodů víc, byl by pětinásobným mistrem světa. Ty ztracené 3 tituly pojí dohromady týmy Ferrari a McLaren. Právě z Maranella do Wokingu se Alonso rozhodl přesunout po konci sezony 2014.

Nepovedený vůz F14-T znamenal poslední kapku do poháru trpělivosti a Fernanda zlákalo obnovení partnerství McLaren-Honda. Ron Dennis o japonském motoru tvrdil, že bude bombastický. Jak se ukázalo, tak byl, doslova. Alonso se protrápil čtyřmi sezonami u McLarenu, který v roce 2018 zjistil, že za problémy nemohla jenom Honda.

Po potřebném detoxu od F1, kdy se zabavil výhrou v Le Mans, Daytoně nebo účastí na Dakaru, se Alonso vrátil v roce 2021 v barvách týmu Alpine.

JACQUES VILLENEUVE Z WILLIAMSU DO BAR

Všechny úspěchy získal Kanaďan u britského týmu z Grove, konkrétně v prvních dvou letech svého angažmá. Po zisku titulu v roce 1997 už nikdy nestál na pole position ani na nejvyšším stupínku pódia. Pro sezonu 1999 se rozhodl přesunout do nového týmu BAR, který byl v podstatě vytvořen na míru pro něj.

Byly ambice vyhrát hned první závod. Závod, ze kterého Villeneuve i Ricardo Zonta nakonec odstoupili. A v odstupování pokračoval Villeneuve dalších 10 závodů. A i když posléze nějaký ten závod dokončil, získal velkolepých 0 bodů. O rok později už získal jedno čtvrté místo a v roce 2001 dokonce nějaké to pódium, ale jeho kariéra už jela z kopce dolů a nezastavila se.

BAR se zastavil v roce 2006, kdy se z něj stala Honda, ze které byl v roce 2009 Brawn, z něhož je dodnes tým Mercedes.

NIGEL MANSELL Z WILLIAMSU DO MCLARENU

Pár závodů, které mistr světa z roku 1992 odjel v sezoně 1995 za McLaren, mu zajistili pozici jediného jezdce, který jezdil za 4 ikonické týmy – Lotus, Williams, McLaren a Ferrari. Kromě toho to ale byla naprostá katastrofa. Zaprvé spolupráce s Ronem Dennisem, další velkou osobností, nemohla fungovat. A zadruhé, Mansell se vůbec nevešel do auta.

Kvůli tomu naskočil až v Imole, kde byl pro něj připraven větší monokok. Dojel desátý, nic velkého. V dalším závodě ve Španělsku nedojel vůbec a…to bylo všechno. Mansell, který šel do McLarenu jen proto, že sedačku u Williamsu získal David Coulthard, s nímž se dělil o povinnosti při náhradě Ayrtona Senny, tak ukončil svou kariéru tímto neslavným přestupem a vystoupením.

JEAN ALESI Z TYRRELLU DO FERRARI

Francouzského pilota může rozhodnutí z přelomu sezon 1990 a 1991 dodnes mrzet. Měl na stole nabídku od Williamsu, ale místo toho podepsal u Ferrari. To se ale bude další léta topit v krizi, ze které ji plně dostane až Michael Schumacher v roce 1996. Mezitím Williams vyhraje s Mansellem, Alainem Prostem, Damonem Hillem a Villeneuvem 4 jezdecké tituly a kromě roku 1995 pokaždé shrábne i pohár konstruktérů.

Jean Alesi tak kvůli rozhodnutí jít do Ferrari ukončil svou kariéru jen s jedním vítězstvím, které získal ve Velké ceně Kanady 1995.

EXKLUIVNÍ PŘEDPREMIÉRA FILMU FERRARI – zbývají poslední vstupenky
VSTUPENKY ZDE

EMERSON FITTIPALDI Z MCLARENU DO FITTIPALDI

Ne, nešálí vás zrak. Brazilský mistr světa se po sezoně 1975, kdy prohrál boj o titul s Niki Laudou, rozhodl, že odejde do týmu svého bratra Wilsona. Tedy podobný krok, jako kdyby Max Verstappen najednou přestoupil z Red Bullu do Jos Verstappen Racing. Fittipaldi sice získal pódium ve Velké ceně Brazílie 1978, ale jinak byly výsledky bídné a jeho kariéra v F1 postupně vyšuměla.

Oproti tomu slavil úspěch v zámoří, kde vyhrál v roce 1989 titul v sérii CART a v letech 1989 a 1993 dokonce i slavnou Indy 500. Svým odchodem z McLarenu však nevědomky uvolnil cestu jednomu z největších příběhů a rivalit Formule 1. Jeho místo v britském týmu totiž zaujal jistý James Hunt.

ALBERTO ASCARI Z FERRARI DO LANCIE

Tehdy dvojnásoný mistr světa se pro sezonu 1954 rozhodl kvůli finančním neshodám s Enzem Ferrarim odejít k italskému konkurentovi, známému především ze světa rally. Slibovaný revoluční vůz D50 byl ale připravený až na poslední závod sezony, a tak se Ascari během roku udržoval ve formě ve Ferrari, ano, opravdu ve Ferrari.

V roce 1955 odstoupil z prvních dvou závodů, přičemž se stal prvním pilotem, který svou nehodou pokřtil monacký přístav. Jen o 4 dny později ale na Monze boural se sportovním vozem a na následky nehody zemřel. Zatáčka, kde k nehodě došlo, dnes nese jeho jméno. Všichni ji znají jako Variante Ascari.