Anatomie havárie Julese Bianchiho. Zachránilo by jej Halo?
Už od doby, kdy se zrodil nápad ochranné konstrukce nad hlavou pilota zvané Halo / Svatozář, se diskutuje, zda by před čtyřmi lety pomohl rodákovi z francouzského Nice, Julesu Bianchimu. A průběžně se ozývají hlasy, že s tím Halo nemá nic společného, protože Bianchi údajně nezemřel tím, že do něčeho narazil a kontakt s fyzickou hmotou, do které narazil, jej smrtelně zranila. Zemřel prý, protože náraz auto zpomalil rychle a vzniklé přetížení při zpomalení způsobilo Bianchiho smrt. A je tedy jedno, jestli by byl kokpit nějak chráněn, nebo ne. Auto by zpomalilo stejně rychle. V reakcích na mé texty o roli Svatozáře na autě Charlese Leclerca se mi toto přesvědčení opět vracelo od řady lidí. A proto jsem se rozhodl nabídnout syrové vysvětlení průběhu nehody, obsahující informace, které podle mého přesvědčení nejsou lidem známé.
V okamžiku nárazu do traktorového jeřábu měl Jules Bianchi rychlost 126 km/h. Narazilo do jeřábu v úhlu 55 stupňů. Vrcholové přetížení nárazu bylo 58,8 G. Nejedná se o parametry, za kterých se umírá. Švéd Kenny Bräck byl při brutální havárii v roce 2003 v Texasu podroben okamžitému přetížení 214 G.
A například Robert Kubica během své děsivé havárie při GP Kanady 2007 zažil přetížení 75 G. Byl trochu otřesen, ale na mozek to nemělo vlastně žádný vliv.
U havárie Julese Bianchiho během GP Japonska 2014 nebylo kritické to, z jaké rychlosti a na jaké vzdálenosti se jeho auto zastavilo. Formule 1 zažila řadu nehod, při kterých se vůz zastavil z vyšší rychlosti na menší vzdálenosti. Hlavě pilota při takových nárazech stačí pár centimetrů volného pohybu, aby se s nimi vyrovnala. Ale právě tuhle šanci Jules Bianchi při inkriminovaném momentu neměl.
Oficiální grafika FIA
Jules Bianchi vylétl z trati ve voze Marussia MR03 v době, kdy byla prostřednictvím traktorového jeřábu odstraňována formule Sauber C33 Adriana Sutila. Bianchi čumákem své formule podjel těžkou záď žlutého traktoru tak, že povrch přední části monokoku se svezl pod zadek jeřábu.
„Předek formule trochu klesl tím, jak se dostal pod spodní část zadku jeřábu. A v důsledku došlo ke kontaktu přilby závodníka s tělesem jeřábu,“ sdělil viceprezident FIA pro bezpečnost Andy Mellor.
Halo Leclerca nezachránilo, konstrukce svou existenci ale obhájila
Kontakt Bianchiho přilby s těžkým tělesem jeřábu podle záznamů z čidel v jeho sluchátkách umístěných v uších vygeneroval přetížení 92 G. A to jen do doby, co čidla byla schopna zaznamenávat. Jedná se o poslední zaznamenanou hodnotu. Nejde tedy o to, jak rychle zpomalila Bianchiho formule, ale o tento brutální náraz přilby, respektive Bianchiho hlavy, a s tím spojené změny směru a rychlosti, které se staly osudnými. Mozek byl při silách, způsobených okamžitou změnou směru a rychlosti, podroben obrovským silám. A velkému riziku, protože různé části mozku mají různou hustotu, a tím pádem se jinak pohybují při podobných incidentech. A důležitá pojítka mezi těmito částmi mozku jsou pak podrobena riziku poškození.
„Difúzní axonální poranění je mnohočetné mikroskopické traumatické postižení axonů. Šedá a bílá hmota mají rozdílnou specifickou hmotnost, a proto dochází při úrazu k jejich vzájemnému střižnému pohybu. Axony (bílé hmoty) se natáhnou, poškodí a poté degenerují.“
Prognóza:
„Špatná, není možná úprava ad integrum, bývá perzistence různého stupně fyzického a psychického deficitu. Část nemocných zůstává v takzvaném vegetativním kómatu a nezanedbatelná část pacientů umírá.“
Jules Bianchi zemřel v důsledku tohoto poranění mozku devět měsíců po havárii.
Mít Bianchi na své Marussii konstrukci Halo, je – doufám – zřejmé, že by před potenciálním nárazem do jeho hlavy došlo nejprve ke kontaktu mezi Halo a jeřábem. Co by takový náraz s konstrukcí Halo udělal, to neví ani sama FIA. Myslí si, že by konstrukce Svatozáře nevydržela. Ale prostá fyzika říká, že Halo by absorbovalo nemalý objem kinetické nebo deformační energie. A to by Bianchiho hlavě vytvořilo alespoň malý prostor pro pohyb, který by zmírnil zatížení jeho mozku. Jestli o pět, patnáct, dvacet, šedesát procent, to nemůžeme vědět, ale třeba by to byla zrovna úroveň, která by uchránila inkriminované „axony“ v mozku. Autoři bezpečnostních bariér SAFER v amerických formulích IndyCar vám poví, že dobrý je každý centimetr.
