Komentář: “F1 oblečená – neoblečená, s darem – nedarem”
Formule 1 chce být divácky atraktivní a současně technologicky průkopnická. O tom, že jde v moderním světě o konfliktní strategie, píše Tomáš Richtr
Ženu nemůže obšťastňovat více než jeden muž. (I když nějaký prostor pro pivně-akademickou debatu na toto téma by se jistě našel!) Stejně tak se nemohou o sport starat tři ‘šéfové’: FIA, FOM a týmy F1.
Poslední, co při provozování každé větší firmy nefunguje, je demokracie. Jak svého času řekl Bernie Ecclestone sám: “Dokud dělám více dobrých rozhodnutí, než těch špatných, jde to.” Různé názory nemohou mít stejnou váhu, a je nutné, aby F1 šla jednotným směrem. Nejen pro ni platí, že lepší je jít jedním nedokonalým směrem, než třemi různými, byť je každý z nich dokonalý.
Formule 1 doplácí silně na moderní dobu: ta je extrémně rozmazlená co do konzumu i inteligence. Lidé prý nejsou schopni pobrat článek větší než tři odstavce, nebo televizní spot delší než dvacet sekund. Jenomže tímhle způsobem prostě nesdělíte složitá témata. A F1 byla vždy složitá. Nebo přinejmenším komplexní.
Dnes chceme formuli 1 nadále komplexní, protože ona přeci musí nadále být technologickým průkopníkem – axiom č. 1. My ji ale chceme také spektakulární – axiom č. 2. Zábavnou ve stejné rovině, v jaké nás dnes zahlcují emotivně-adrenalinové televizní reality show, nebo perverzní/úchylné/debilní/sexistické obsahy na webu s ještě kreténštějšími titulky. Ne že bych chtěl s těmito trendy bůhvíjak bojovat, každému co jeho jest. Pravdou je, že tyhle trendy táhnou masy lidí. Že je to především blbou vizitkou těch, kteří slintavě klikají, aby večer mohli nadávat na bulvár (a nikoli těch, kteří obsah nabízejí), nemá žádný vliv na skutečnost, že na těchto masách stojí komerční úspěch.
A tak se snaží přizpůsobit i ostatní. Nastává komerční ‘doba normalizace’, jak já tomu říkám. Formáty konvergují k jednomu svatému způsobu sdělování informací. Obří titulky skandálního ražení, velké obrázky, obsah nula, intelektuální přínos záporný.
Jenomže právě tuto cílovou skupinu se snaží oslovit mnozí ze šéfů F1. Snaží se ji oslovit sportem, který je sám o sobě velmi komplexní a složitý. Rozhodně ne spektakulární na prvním místě. Alespoň ne podle dnešních standardů. Kdo pamatuje, usoudí, že na úrovni adrenalinu F1 za ty dekády neklesla. Ale výrazně stouply adrenalinové nároky moderních lidí.
Derek Warwick, bývalý pilot F1 a sportovní komisař, chce tyto adrenalinové nároky uspokojit. A současně ponechat F1 na špici technologického vývoje. To jsou dnes zcela protichůdné strategie. Pokud by se mu povedlo je sjednotit, pak jsem si jist, že i Dana Drábková se výhledově dostane se svou jadernou show do hlavního vysílacího času.
Už Jan Werich se zabýval stejnou výzvou, jaké dnes F1 v moderní době čelí, když popsal příběh dívky, která dostane za úkol ke králi “přijet – nepřijet, oblečená – neoblečená, obutá – neobutá, učesaná – neučesaná a přinést dar – nedar”. Zdenička svůj úkol vyřešila celkem šalamounsky. F1 to tak jednoduché mít nebude.
Stejně jako jednoduchá není odpověď na otázku, co lidé od F1 vlastně čekají, aby se každou druhou neděli přilepili k televizi? Ruku na srdce: měla by i nadále stovky miliony diváků, kdybychom posadili ty největší hvězdy šampionátu do krásně řvoucích monopostů GP2? Vždyť GP2 dnes nabízí úplně všechno, po čem voláme: řev motorů, rychlost, souboje kolo na kolo, bouračky, kolize, aféry, skandály… jen ta slavná jména pilotů chybí. Posaďme Alonsa, Hamiltona, Vettela, Rosberga, Räikkönena do standardizovaných formulí bez vlivu automobilek, které říkají, že bez nových (tichých) motorů V6 by formuli 1 opustily.
Je spousta krásných závodních sérií, které mají vše, po čem u F1 voláme. A stejně se na ně nedíváme, a tak jim chybí ty masy lidí, které by je učinily komerčně úspěšnými. Čert aby se v tom vyznal.
Formule 1 nyní bude čelit pozvolnému poklesu televizní sledovanosti. Co je pro mě normálním vývojem ve zhýčkané době, bude panikou pro ty, kteří jsou za prosperitu F1 zodpovědní, a nedokážou se vzájemně dohodnout: klesají jim čísla a nic jiného nejsou ve svém moderním jednorozměrném chápání vnímat. ‘Číslíčka! Číslíčka! Číslíčka!” A také proto, že se neshodnou na tom, zda chtějí F1 učinit atraktivní, nebo technologicky průkopnickou. Nebo čím ji vlastně chtějí! A nebo co chceme my?!
Protože nedokážou pochopit, že ‘technologicky průkopnické’ není bohužel ekvivalentní tomu být ‘divácky atraktivní’. A čím déle budou váhat, tím spíše promeškají okamžik najít to správné řešení. A až lidé utečou, strašně těžko se budou dobývat zpátky.
Diskuse k článku