Charita ve sportu za 40 miliard korun? Zlodějna na fanouškovi

18 Štítky: Caterham Zveřejněno 8. 11 2014 — Tomáš Richtr

Fiskální krize F1 dosáhla nového, až úchylně bizarního rozměru: sport, který ročně generuje 40 miliard korun, nyní sleduje, jak jeden z týmů tohoto sportu vyhlásil charitativní sbírku na účast v Abú Dhabí. Shání přitom 80 milionů korun.

To jsou 0,2 % obratu celého sportu. A nucený správce týmu Caterham je chce z kapes fanoušků dostat do 14. listopadu.

Samozřejmě, na první pohled to vypadá jako dobře laděná nadšenecká akce pro fandy nezávislých týmů. Krok s dobrým úmyslem. Ale nejde o nic jiného, než o prachsprostou zlodějnu.

Pomiňme fakt, jak obrovsky ostudné je to pro samotnou F1: vydělávat velké peníze a odvádět je ze sportu pryč do kapes bůhvíkoho, a pak nechat stáj doslova žebrat na ulici o almužnu na účast ve velké ceně, kterou F1 pořádá. Odváděním velkého objemu peněz bez toho, aniž by se jejich nutná část vracela zpět pro stabilitu a rozvoj v době, kdy F1 kolabuje, je regulérní tunel.

Je to ale také zlodějna vykonána na fanouškovi, který se nechá omámit dobročinně laděnou akcí. Však se sami podívejte: vstupenka na Velkou cenu Abú Dhabí nejde pod 11 tisíc korun. Na hlavní tribunu 13.200,- Kč. Která rodina si může dovolit utratit 50 tisíc za návštěvu velké ceny? K tomu například v našem GPF1 obchodě dokážeme garantovat nejnižší ceny týmových reklamních předmětů. Přesto se nedokážeme ani my s cenami dostat na lepší úroveň, než jsou přibližně patnáct set  korun za tričko, tisícovku za kšiltovku nebo pětistovku za hrníček.  Malé marže obchodníků a velké zisky samotných týmů jsou samo o sobě takovou ‘charitativní’ akcí.

Majitel komerčních práv společnost CVC Capital Partners se nestydí zkorumpovaným vládám účtovat za pořádání závodu F1 klidně i 900 milionů korun ročně, ačkoli ví, že na to dlouhodobě nebude pořadatel mít. Televizním společnostem jsou účtovány poplatky za práva, které je nutí se přenosů F1 vzdávat. FOM si za pořízení ISDN linky a pronájem komentátorského stanoviště na víkend pro účely komentování přenosu účtuje jednorázově 50 tisíc korun. Na tisíce až desítky tisíc korun vychází minuta pronájmu satelitní trasy. Ani rozumná on-line časomíra F1 není zadarmo. A v takové situaci natáhne nucený správce Caterhamu vštříc fanouškovi ruku a s výrazem psích očí řekne: ‘Dejte ještě více.’

Samozřejmě, že fanoušek může ze své kapsy dát, co a komu uzná za vhodné. Veřejné sbírky jsou ostatně dobrovolnou investicí, o které se předem ví, že je nenávratná. Ale má logiku dělit se o rohlík, když ten chlapík vedle žere husu? Navíc chlapík, který hladovému slíbil, že o něj bude postaráno? To by ale musel Ecclestone do sportu vracet (a týmům rovnoměrně rozdělit) 87 % obratu F1 (jiné sporty vrací i 95 % a zbylých 5 % si bere jeho správce). A kdyby FIA dodržela slib o maximálním rozpočtu 40 milionů liber, bylo by to jen 35 %! Polovina toho, co Ecclestone dává nyní.

Caterham totiž není pod nucenou správou (a Marussia v likvidaci) proto, že by snad nezřízeně utrácel. Jak jsme vysvětlili v přehledné analýze, je to proto, že vedení F1 nedodrželo sliby o úrovni maximální výše rozpočtu pro udržení se ve formuli 1. Společnost CVC ani nepomáhá se na tuto úroveň dostat kvůli nesmyslné distribuci finančních odměn. On to v předchozích letech Bernie Ecclestone dělal, že pomáhal týmům, aby se dostaly přinejmenším na konec sezony. Nejednou zachránil například Jordan a mnohokrát také Williams. Ale u Marussie ani Caterhamu už tak neučinil. Ne že by asi nechtěl, ale v souvislosti s úplatkářským skandálem přišel v rámci skupiny CVC o exekutivní pravomoci, které nyní drží Donald MacKenzie. Nebo Bernie Ecclestone schválně nechá F1 dospět do pokročilejší fáze destabilizace, devalvuje její tržní cenu a pak ji levně od CVC koupí?

A je tu ještě jedna věc: Caterham je jedenáctý v průběžném pořadí šampionátu. Kolaps Marussie neznamená, že by z výsledků vypadla. Znamená to, že bude mít nárok na nemalé odměny na základě umístění v Poháru konstruktérů. Ale majitel Marussie, firma Manor Grand Prix, je v likvidaci. Teoreticky tak může na odměny ztratit nárok a tyto přebytečné peníze mohou být rozděleny mezi ostatní. Tedy i Caterham. A i kdyby se Caterham náhodou v Abú Dhabí dostal do nejlepší desítky, přišel by si na odměny za zhruba 240 milionů korun.

A za to už za uspořádání veřejné sbírky 80 milionů korun z kapes fanoušků stojí, ne?