Jaký ‚nepořádek‘ by velký náraz za existence Halo způsobil, to se lze jen těžko dohadovat. Bianchi by třeba žil, ale podobně, jako dnes žije Michael Schumacher. Nebo by dopadl jako Kubica v roce 2007. Nebo by mával divákům 5 minut po nehodě. Dokud někdo neprovede fyzickou simulaci takového crash testu, tak nebudeme vědět nic. A už vůbec ne, jaký by to mělo vliv na mozek pilota. Docela bych chtěl věřit tomu, že takovou simulaci někdo zafinancuje. Byl bych na ni sám hrozně zvědavý.
Dnes ale věřím tomu, že by Jules Bianchi žil.
a tam je přesně ten čas po který působí ty velké síly.
Jirka_1: já s vámi souhlasím s tím co jste napsal. Já jsem jen názoru, že pokud auto do něčeho narazí a pokračuje dál např. podél stěny, tak je v tom rozdíl, než když je stejná situace a auto zastaví na místě a dál se nehne.
Machus: co znamená zastavení na 0 km/h? Odpověď – vůbec nic. Jde totiž o hodnotu přetížení za jednotku času, jestli se posuzovaný objekt pak zastaví nebo pokračuje v kotrmelcích už moc neznamená, pokud vůbec. Když to mastíš 350 km/h po oválu a pak dáš nějakou čenichovku do zdi, nikdy se nezastavíš na fleku, auto se nějak odrazí a různě poletuje po okolí. Ale při té první ráně, kdy ani nedojde k zastavení na 0 km/h v měřitelném čase, může dojít k obrovskému přetížení a jaký jsi byl…
Jako odbordelník na kdejaký prd bych se k tomu vyjádřil:
– velikost přetížení se musí porovnat s časem, po které přetížení působí, čím déle, tím musí být přetížení menší
– každý orgán v těle snese určitou míru přetížení, hlava toho snese docela dost, zvládá 99 G při čase 0,003 s, pokud je čas delší, jde o hodnotu smrtelnou a naopak. Uváděné hodnoty při jiných haváriích přetížení ukazují jen absolutní hodnotu, ale ne čas, po které působilo. Hodnota 214 G je doslova šílená, ale vlastně nic neříkající, jakoby měla jen ohromit čtenáře…
– auto jelo 126 km/h, hlava šla do tvrdé hmoty jeřábu s nulovou možností „deformační zóny“, protože za ní se opřela o sedačku – jak to dopadlo víme, kolik G a sekund hrálo roli je už dnes jedno
– Halo: jak je upevněno ke kokpitu a kolik toho snese netuším, předpokládám, že jde o docela festovní prvek (když je z velmi pevné titanové slitiny) a je otázka, pod jakým úhlem by do jeřábu narazil. Pokud by šel na střed (přesně na přední podpěru), mohl by se utrhnout a přirazit helmu k autu a Jules by byl s rozdrcenou hlavou po smrti okamžitě. Pokud by narazil nějak šikmo (mimo osu vozu), mohlo by se stát téměř totéž – záleží na pevnosti uložení a deformaci oblouku Halo, ale také by Halo mohlo zajistit odražení monopostu mimo trajektorii, Jules by přes helmu omlátil konstrukci Halo a výsledek by byl výrazně lepší s tím, že by sice nějaký čas zaměstnával zdravotnický personál, ale mohl se z toho vylízat, možná i bez výrazných následků…
– jak se praví v článku, můžeme se jen něco domýšlet, ale skutečně se to nedozvíme, pokud někdo nevěnuje formuli z té doby, nenamontuje Halo, neposadí do ní nějakého šílence a nezopakuje havárii… 🙂 Nebo lépe nevytvoří věrnou počítačovou simulaci mlasknutí o jeřáb stejného vozu s namontovaným Halo. Do první varianty se nepůjde, protože by stejně byl problém přesně zopakovat rychlost a úhel nárazu (včetně nalezení patřičně šíleného dobrovolníka), druhá bude docela náročná na vytvoření hodnověrné simulace, je otázkou, jsou-li k dispozici pevnostní data…
no nevim, skoro bych rekl, ze ve formuli moc neni se sedackou kam zajizdet
Spekulovat tezke, ale nezajela by formule diky halo pod traktor? Resp ho nazdvihla, tak jak to udelal cumak auta?
Mit tak nejaky senzor kde v mziku popojede sedacka a jezdec tak „zajede“ do monokoku…
Zdravím, u zmiňovaných nehod kde bylo velké přetížení mi chybí prvek zastavení na 0 km/h, to by podle mě taky mělo mít vliv na poškození mozku. V případě nehody v IndyCar byl jezdec roztočen takže to přetížení působilo jen v krátkém okamžiku a všemi směry. V případě Kubici nedošlo k zastavení na rychlost 0 km/h. Toť můj názor 🙂