GP Bahrajnu z pohledu strategií: Mohl Räikkönen porazit Mercedes?

2 Štítky: Strategie Zveřejněno 24. 04 2015 — Jan Pastorek

Ve spolupráci s Jamesem Allenem vám nabízíme ohlédnutí za závodem na Sakhiru očima týmových stratégů.

Stejně jako předchozí závody nabídl i Bahrajn souboj mezi Ferrari a Mercedesem, přičemž na rozdíl od Číny se Scuderii podařilo zamezit dvojitému vítězství úřadujících mistrů.

Předzávodní předpoklady

Před závodem bylo zřejmé, že optimální strategií budou dvě zastávky v boxech, ovšem vozy, které startovaly níž, než měly, jako Maldonadův lotus na 16. pozici (po chybě 18.) a Kvjatův red bull mohly zkusit něco jiného. Maldonadovi málem vyšla strategie tří zastávek, ale problémy a penalizace ji zhatily.

Ferrari potřebovalo být agresivní a bylo pravděpodobné, že zkusí rozdělit strategie Vettela a Räikkönena, aby se pokusilo zdolat Mercedes. A Mercedes to očekával.

Mohl Räikkönen vyhrát?

Jelikož Räikkönen dojel do cíle závodu tři sekundy za vítězným Hamiltonem, logicky se nabídla otázka, jestli závod nemohl vyhrát, kdyby zvolil trochu jinou strategii, zvlášť když i Hamiltona potkaly v posledním kole problémy s brzdami.

Například kdyby Fin zajel do boxů o pár kol dříve při svém druhém stintu, když ztrácel čas na opotřebovaných pneumatikách, měl by šanci Hamiltona na konci předjet?

Räikkönen byl v neděli zřejmě nejrychlejším jezdcem na trati, ale měl dva problémy. Kvalifikoval se až čtvrtý, takže musel nejvíc dohánět. A v úvodním stintu ztratil čas, protože nedokázal předjet týmového kolegu Vettela. Po prvních pit stopech měl pak Räikkönen po zbytek závodu nejlepší rychlost ze všech.

Po startu sice předjel Rosberga, ale o tři kola později o třetí pozici opět přišel. Rosberg předjel ferrari později ještě dvakrát, a to Vettela. Když se situace po startu ustálila, Räikkönen věděl, že dokáže jet rychleji než Vettel, což také sdělil týmu. Ferrari ale výměnu pozic nenadiktovalo.

Změna tedy nastala, až když zavolalo Vettela k agresivní první zastávce ve snaze dostat ho před Rosberga. Räikkönen zůstal na trati, měl jinou strategii než Vettel, potřeboval své zastávky posunout, aby se od ostatních oddělil. Také proto použil tvrdší pneumatiky už v druhém stintu. Cílem bylo mít v závěru měkčí pneumatiky a zaútočit na Mercedes v posledních kolech.

A šlo to lépe, než Ferrari očekávalo, Räikkönen měl velmi dobrou rychlost na tvrdších pneumatikách, byl stejně rychlý jako Hamilton a rychlejší než Rosberg a Vettel, přičemž všichni tři ale měli měkčí pneumatiky, které teoreticky byly rychlejší.

Takže klíčová otázka zni, jestli na konci druhého stintu nezůstal na trati zbytečně dlouho, když ztrácel až dvě sekundy na kolo? Odpověď zní, že možná jen o kole déle, víc ne. A zastávka o kolo dřív by na konečném výsledku moc nezměnila, protože cílem bylo mít na konci co největší rozdíl v rychlosti daný čerstvějšími a rychlejšími pneumatikami, než mají soupeři.

Räikkönen odjel na konci 17 kol na měkčích pneumatikách, 19 už by nebyl optimální počet. Na Rosberga by narazil o dvě kola dřív, ale rozdíl v rychlostech by asi nestačil na předjetí. Rosberga nakonec dojel rychle, ale strávil za ním tři kola, než mercedesu selhaly brzdy, což umožnilo předjížděcí manévr.

Takže i když nabírání ztráty na konci druhého stintu vypadalo špatně, bylo u Räikkönena odměněno větší rychlostí na konci, což přesně potřeboval, aby měl co největší šanci předjet. Zastávka přišla možná o kolo později, než měla, mohl to být důsledek toho, že Räikkönen zpočátku nebyl úplně přesvědčený zvolenou strategií. Načasování druhé zastávky ho tak o vítězství nepřipravilo.

Důležitější byly dva jiné faktory. Za prvé startovní pozice. Kdyby startoval místo Vettela z druhého místa, tak by měl se svojí rychlostí jiný závod. Nebo kdyby ho Ferrari nechalo předjet Vettela kolem osmého kola, na druhou pozici by se býval dostal dříve a také mohl pomýšlet na vítězství.

