Jak se piloti F1 aklimatizují na odlišná časová pásma? Pomáhají zkušenosti z NASA či speciální tabletky

Dobrý spánek je základem toho, aby člověk během dne splnil všechny své úkoly – ve formuli 1 to platí obzvláště. Jak ale piloti F1 zvládají náročné časové přesuny, a navíc dokážou podávat precizní výkony na závodní dráze? Kalendář formule 1 je po všech stránkách náročný. Jezdci v krátkém časovém rozmezí musí navštívit třeba i několik států…

Štítky: Lewis Hamilton Mercedes Zveřejněno 26. 10 2016 — Lukáš Štěrovský

Dobrý spánek je základem toho, aby člověk během dne splnil všechny své úkoly – ve formuli 1 to platí obzvláště. Jak ale piloti F1 zvládají náročné časové přesuny, a navíc dokážou podávat precizní výkony na závodní dráze?

Kalendář formule 1 je po všech stránkách náročný. Jezdci v krátkém časovém rozmezí musí navštívit třeba i několik států po sobě, což s sebou přináší mnoho a mnoho leteckých přesunů. Na ty ale lidské tělo mnohdy může reagovat negativně. Velkým problémem je takzvaný jet lag, neboli spánková nemoc – porucha spánku plynoucí z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika časových pásem.

I na to však týmy formule 1 ve své přípravě myslí. Například Mercedes najal tým specialistů skládající ze zdravotníků a vědců, kteří vymysleli spánkový plán, jenž jezdcům zajistí, aby během závodních víkendů byli vždy v maximální kondici.

S Lewisem Hamiltonem spolupracuje kondiční specialista Dr. Aki Hintsa a uznávaný harvardský neurolog Steven Lockley. Ti předávají informace o aktuálním spánkovém režimu Hamiltonově osobnímu asistentovi, který jim zase poskytuje všechny informace o cestách úřadujícího šampiona.

Jet lag – pro obyčejného člověka problém, ovšem technologie ve formuli 1 si poradí i s tímto jevem (ilustrační foto)

Jet lag – pro obyčejného člověka mnohdy problém, ovšem technologie ve formuli 1 si poradí i s tímto jevem (ilustrační foto)

Jde o to, aby Hamiltonův osobní tým získal informace ze všech časových zón, zkombinoval je s jeho letovým plánem a na základě toho vytvořil vhodný „spánkový plán“, který minimalizuje riziko vzniku jet lagu. To platí pro všechny lety britského závodníka – tedy nejen ty, které mají spojitost s velkými cenami formule 1. Hamilton nastolený režim dodržuje i ve svém osobním volnu, v době dovolené a tak dále.

Tento režim vychází mimo jiné i ze zkušeností Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. NASA totiž disponuje obsáhlou databází poznatků právě o spánkových poruchách jako následku leteckého cestování. Britsko-německý tým tyto poznatky vyjma pilotů například aplikuje i na své inženýry, aby docílil jejich větší bdělosti během závodů.

„Obvykle pro mě jet lag není problémem. Moje tělo vlastně asi ani neví, kde přesně se nachází. Během závodů jde jen o to, aby se člověk dostal do daného časového pásma co nejdříve, a samozřejmě se držel v kondici tak, aby neonemocněl ze všech těch dlouhých letů,“ tvrdí Lewis Hamilton. „Normálně si tedy během cesty letadlem obvykle zdřímnu. Existují také ale konkrétní věci, které musím udělat. Jedná se o úkoly od mých specialistů a trenérů.“

Ty popisuje Dr. Luke Bennet, ředitel společnosti Hintsa, která spolupracuje se sportovci na zlepšení jejich výkonů. „Během přechodu mezi časovými pásmy můžete manipulovat s několika věcmi, jako je třeba vyhnutí se světlu nebo tmy. Vyjma toho někteří jezdci využívají syntetickou verzi přirozeného hormonu melatoninu, s jehož pomocí na cestách snadněji usnou. Dávku ale musíte přesně načasovat s ohledem na nadcházející časové pásmo,“ dodává Bennet.

Čtěte dále: Téma: Neodepisujte Hamiltona. Historie ukazuje, že stát se může cokoliv

Formule 1 a letectví k sobě má hodně blízko. Na snímku DC z akce McLarenu v roce 1999

Formule 1 a letectví k sobě mají hodně blízko. Na snímku DC z akce McLarenu v simulátoru stavu bez tíže (rok 1999)

Diskuse k článku

Napsat komentář