Předvečer seriálu formule 1 – čtyři poválečná léta

Druhá světová válka vrazila klín do dlouhé série příběhů automobilových závodů. Když válka skončila, byla založena Mezinárodní automobilová federace. Automobilky toužily po rychlém návratu k závodění a veřejnost si je opět rychle oblíbila. Jak to vypadalo před začátkem "moderní éry" formule 1, která začala před 70 lety a jejíž součástí byla Velká cena Československa? Formule 1 si v těchto dnech připomíná 70. výročí úplně prvního závodu současného šampionátu.

Štítky: Automobilist Historie Zveřejněno 12. 05 2020 — Tomáš Richtr

V roce 1946 se jezdily jednotlivé závody, které ale nebyly uskupeny do nějakého šampionátu tak, jak to známe dnes. Tehdejší Mezinárodní asociace uznávaných automobilových klubů se přejmenovala na Mezinárodní automobilovou asociaci a představila pravidla ‚new International Formula‘, neboli Formule 1 či Formule A pro rok 1947.

Pro rok 1950 se FIA rozhodla spojit závody, které se jezdily, v jeden šampionát – Mistrovství světa jezdců. 13. května tomu je 70 let, kdy se jela na Silverstonu první velké cena organizované éry formule 1, Velké cena Velké Británie 1950.

Výroční exkluzivní plakát Automobilist v limitované edici 700 kusů
k zakoupení zde

Do té doby byl pořádán překvapivě velký počet závodů, kolem dvaceti každý rok. Ale třeba více než polovina se jich jezdila ve Francii. Prvním závodem podle tehdy chystaných pravidel F1 byla Velká cena Turína, která se tak dá považovat za úplně první neoficiální velkou cenu F1.

V roce 1947 se tak jela první celá sezona podle parametrů ‚formule 1‘, ačkoli některé závody přijímaly i jiné specifikace aut. Jen některé závody ale byly považovány za „Grandes Épreuves“, neboli velkou událost či zkoušku. Jednalo se o švýcarský Bremgarten, Spa-Francorchamps v Belgii, Fiera Campionaria v Itálii a francouzské Lyons-Parilly. Ale v daném roce se jelo na třicet dalších závodů. Například ve francouzské Remeši, brazilském Interlagosu nebo Riu de Janeiru. Jelo se v Argentině, Švýcarsku a samozřejmě Velké Británii.

Velké ceny sezony 1947 vyhrály automobilky Alfa Romeo a francouzský Talbot-Lago.

Do sezony 1948 se mimořádně přidala Velká cena Monaka, kterou vyhrál Ital Giuseppe „Nino“ Farina s vozem Maserati. Zbývající tři závody kategorie
Grandes Épreuves ve Švýcarsku, Francii a Itálii vyhrál Francouz Jean-Pierre Wimille s alfou romeo. Nejvíce závodů daného roku ale vyhrál Ital Luigi Villoresi s Maserati.


Ferrari 125 F1, Peter Whitehead

Sérii závodů Grandes Épreuves v roce 1949 tvořily velké ceny na Silverstonu, Spa-Francorchamps, švýcarském Bremgartenu a na Monze. K vítězům se přidali jezdci Ferrari Alberto Ascari a Giuseppe Farina. Vozy tehdejší specifikace formule 1 zavítaly i do Brna, kde se 25. září jela Velká cena Československa. Tu s vozem Ferrari 125 F1 vyhrál Brit Peter Whitehead. Do závodu nastoupila také řada československých závodníků, z nichž ale bohužel Václav Uher při tréninku zahynul. Giuseppe Farina havaroval, což mělo za následek smrt dvou diváků.

Závod na 17,8 km dlouhém okruhu byl třetí od konce sezony 1949. Následovala první sezona šampionátu formule 1 tak, jak jej známe nyní. Před 70 lety.

Diskuse k článku

Napsat komentář