Kdo bude v první zatáčce první, vyhraje. Kontroverzní GP Austrálie 1998

Před závodem se dohodli, že kdo bude první v nájezdu do první zatáčky, měl by vyhrát závod. Tak si byli piloti McLarenu v úvodní velké ceně sezony 1998 jisti, že se bude závodit jen mezi nimi. Mika Häkkinen vyhrál kvalifikaci, týmový kolega David Coulthard byl na druhém místě za ním v první řadě. Závod přinesl kontroverzní výměnu pořadí, která vyvolala skandál na všech frontách.

Štítky: GP Austrálie Historie Týmová režie Zveřejněno 26. 01 2020 — Tomáš Richtr

Vůz McLaren MP4-13, který byl zkonstruován týmem pod vedením živé legendy Adriana Neweyho, se ukázal jako velmi rychlý.

Pro tým McLaren závodili Skot David Coulthard a už šestou sezonu Fin Mika Häkkinen. Byla to třetí sezona Michaela Schumachera pro Ferrari. Obhájcem titulu mistra světa v týmu Williams byl Kanaďan Jacques Villeneuve po kontroverzním závěru předchozí sezony ve španělském Jerezu. Týmovým kolegou byl Heinz-Harald Frentzen, vítěz Velké ceny San Marina 1997 a později závodů ve Francii a Itálii. A naopak: po zisku titulu mistra světa sezony 1996 pro Williams a ročním angažmá u Arrowsu zabrousil Damon Hill do týmu Jordan.

Pro Miku Häkkinena to byla teprve druhá pole position kariéry. Získal ji s náskokem 0,043 sekundy před kolegou Coulthardem. Nikdo o druhém březnovém víkendu sezony 1998 netušil, že Häkkinen získá devět vítězství v kvalifikaci a osm vítězství ve velkých cenách.

Sprint do první zatáčky GP Austrálie vyhrál Mika Häkkinen. S ohledem na jezdeckou dohodu mezi piloty týmu to bylo velmi klíčové. Vše šlo podle plánu, ale ve 36. kole z celkových 58 zajel Mika Häkkinen do boxů. Nečekán a nezván!

Häkkinen stavěl již ve 24. kole, Coulthard o kolo později. Häkkinenova zastávka ve 36. kole tým překvapila. Projel a nenatankoval. Musel tedy do boxů podruhé, a to ve 40. kole. Čímž přišel o vedení v závodě. Na konci 41. kola měl Häkkinen na Coultharda ztrátu skoro třináct sekund

V 50. kole to už bylo méně než šest sekund… Dvě kola před koncem se dostal Häkkinen do čela, když jej Coulthard před sebe pustil. Piloty McLarenu v cíli dělilo sedm desetin sekundy. Třetí Frentzen už byl o kolo zpátky. Do cíle z 22 pilotů dojelo jen devět.

Velké diskuze vyvolala nejen záhadná zastávka ve 36. kole, ale také kontroverze dobrovolné Coulthardovy kapitulace. Šéf McLarenu Ron Dennis vyjádřil přesvědčení, že se někdo naboural do rádiové komunikace týmu.

„Nikdy jsme nemanipulovali s výsledky velké ceny, leda by za to mohly výjimečné okolnosti, jako v Austrálii roku 1998, kdy se někdo naboural do naší rádiové komunikace a nařídil Mikovi Häkkinenovi zajet do boxů,“ řekl tenkrát Ron Dennis.

Po závodě byl McLaren a David Coulthard médii tvrdě kritizováni a u FIA si stěžoval i promotér GP Austrálie Ron Walker. Taktika týmu se dokonce dostala před vrcholný orgán FIA, Světovou radu motorsportu – jakýsi Ústavní soud motorsportu. McLaren vyvázl bez trestu, ale Světová rada vydala upozornění, ve kterém varovala před jakýmkoli budoucím „znevážením sportu“ s odkazem na nechvalně známý článek 151c Mezinárodního sportovního řádu.

Události během GP Austrálie 1998 však byly jen prologem kontroverzí příštích. Veřejnost monumentálně popudila týmová režie Ferrari mezi Michaelem Schumacherem a Rubensem Barrichellem na konci GP Rakouska 2002 nebo mezi Fernandem Alonsem a Felipem Massou při GP Německa 2010.

Koordinace pořadí jezdců nejen předních týmů je běžnou praxí také v současnosti.


Jacques Villeneuve & David Coulthard

Diskuse k článku

Napsat komentář