Názor: Vettel vyrazil vstříc snaze umlčet kritiky

6 Štítky: Sebastian Vettel Zveřejněno 4. 10 2014 — Tomáš Richtr

Sebastian Vettel zahájil plnohodnotnou kariéru v roce 2008 (když odečteme start za BMW v USA ’07 a zbytek sezony za Toro Rosso). S Red Bullem, se kterým od sezony 2009 závodí, se na konci sezony 2014 rozejde.

Je to jen souhra náhod, ale Sebastian Vettel pro Toro Rosso a Red Bull závodil ve stejných (plných) sezonách, jaká já jsem komentoval F1 na TV NOVA: 2008 – 2014.

Pamatuji si, jako kdyby to bylo včera. Sedíme asi tak dva metry od sebe. Místnost určena pro tiskové konference je osvětlena intenzivním světlem z televizní kamery. A rozzářený klučina jménem Sebastian Vettel vypráví své dojmy z právě získané pole position. Šok nejen pro něj, ale i pro Toro Rosso a všechny ostatní novináře, kteří byli právě přítomni na Monze v sobotu 13. září 2008.

Následovalo vítězství odpoledne den poté, a pak šest let pozoruhodně kontroverzních komentářů ze strany rozsáhlé fanouškovské obce. (A také čtyři tituly mistra světa.)

Analýza toho, zda-li je nebo není dobře, že Vettel přechází z Red Bullu do Ferrari, je kolem požehnaně. Já se nechci přidávat. Troufnu si jen nabídnout svůj názor:

Objem kritiky, které se Vettelovi za ta léta dostalo, je v mých očích neférově velký. Ale rozumím mu. Proč? Protože sympatie u široké fanouškovské obce nebudí kvalita a tvrdost odvedené práce, ale charisma, rebelie, kontroverznost, emoce. Sebastian je sterilně profesionální. Nedokáže získat fanoušky, které má například Kimi Raïkkönen, který pošle vedení stáje do háje stylem “nechte mě na pokoji, vím co dělám”. Taky proto, že určitá část jeho fanoušků to obdivuje právě proto, že něčeho podobného není sama ve svém profesním životě schopna.

Vettel je ve svých 27 letech čtyřnásobným mistrem světa, a přesto – nebo právě proto – že své tituly získal díky perfektnímu autu (jakoby) ‘zásluhou jiných’, je prostě určitá skupina lidí (a mezi nimi i odborníci na F1), kteří Vettelovi prostě nejsou ochotni přiznat plné zásluhy.

A proto potřebuje Vettel změnu. Jde o velmi přirozenou potřebu. Kolik lidí by bylo ochotno sedm let poslouchat, že jste šampionem jen díky autu, a současně cítit touhu ve stejném autě další tituly získávat? A nezkusit to v jiném?

Ti největší kritici Vettela nazývají ‘rozmazlencem’, ale já to tak nevidím. Spojení ‘jezdec – auto’ je pro úspěch v F1 nutnou podmínkou. Jak si asi může Jenson Button dnes připadat, když svůj titul ’09 získal díky vícestupňovému difuzoru? Nebo Nigel Mansell titul ’92 díky aktivnímu zavěšení kol? Nebo Schumi pár svých titulů díky exkluzivní spolupráci Ferrari – Bridgestone? Výčet může pokračovat…

Tento princip je zakořeněný tak pevně, jako skutečnost, že chlapi s větším charismatem umí sbalit vícero ženských. A chlap sám se zasloužil málo. To spíše rodiče a paní Příroda.

Vyprávění v tomto článku je – uznávám – také hodně ovlivněno mým samotným přístupem k životu. (Ostatně, k tomu slouží názory!) Mám sklon k tomu ocenit samotné nasazení více než mé okolí. Mám tendenci vidět spíše to dobré než to špatné. Vettel si nemusel získat stejný počet fandů jako má Räikkönen, Hamilon nebo Alonso, ale to neznamená, že je flákač. A že si zaslouží tituly jako “mazánek”, “rozmazlenec”, “fracek”, “nabubřenec”, a podobné. Jsou to tituly velmi neuctivé a ve velké míře chodí od těch, kteří mají zvládnutou maximálně klávesnici od počítače.

Změna týmu pro Sebastiana Vettela je dobrá pro něj tak jako pro celou fanouškovskou obec. Ať jste fanoušek nebo ne, řekněte mi, kdo není zvědavý na to, jak se mu v jiné mašinerii bude dařit? A kdo se netěší na to, jak se o tom bude ve velkém debatovat? Konečně zase nový impuls pro nás pro všechny!

A jestli přejete Vettelovi spíše to dobré, anebo spíše to špatné, to už nechám na vašem svědomí. Já se těším moc, ať do dopadne dobře nebo špatně!