GP Monaka: Závod z pohledu strategií

1 Štítky: Strategie Zveřejněno 28. 05 2014 — Jan Pastorek

James Allen se podíval do zákulisí závodu v Monte Carlu a na úvahy, které vedli stratégové týmů.

Hlavním tématem monackého víkendu byl souboj týmových kolegů u Mercedesu. Poté, co si Nico Rosberg netradičně chybou zajistil pole position, zůstávaly Hamiltonovi dvě možnosti, jak zvítězit v neděli.

První představoval start, ale na něm neuspěl a zůstal druhý. Další jedinou šanci pak představovala strategie, na kterou si po závodě stěžoval, protože ho tým odmítl zavolat do boxů před Rosbergem. Pojďme se podívat, jak vypadala Grand Prix Monaka očima stratégů.

Předzávodní předpoklady

Částečně mokrý druhý páteční trénink znamenal, že týmy měly méně dat, než by chtěly pro přípravy strategií. Neuskutečnily všechny dlouhé jízdy, ale i když měly k dispozici nejměkčí směsi z nabídky Pirelli, bylo pravděpodobné, že si znovu vystačí s jedinou zastávkou v boxech.

Hlavní otázka tedy byla, na kdy načasovat jediný pit stop, aby byla optimalizována výkonnost na jednotlivých směsích. Jezdci za první desítkou měli jako vždy možnost startovat na jakékoliv směsi, přičemž v Monaku museli stratégové také počítat s velmi pravděpodobným výjezdem safety caru.

Hamilton vs. Rosberg

Po závodě si Hamilton postěžoval, že být u McLarenu, tým by ho zavolal do boxů hned po Sutilově nehodě, takže by z následného výjezdu safety caru vytěžil maximum a možná se i posunul před Rosberga. Mercedes to ale neudělal, dodržel interní pravidla a nejdřív zavolal Rosberga, pak Hamiltona, oba zvládli zastávku ve stejném kole.

Jako první situace využil Button. U McLarenu mají pravidlo, že když jezdci vidí na trati tabule SC značící výjezd safety caru, tak se můžou sami rozhodnout, že zajedou do boxů, a nemusí čekat na pokyn týmu.

Mercedes má pravidlo, podle kterého má přednost vždy ten jezdec, který má v danou chvíli výhodnější pozici na trati, což ostatně poznal sám Hamilton v předchozích Grand Prix, které vyhrál.

Když Sutil havaroval za tunelem, jezdci Mercedesu měli náskok 12 sekund před třetím Räikkönenem a Hamilton byl ve 13. zatáčce, když TV kamery odhalily Sutilův incident. Takže bylo dost času na zavolání jezdců do boxů.

Ale nebylo úplně jisté, že vedení závodu vyšle na trať safety, potvrdila to například pozdější Gutiérrezova nehoda. Hrálo se zde s pravděpodobnostmi. Byla 90procentní šance, že safety car vyjede, ale 0procentní šance, že Mercedes ztratí pozice, když odjede další kolo a počká si na rozhodnutí vedení závodu.

Nebylo tomu tak vždy, ale v posledních letech musí vozy jet z důvodu bezpečnosti pomaleji o 40 %, než je obvyklý čas, potřebné údaje se dozvědí na displeji v kokpitu. Proto Mercedes dalším kolem nic neriskoval.

Naopak kdyby Hamilton zajel do boxů a safety car by použit nebyl, ocitl by se za vozy Ferrari a na druhé místo by se už vrátit nemusel, zvlášť kdyby Italové využili jednoho jezdce, aby Hamiltona zdržoval, aby si ten první vybudoval náskok. V tu chvíli byl druhým jezdcem Alonso, a ten by asi nechtěl hrát podpůrnou roli pro Räikkönena, ale to Mercedes také nevěděl jistě.

Button, který zajel do boxů jako první, nezískal žádnou pozici, protože po výjezdu safety caru jeli všichni zmíněnou 140procentní rychlostí. Buttonův pokus proto mohl vyjít, jen kdyby se stalo něco neobvyklého, jako když Alonso v Austrálii zdržel v podobné situaci vozy za sebou, pilot McLarenu pak rychlým zajetím do boxů pod safety carem vydělal dvě pozice.

Hamilton chtěl patrně zariskovat okamžitým zajetím do boxů také proto, že měl v čerstvé paměti loňské Monako, kde ztratil dvě pozice ve prospěch Vettela a Webbera právě proto, že to neudělal. Ale z pohledu Mercedesu nebylo co získat, kdyby Hamilton zajel přezout hned po Sutilově nehodě, jen to přinášelo rizika.

Jak Hamilton už vysvětlil, na rozdíl od McLarenu má Mercedes jediného stratéga, jehož hlavním cílem je dvojité vítězství pro tým. Také má jezdcům umožnit závodit.

Podle interního pravidla měl mít Rosberg s pit stopem přednost. Hamiltonova jediná šance tedy byla zastavit později a pokusit se týmového kolegu překonat touto cestou. Musel by ale být o 6 desetin na kolo rychlejší na ojeté super měkké směsi, zatímco Rosberg by jel na nové měkké.

Výjezd safety caru ale nakonec tyto úvahy zhatil, protože oba jezdci nakonec zajeli přezout ve stejném kole. To přidalo na frustracích, které měl Hamilton z kvalifikace.

Úspěchy Hülkenberga a Bianchiho

Dalšími hrdiny se v Monaku stali Nico Hülkenberg, který po startu z 11. pozice dojel pátý, a Jules Bianchi, který z 21. pozice dojel pro historicky první body týmu na 8. místě, po penalizaci na 9. Oba jezdci měli stejnou strategii, startovali na tvrdší směsi a na měkčí přezuli pod safety carem.

To znamenalo, že musí odjet 50 kol na super měkké, přičemž podle simulací většiny týmů byla životnost této směsi jen 45 kol. Ale vůz Force Indie je k obutí šetrný, navíc Hülkenbergovi se po restartu podařilo předjet Magnussena, kterému se nedařilo zahřát tvrdší pneumatiky. V posledních kolech to měl německý pilot hodně těžké, pneumatiky mu odcházely, ale dorážejícího Buttona za sebou udržel.

To Bianchi takové problémy neměl a rychlost si držel až do konce. Smůlu měl v tom, že si původní penalizaci odsloužil pod safety carem, takže byl potrestán ještě jednou. V závěru za sebou Francouz udržel krajana z Lotusu Romaina Grosjeana.

Alternativní Massa

O zajímavou variaci na téma strategií se pokusil Felipe Massa. Když vyjel safety car, do boxů přezout se nevydal, v tu chvíli mu patřila 11. pozice. Byl to risk, protože všichni ostatní k mechanikům zamířili. Postupně se pak posunul až na pátou pozici a zajel do boxů. Po návratu na trať byl znovu 11., ale díky incidentům, které se poté odehrály, nakonec viděl šachovnicovou vlajku ze 7. pozice.