Příběh Alonso: Nedávejte výpověď, nemáte-li novou smlouvu
Fernando Alonso má před závěrečnými sázkami v ruce karty o hodně slabší, než se kterými počítal.
Jeho fanouškům se to asi nebude líbit, ale Fernando Alonso má přeci jen svou Achillovu patu. Jak je dokonalý na závodní dráze, v klíčových volbách strategického rozvoje své kariéry se občas dopouští chyb. Chyb malých, ale s velkými následky.
Co je vnímáno jako ostrý střet mezi ním a tehdejším nováčkem Lewisem Hamiltonem v McLarenu sezony 2007, byl ve skutečnosti vyhrocený spor mezi Alonsem a Ronem Dennisem. Alonso začal Rona Dennise vydírat, což nakonec vyústilo v nechvalně slavnou špionážní aféru Ferrari – McLaren.
Alonso se musel na dva roky uchýlit k ne zrovna špičkovému Renaultu, než našel angažmá u Ferrari. S ním ale za pět sezon nedokázal získat titul mistra světa, i když to někdy bylo takříkajíc o fous. Postupný vývoj vztahu mezi jezdcem a týmem asi bude vždy obalen určitými tajemstvími, co se ale mezi lidmi v padoku F1 povídá, že se Alonso ve svých snahách povznést tým z dlouhodobého neúspěchu začal soustředit příliš sám na sebe.
S ohledem na jeho výkonnost se mohlo zdát, že si to mohl dovolit. Jenomže jeho zevrubná snaha, která vyvrcholila veřejným pohlavkováním ze strany Lucy di Montezemola, se ukázala jako spíše kontraproduktivní. Vlny, které Alonso v Maranellu šířil, vnesly napětí do vztahu mezi jezdcem a týmem. Napětí, jehož intenzitu a nakyslost neuměl Alonso odhadnout. Jenomže (nejen) Ferrari v minulosti ukázalo, že i ti největší velikáni s několika tituly mistra světa na kontě pro něj nejsou nenahraditelní. A podobně jako ve své hře s Ronem Dennisem, i v té s Montezemolem a Mattiaccim přestřelil. Podepsal ‘výpověď’ a dobrovolně se rozloučil odhadem se 60 miliony dolarů, aniž by měl jisté angažmá jinde.
Udělal stejnou chybu, jako občas dělají zaměstnanci nebo manažeři, když si myslí, že se následně nabídky jen pohrnou. Ale i po těch nejlepších se nesahá jen proto, že mají punc nejlepších. Je nutné vytvořit budoucí základ vztahu, vyzkoušet, zda funguje nezbytná ‘chemie’, dohodnout podmínky, a nezapomenout na to, že nikdo není nenahraditelný.
Jedinou reálnou Alonsovou možností se tak stal McLaren. S ohledem na Alonsův věk jde ale reálně o poslední štaci v jeho kariéře. S přechodem McLarenu na motory Honda jde o velký otazník. McLaren se nenechá zneužít pro Alonsův azyl, jako to udělal Renault v letech 2008 a 2009. Když už, tak už: dlouhodobou smlouvu. A té se Alonso bojí jako čert kříže. Cítí, že by chtěl do Mercedesu. Ale tam Hamiltona nebo Rosberga kvůli Alonsovi vyhazovat nebudou. McLaren a Mercedes (tedy týmy, a ne jezdci) jsou tak v komfortní pozici diktovat si finanční podmínky. Což napětí při vyjednávání jenom přidá.
David Coulthard to ostatně hezky popsal pro GPF1.cz: aniž by to čekal, může se stát, že není volná židle, když muzika přestane hrát (s odvoláním na světově známou hru). Jen to dokládá, jak fascinující příběhy se v tak kontrolovaném světě, jakým F1 je, mohou nadále odehrávat. Ale jestli se Alonso nedohodne s McLarenem, nebude první hvězdou, která si dopřála nějakou tu sezonu odpočinku.
Diskuse k článku