13. komnata formule 1: ignorování žlutých vlajek
Bez ohledu na vývoj stavu Julesa Bianchiho je potřeba se podívat realitě do očí: jezdci F1 jsou v určité disciplině nesvéprávní.
Celý svět se dožaduje příčin hrozivé havárie Julesa Bianchiho. Bude vytvořena pracovní skupina, provedeny analýzy, nasazena super drahá softwarová řešení manipulující s auty tak, že už mohou být na dálkové ovládání. Vyšleme na trať safety car po každém smyku a kritici ‘nudných’ závodů F1 budou mít k dispozici další munici.
Řešení přitom existuje. A už mnoho let. Jen není důsledně vyžadováno: respektování žlutých vlajek.
Signalizace žlutými vlajkami je totiž hrubě nepochopena.
Po délce každé závodní trati F1 je rozmístěno několik desítek kontrolních bodů (maršálovských postů). Dojde-li k incidentu, pak je na několika postech PŘED incidentem signalizována žlutá vlajka (a to nejen konvenční látkovou vlajkou, ale také prostřednictvím nepřehlédnutelných LED panelů). První post ZA incidentem signalizuje zelenou vlajku. Série kontrolních bodů od první žluté až po zelenou vlajku pak tvoří takzvanou žlutou zónu.
(Obrázek tvoří reálnou žlutou zónu M8 – M12 signalizovanou před nehodou Julesa Bianchiho – poznámka autora)
A v čem že spočívá velmi vážné nepochopení signalizace žlutými vlajkami? Sami závodníci se ptají, maximálně o kolik mohou zpomalit ve žluté zóně, aby jim bylo přiznáno “respektování žlutých vlajek”.
Jenomže signál žlutou vlajkou neurčuje zdravou míru zpomalení. Je to “JEN” upozornění. Něco jako dopravní značka: “POZOR, NEBEZPEČÍ!”. Říká, že někde před vámi je místo, na kterém se něco stalo, a že tam pracují lidé blízko trati, některý kolega-pilot se nachází mimo svůj vůz a že se tam pohybuje servisní technika. Signál žlutou vlajkou říká, že je nutné TAKOVÉTO SITUACI přizpůsobit RYCHLOST JÍZDY.
A to nemluvíme o signalizaci takzvanou ‘dvojitou’ žlutou. Při ní je jezdci nakázáno být připraven zastavit, je-li třeba. Je to stejné jako v běžném silničním provozu: jet tak rychle, aby řidič dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. To nařizuje žlutá vlajka. A to je v F1 pravidelně ignorováno.
Mnohé fanoušky v televizních záběrech zmátla zelená vlajka na postu č. 12 (viz obrázek). Byla naprosto správná, protože post č. 12 byl první (byť v těsné blízkosti) za nehodou Adriana Sutila. Co už v záběrech není vidět, je signalizace na postech před nehodou: M11 až M8. Ta je aktivní. A byla minutu a tři čtvrtě před Bianchiho nárazem.
Adrian Sutil, který byl tragédii přítomen, poukazoval na vliv čím dál silnějšího šera. Že nebyly vidět silnější kaluže. Ale opět: pak je potřeba – v silniční hantýrce – přizpůsobit rychlost stavu a povaze vozovky. A podmínek. Jak rychle pojedete, když uvidíte na silnici signál: “Pozor, o dvě zatáčky dále na silnici pracují silničáři s těžkou technikou, přizpůsobte svou rychlost tak, abyste je neohrozili.”
Mnohý z českých řidičů ale uplatní své iracionální právo “jet rychle, jak uznám za vhodné”. A – bohužel – piloti F1 dělají to samé. Absolutně jim uniká smysl povinnosti vyplývající ze signalizace žlutou vlajkou.
Také proto ve formuli 1 musí dojít k něčemu podobnému, o co si koledují někteří řidiči na českých silnicích: upřít jim svéprávnost. Jelikož nejsou piloti F1 schopni ve žlutých zónách uplatnit zdravý úsudek, musí přijít investice do drahého systému, který to udělá za ně.
Systém, kterému se dnes říká “virtuální safety car”, byl ve formuli 1 zvažován již před 15 lety. Bylo jasné, že pro svou nákladnost nebude realizován. Ale možnosti moderní doby jsou o hodně dál. Teď už by to mohlo jít. Již několik let něco podobného funguje za reálným safety carem: okamžitý výpočet maximální povolené rychlosti v závislosti na pozici na závodní dráze.
Je pochopitelně velmi, velmi smutné, že jsme – takříkajíc – ‘potřebovali’ tragédii Julese Bianchiho, aby se věci pohnuly kupředu. Přitom těch ‘znamení’ byla celá řada. Ať už ve formuli 1 nebo nižších sériích: Pastor Maldonado v roce 2005 ve formuli GP2 zmrzačil traťového maršála jen proto, že ignoroval žluté vlajky.
Ale je to už v povaze nás, lidí, že potřebujeme hrubější facku, ba tragédii, aby nám ‘docvaklo’. Ignoroval-li Jules Bianchi žluté vlajky, nebyl zdaleka prvním. Armády jezdců tak činily před ním. A armádě jezdců před ním to prošlo. Z vyšší perspektivy se to jeví tak, že nebyl-li by to Jules Bianchi, přišel by někdo po něm. Byla by to jen otázka času.
Tak ať stejně jako u podobných tragédií před tím, i tato bude do budoucna přínosem.
Diskuse k článku