Oslavy 70. narozenin formule 1 – 60. léta

Pokračujeme dalším ze série článků, jimiž si připomínáme jubilejních 70 let, které o víkendu oslaví formule 1. Tentokrát se podíváme léta 60. a legendární Lotus 25 s pilotem Jimem Clarkem, a to spolu s českou firmou Automobilist a její sadou osmi posterů věnovaných každé dekádě královny motorsportu, jejímu nejikoničtějšímu vozu a výhledu do budoucna.

Štítky: Automobilist F1 Lotus Zveřejněno 7. 08 2020 — Lukáš Štěrovský

Šedesátá léta jsou ve formuli 1 začátkem zrodu takzvaných britských garážistů (menší týmy pracující často takříkajíc na koleni) v čele s Colinem Chapmanem, kteří přišli s novou filozofií. Proti těžkým a výkonům vozům, jaké stavělo například Ferrari, nasadili garážisté méně výkonné, avšak podstatně lehčí vozy s motorem uprostřed, což zlepšilo vyvážení a ovládání vozu.

Lotus o sobě dal poprvé vědět v roce 1960, když v jeho voze, byť za soukromý tým Roba Walkera, dvakrát zvítězil legendární Stirling Moss. Tým Lotus, jak zní celé oficiální jméno stáje, figuroval v F1 už od roku 1958, na první vítězství si ale musel počkat do sezony 1961. Moss přidal další dva trumfy, ale pro tovární tým bylo mnohem důležitější vítězství jeho jezdce Innese Irelanda v posledním závodě sezony na americkém Watkins Glenu, i když se pár týdnů nato musel ze stáje pakovat…

Vozy Lotus byly známé svojí revolučností.

Jako přelomový ročník se ukázal ten s číslovkou 1962, do kterého Lotus nasadil vůz Lotus 25, jenž na svých posterech znázornila firma Automobilist.

Právě v tomto monopostu zaznamenal velké úspěchy Jim Clark, který kroužil svoji třetí sezonu v královně motorsportu. I když získal šest z devíti možných výher v kvalifikacích a třikrát stanul na stupínku nejvyšším, v celkovém hodnocení se musel sklonit před Grahamem Hillem a BRM. Přesto byl Lotus 25 prvním větším důkazem geniality Colina Chapmana.

Jednalo se o první formulový monopost se samonosným podvozkem a odlehčeným skořepinovým monokokem, a to v době, kdy většina vozů měla klasický trubkový rám – na tento nápad, který formuli umožňoval mj. snadnější projíždění zatáček, přišel prý Chapman během večeře s kamarádem a konstruktérem Frankem Costinem, vše si zapsali na obyčejný ubrousek! Vůz vážil zhruba polovinu oproti těm s trubkovým rámem a jezdec v monokoku poprvé neseděl, ale spíše pololežel tak, jak to známe z dnešních závodů. Do obou bočnic tým také uložil palivové nádrže, a vytvořil tak standardní konstrukci vozu F1 pro mnoho dalších let.

Klasické zeleno-žluté zbarvení patří mezi nejikoničtější lakování v motorsportu.

S ohledem na revoluční provedení proto není překvapením, že vůz vydržel v šampionátu až do roku 1967, kdy s ním Chris Irwine ještě zvládl zajet aspoň jedno sedmé místo… doba největších úspěchů ale přišla po roce 1962.

V sezoně 1963 už byl Jim Clark naprosto dominantní, když z deseti závodů vyhrál hned sedm Grand Prix! Lotus dovedl svůj koncept k dokonalosti a mohl se radovat z Poháru jezdců i konstruktérů.

O rok později z toho bylo sice jen „třetí“ místo, rok 1965 ale znamenal další titul v obou kategoriích – s tři roky starým vozem! Takhle dominantní Chapmanův výtvor byl…

Konstruktér se ale nezastavil, ze své hlavy chrlil další legendy jako Lotus 49, byl pionýrem takzvaného využití takzvaného přísavného efektu, jako první napevno přidělal motor k podlaze vozu a stal se tak součástí šasi… nicméně jeho premiérovým velkým počinem byl právě Lotus 25, který teď věrně ztvárnila firma Automobilist.

I zde bude na výběr limitovaná edice (1960 kusů) a speciální sběratelská (700 výtisků).