Malé, velmi opatrné, přesto optimistické HURÁ!

3 Štítky: 2017 Pravidla Zveřejněno 4. 02 2016 — Tomáš Richtr

Načasování jak z trapně dojemného hollywoodského filmu: když už jsem si připustil, že se vedení F1 nezmění (což sport přivedlo do paralyzovaného stavu), ten samý den přijde salva neobvykle optimistických zpráv. A tyto optimistické zprávy v širší perspektivě vytvářejí obraz optimistické budoucnosti!

Zatím si to šeptám jen sám pro sebe (ale to bych nebyl já, abych se o své šepoty s vámi nepodělil!), ale jako kdyby i ti nejvyšší představitelé F1 začali tušit, že se musí něco stát.

Tak zaprvé pneumatiky: zatím není zřejmé, jak toho chce Pirelli dosáhnout, ale zejména ze strany jezdců je tlak na to učinit pneumatiky ‘silnějšími’ čím dál větší. Jezdci nechtějí jezdit na 80 % svých možností, protože se současnou generací pneu musí zacházet v rukavičkách. Chtějí jezdit na plno. Chtějí být vyzváni k výkonům na hraně. A my to chceme taky. Jak jsem napsal v květnu 2015: víme, proč jsme se ocitli s Pirelli teď a tady. Ale chceme změnu.

Pirelli samotné by o to prý mělo zájem, ale pro letošní sezonu se vrátilo k zavedení principu “hrany” (cliff), což je chování pneu charakterizované nečekaným a prudkým pádem jejího výkonu. Takže uvidíme, co přinese sezona 2017 s širšími pneumatikami, a tím pádem větší úrovní mechanické přilnavosti.

Zadruhé: motory. Přišla to jako rána z čistého nebe, zcela nečekaná. Samozřejmě, musí to všechno projít spíše složitými procedurami schvalování změn v pravidlech (a existuje riziko, že se tak nakonec nestane, nebo výsledek bude nepěkným hybridem), ale vedení F1 chce zrušit složitý systém omezení vývoje motorů přes žetony. Ten systém měl smysl v jednom směru: krotit sebevražedné finanční výdaje automobilek na vývoj pohonných jednotek (což se moc nepovedlo, že?). ‘Systém žetonů’ nezabránil situaci, ve které si zákaznické týmy nemohou motory dovolit. A velmi nepříjemným vedlejším účinkem bylo ‘zablokování’ situace, ve které má motor Mercedesu výhodu a schopnost Ferrari, Renaultu a hlavně Hondy dotahovat ztrátu je nesmyslně limitována. To nakonec paradoxně stojí v cestě dosáhnout toho, co chceme všichni bez výjimky: vyrovnané startovní pole.

Zatřetí: automobilky! Ano, ty zatracené automobilky. Nesmíme zapomenout na fakt, že to ony jediné jsou vinny za současný systém omezeného vývoje. Protože automobilky sebevražedně investovaly tak velké peníze, že finanční krize v roce 2008 jich valnou většinu vypoklonkovala ven z F1 jako spráskané psy (Toyota, Honda, BMW, Renault). Je zřejmé, že automobilky nemají pud sebezáchovy. Proto ona ochrana systémem vývojových žetonů.

Ale i okolní svět říká, že krize už je pryč. Čísla se zvedají, firmy investují a s nimi i automobilky. A ty mají zase chuť se do F1 vracet, byť daleko opatrněji. Ferrari, Honda, Renault, Mercedes. Každý značka má svůj tým s tovární podporou. A motory pro nezávislé týmy jsou osazené cenovým stropem. Náklady na vývoj si automobilky ponesou samy a nebudou jimi škrtit malé týmy typu Sauber, Williams, Force India.

Ba co víc: uvolnění vývoje motorů odstranilo obrovskou překážku pro všechny ty, kteří by se chtěli ke čtveřici současných automobilek přidat. To je demonstrováno příkladem Hondy, která počínaje příštím rokem může výrazně navýšit tempo své snahy dostat se s McLarenem zpátky na vrchol.

Ano, mají pravdu ti, kteří říkají, že jsme svědky jakéhosi déjà vu, protože automobilky zase budou utrácet jak z řetězu utržené. A stačí další zemětřesení v podobě hypoteční krize (o které například brilantní film Sázka na nejistotu říká, že její příčiny nebyly odstraněny) a máme tady znova to,co jsme tu po roce 2008 již měli. Zbývá jen doufat, že se tak nestane, a že nastavený trend posledních dní spatří světlo reálného světa.