Mercedes odhalil, jak během testů vypočítává rychlost ostatních týmů
Časy během testů nejsou podstatné. Tak zní léta opakovaná fráze. Mercedes ale toto klišé upravil – časy z testů jsou jako zlatý důl, jen je potřeba se na ně správně dívat, aby člověk získal skutečný obrázek. A přesně to Stříbrné šípy udělaly… a hlavně prozradily veřejnosti. Níže následuje volný překlad textu samotných stratégů Mercedesu.
„V posledních letech se vyvinulo několik metod, jak analyzovat zajeté časy a vytvořit si určité povědomí o rozložení sil už během testů. Hodně faktorů je neznámých nebo jen částečně známých: množství paliva, mód motoru, stav pneumatik…
Přesto lze časy určitým způsobem analyzovat. Z našich simulací totiž víme, jaká je spotřeba paliva na kolo, o kolik bude jezdec v každém kole rychlejší díky úbytku paliva a o kolik pomalejší kvůli opotřebení pneumatik. Známe taky rozdíly mezi jednotlivými sadami gum.
S těmito údaji se dá pracovat, protože jednotlivé stáje procházejí každým rokem podobnými procedurami. Většina jezdí se třemi úrovněmi množství paliva: obvykle se středním množstvím, pro simulaci kvalifikace pak s minimem a pro simulaci závodu zase s plnou nádrží. Tyto hodnoty paliva jsou sice u každé stáje o něco jiné, rok od roku se však příliš neliší.
Když znáte zajeté časy a máte na základě délky stintu odhad toho, kdo jel s jakým množstvím paliva, můžete získat prvotní představu o rychlosti. Samozřejmě nepřesnou; pokud například do svých kalkulací započtete, že soupeř jel s 50 kilogramy paliva, ale ve skutečnosti jich bylo 100, dopustili jste se hrubého nedocenění jeho síly.
S dalšími a dalšími okruhy se ale odhady zpřesňují. Podle délky stintu se nastaví minimální hranice množství paliva. Když auto odjede deset kol a víme, že spotřeba je zhruba 1,7 kilogramu na kolo, pak v nádrži vezlo minimálně 17 kilogramů. V testech ale nikdo nechce jezdit „na výpary“, takže ve skutečnosti to bývá o nějakých 10 kilogramů navíc. Pokud jsme tedy vůz původně odhadli na 50 kilogramů paliva v nádrži, teď víme, že většinou má v nádrži něco mezi 27 a 50 kilogramy a nadále údaj zpřesňujeme.
Pokud najednou dojde k rapidnímu zrychlení či zpomalení, dá se usoudit, že vůz přešel na jiný ze tří režimů množství paliva. Zrychlení většinou znamená kvalifikační simulaci, zpomalení závodní, která je pro analýzu vůbec nejlepší. Vyžaduje totiž plnou nádrž a právě ta nám pomůže zpřesnit naše odhady skutečného pořadí.
Vyjma množství paliva sledujeme také rychlost a akceleraci vozů pomocí systému GPS, abychom mohli analyzovat měny ve výkonu motoru. Když týmy během závodní simulace procházejí různé režimy agregátu, pomůže nám to zjistit, kdy a jak dochází ke změnám oproti standardnímu výkonu, což zase zpřesní naše odhady celkového tempa a pořadí.
Na konci prvního dne máme sice jen mlhavou představu, na konci prvního týdne už máme data, o která se můžeme opřít. Víme, že soupeř X je minimálně takhle rychlý. Otázkou je, zda, respektive o kolik, ještě dokáže zrychlit. Stále například nevíme, jestli Red Bull do druhého týdne nenasadí vylepšený motor nebo proč Ferrari jezdilo se sníženým výkonem pohonné jednotky, ale podle našich odhadů bude bitva o čelo v Austrálii těsná. A ve středu pole, které se přiblíží nejlepším týmům, to bude ještě těsnější než vloni.“
Diskuse k článku