Proč se Vettel dostával před Rosberga

Jedním z důvodů, proč Ferrari neodklidilo Vettela z cesty Räikkönenovi, byl plán agresivně zavolat Vettela dřív do boxů, aby přeskočil Rosberga při první zastávce. A ten okamžik byl v inkriminovanou dobu blízko. Někteří říkali, že brzké zavolání Vettela bylo ve skutečnosti právě vyklizením cesty Räikkönenovi, protože Mercedes musel reagovat s Rosbergem a pak i Hamiltonem. Jinak řečeno Ferrari určilo Mercedesu, co má dělat.

Mercedes věděl, že Ferrari strategii dřívější zastávky využije, očekával ji od 12. kola. Ferrari ale bylo méně agresivní, než být mohlo, protože nemělo dost velký náskok před Pérezem, a tak počkalo až do 13. kola.

V takové situaci je vždy v nevýhodě auto vpředu. Druhé auto najednou zajede do boxů, nasadí nové měkčí pneumatiky a hned po výjezdu z boxů nasadí maximální tempo ve snaze získat 2,5 sekundy potřebných pro posun vpřed. Takové zrychlení nové pneumatiky umožní.

Auto vpředu zareaguje a také zajede do boxů, ale pokud druhý v pořadí byl dost rychlý, dojde k výměně pozic. Vettel byl v perfektní pozici, na Rosberga ztrácel jen 1,8 sekundy před svojí zastávkou ve 13. kole.

Kdyby býval zajel Rosberg přezout ve stejném kole s Vettelem, udržel by se před Vettelem, ale byl by zranitelnější na konci závodu před Räikkönenem. Strategie dřívější zastávky má ale i druhou stranu mince. Aby zafungovala, musí jet jezdec po vyjetí z boxů maximálně rychle, což přehřívá pneumatiky a působí problémy později, také při tom dojde k úplnému vyčerpání energie z baterie ERS.

Tím se jezdec stává zranitelnější, protože soupeř sice vyjede po zastávce za ním, ale má nové pneumatiky a plnou kapacitu ERS na hlavní rovince. Je to hra na kočku a myš. A to přesně se stalo v 15. kole, když Rosberg předjel Vettela na rovince a vrátil se na druhé místo v 15. kole. To předjetí bylo dáno hlavně tím, že Rosberg měl plný výkon ERS a Vettel nikoliv.

Ale Mercedes se také dopustil chyby, která Vettelovi usnadnila práci. Rosbergova zastávka byla moc pomalá, asi o 8 desetin sekundy pomalejší, než je optimum, navíc náskok před Vettelem nebyl dost velký. Ale Rosberg to nakonec dokázal vrátit a Vettela předjel.

Podobná situace se opakovala při druhých pit stopech, ale byla trochu jiná. Protože když zajel přezout Vettel, Mercedes neměl na vybranou a musel nechat Rosberga na trati, protože jinak by ohrozil Hamiltonovo vítězství, které mělo prioritu.

Vettel zajel do boxů v 32. kole a optimální zastávku měl Hamilton naplánovanou na 33. kolo, takže Mercedes nejdřív zavolal jeho a nepokryl Vettela Rosbergem. Rosberg si musel počkat ještě jedno kolo. S Hamiltonem tak Mercedes musel postupovat pro případ, že by třeba vyjel safety car nebo nastal jiný incident. Stejně by se zachoval každý jiný tým.

Vettel se tak znovu dostal před Rosberga, ovšem Vettel udělal další chybu, vyjel mimo trať a poškodil si přední křídlo, takže si Rosberg vzal své místo znovu zpět. A Vettel vypadl z boje, propadl se až za Bottase, který jel svoji optimální strategii se zastávkami v 14. a 34. kole. Vettelovi se ubránil a dojel čtvrtý.

Kdyby Vettel nemusel na výměnu křídla, Räikkönen by ho rychle dojel a předjel, takže by na pódiu stejně neskončil.

Závěr

První závody ukázaly, že má Ferrari velmi silné závodní auto, novou strategii a inženýrský tým, který je soudržný a má mandát od šéfa týmu být agresivní. To je pro diváky slibné pro další závody.

Jedním z důvodů, proč je Ferrari tak silné v závodech, je agresivní závodní režim, pohonná jednotka má silnou baterii a efektivní kompresor, které je možné využívat naplno celý závod, zatímco Mercedes musí chvílemi do úspornějšího režimu. Na vzdálenost celého závodu tak velké rozdíly mezi pohonem Ferrari a Mercedes nejsou.

Mercedes stále vládne v kvalifikacích, díky čemuž získává nejlepší startovní pozice a výhodu. Ale pokud si Ferrari udrží současné tempo vývoje, boj o titul by mohl trvat až do konce sezóny. Räikkönenův prostřední stint na střední směsi ukázal, že když je teplo, Ferrari se na tvrdších pneumatikách dokáže rychlostně vyrovnat Mercedesu. To v Číně neplatilo, tam Mercedes ujel.