F1 dělá chybu, pokud svou budoucnost staví na automobilkách
Pokud formule 1 skutečně drží otevřené dveře pro nerozhodnou automobilovou značku a zároveň zabouchlé dveře bránící vstupu nezávislého týmu Michaela Andrettiho, je to na pováženou. Proč?
Zapomeňte na chvíli na výhody, které by pro šampionát měl plnohodnotný americký tým, v jehož čele by stála rodina závodní dynastie a který by měl domácí jezdce. Zapomeňte na závodní rodokmen samotného týmu a na to, jak atraktivní komerční nabídkou by byl a jak by mohl přilákat špičkové talenty F1, aby se stal vážným soupeřem.
Zamyslete se raději nad tím, jak je pošetilé budoucnost šampionátu stavět na automobilkách. Ty totiž neexistují proto, aby závodily. Závody jsou vždy jen vhodným marketingovým doplňkem.
Na tom není nic špatného a jejich postoj je zcela logický. Je správné, že F1 takovou prezentaci vítá. Ale ne na úkor nezávislého jádra.
To znamená nezapomenout na kruté lekce z historie. Zdá se, že svět jako celek je k tomu v současné době velmi náchylný. Střídání generací způsobuje, že si cenné lekce z minulosti připomínáme jen matně a nechápeme je správně, zejména pokud je jejich připomenutí nevýhodné pro krátkodobý komerční zisk.
Stručná lekce z historie: automobilové závody vymysleli výrobci automobilů na přelomu 19. a 20. století jako způsob propagace rychlosti a spolehlivosti vozů. Nezávislí jezdci se nemohli účastnit závodů Grand Prix. Tvořili je pouze výrobci automobilů.
V roce 1908 došlo k celosvětové hospodářské krizi. Výrobci zapojení do závodů se spojili a podepsali “dohodu o odříkání”, která spočívala v tom, že se všichni hromadně stáhnou ze závodů. Od roku 1909 do roku 1912 se tedy závody Grand Prix nekonaly.
V roce 1912 byly připraveny vrátit se zpět a několik následujících let probíhaly velké bitvy mezi Fiaty, Peugeoty a Mercedesy. Pak přišla první světová válka.
Závody Grand Prix se krátce po skončení války znovu rozjely. Fiat byl o několik let napřed před konkurencí a ostatní výrobci – Sunbeam, Alfa Romeo, Delage – přebírali jeho zaměstnance a nápady a nakonec vyráběli velmi rychlé vozy. Rozhořčený Fiat se stáhl. Sunbeam, Alfa a Delage utrpěly hospodářskou krizi a jeden po druhém se stáhly. Delage byl poslední z nich a v roce 1927 vyhrál všechny významné velké ceny.
V roce 1928 už neexistovali žádní výrobci, ale řídící orgán (předchůdce FIA) dostal chytrý nápad uspořádat Grand Prix pro nezávislé týmy s využitím vybavení, které poskytli například konstruktéři závodních vozů Bugatti a Maserati.
Šest sezon v letech 28-33 bylo obdobím technické stagnace – konstrukce Bugatti z roku 1924 vyhrávala Grands Prix až do roku 1931 – ale skvělé konkurenceschopnosti. V této době se do popředí dostali Tazio Nuvolari a Achille Varzi a jezdci, nikoliv výrobci, si získali obrovské množství příznivců.
S financováním Hitlerova režimu se německé automobily vrátily v roce 1934. A s výrazně lepší technologií a financováním dominovaly. Pak přišla druhá světová válka.
Ale i bez válečného přerušení by neměla tato éra, ačkoli byla pro technologie vzrušující, pravděpodobně dlouhého trvání.
Poválečné závody znovu ožily, zpočátku s předválečnými vozy z nižších formulí. Staly se natolik populární, že se do roku 1954 připojily Mercedes a Lancia – a to s mnohem vyspělejšími vozy, než jaké mohly nasadit Ferrari nebo Maserati. Na konci roku 1955 se ale Mercedes a Lancia stáhly. To, co bylo nyní formulí 1, již nevyhovovalo jejich potřebám ani finančním požadavkům.
Začala se však formovat nová vlna nezávislých závodníků, především z Británie. Ti si stavěli vlastní vozy z nakoupených komponent a koncem padesátých let ovládli formuli 1, a to po několik následujících desetiletí. Existovali pouze proto, aby závodili – a proto mohli mít jistotu, že budou vždy přítomni.
Poprvé v historii tak formule 1 získala stabilní strukturu. Nezávislost na rozmarech automobilek byla naprostým klíčem k udržitelnosti této struktury. Automobilky mohly přicházet a odcházet (a několik jich přišlo), ale bez toho, aniž by narušily rovnováhu šampionátu.
F1 by nikdy neměla připustit, aby svou existenci vázala na subjekty, které z povahy věci nemohou mít sport jako prioritu. Nezávislé týmy jsou DNA ekosystému F1.
Text: Mark Hughes
Foto: Automobilist
