Vzpomínky na minulost: Felipe Massa jako Ayrton Senna

Štítky: Ayrton Senna Felipe Massa Zveřejněno 20. 01 2016 — Josef Nekvinda

Žádný brazilský závodník neunikne srovnání s legendárním Ayrtonem Sennou, a co teprve když usedne do jeho prvního vozu formule 1? Felipe Massa si to vyzkoušel a pro britský Autosport popsal své dojmy. Následuje vyjádření pilota Williamsu.

Udělat takovou show pro fanoušky je opravdu skvělé. Ve skutečnosti, když jsem poprvé přistál v Británii, viděl jsem, jak všechno bylo pod sněhem a nebyl jsem si jistý, zda vůbec budeme moci jezdit. V Brazílii je v tuto dobu přívětivé počasí, můžete jít na pláž, takže to byl pro mě docela šok. Navíc jsem nevěděl nic o charakteru této události a tak jsem ani netušil, že budeme jezdit v hale.

Událost ale vypadala opravdu dobře – tolik aut, různých kategorií a nespočet závodníků. Myslím, že to byla dobrá příležitost pro veřejnost vidět takový mix různých odvětví motorsportu. Když jsem se poprvé usadil do FW08C, byl to zvláštní pocit. Řídit něco, co je součástí historie Ayrtona Senny, je speciální událost pro každého brazilského závodníka a zajisté jsem myslel právě na něho, když jsem do vozu usedl. Přemýšlel jsem nad ním, i když auto vlastně bylo Kekeho Rosberga. Vůbec jsem ale na Kekeho nepomyslel.

Den před tím, než jsem přiletěl do Birminghamu, jsem byl s Brunem Sennou a on mi vyprávěl jeho příběh. Nevěděl jsem toho tolik. Pověděl mi, kdy Ayrton pilotoval toto auto, což bylo při jeho prvních testech ve formuli 1. Tehdy zničil všechny ostatní kluky, kteří se účastnili testování, včetně Kekeho. Byl o tolik rychlejší. Bylo to zhruba o sekundu nebo tak nějak. Hned ukázal, jak mimořádný byl. Povídal jsem Frankovi (zakladateli týmu Williams – Franku Williamsovi), že si stále myslím, že to byla jeho největší chyba, když s ním v ten den nepodepsali smlouvu.

Ve skutečnosti má první vzpomínka na Ayrtona ale nebyla hezká. Když mi bylo asi osm nebo devět let, byl jsem na večeři v brazilském jachtařském klubu. Byl to velmi poklidný večer s ne mnoha lidmi okolo. Pak přijela loď, z níž vystoupil Senna se svou přítelkyní. Šel jsem k němu a požádal ho o autogram, ale nechtěl mi ho dát. Byl to pro mě frustrující zážitek.

Vždy jsem mu fandil, když jsem byl dítě, a tak strašně moc jsem brečel, když zemřel. Nedostat jeho autogram byl jeden z mých nejhorších dnů v mém životě, když jsem byl mladý. Samozřejmě jsem nikdy netušil, že já sám se jednou stanu pilotem formule 1. Ve skutečnosti mě tato situace dost ovlivnila, protože kdykoli ke mně přijdou nějaké děti s žádostí o autogram, vzpomenu si na to, jak jsem se cítil a raději jim věnuji svůj čas.

Nevzpomenu si, kdy dříve se uskutečnilo něco podobného, jako byla tato událost, ale bylo to opravdu skvělé. Trať byla krátká, ale pro tuto příležitost ideální. Jediné, co bych vytkl, je, že to možná bylo až příliš krátké. Odjel jsem snad jen asi čtyři okruhy. Bylo to ale fajn takhle bavit davy fanoušků. Chtěl jsem udělat pár donutů (pilot krouží s vozem na místě kolem jeho vertikální osy), ale auto je velmi staré a nechtěl jsem ho nějak poškodit. Není to tak snadné provést a Dickie Stanford (generální manažer historických pozůstalostí Williamsu) by nebyl nadšený, kdybych to auto zničil. I tak jsem si ale jízdu užil a hrál si s plynovým a brzdovým pedálem.

Když jsem seděl v autě, díval jsem se na volant a říkal si, jak krásné to bylo, když byl kulatý a jak odlišný je od toho, co máme nyní. Žádná tlačítka, to bylo hezké vidět. H převodovky, tři pedály a nikdo vám nemluvil do řízení. Bylo to tak krásné. Vrátilo mě to zpět do formule 3000, která měla podobná auta, jako bylo tohle. Motor a pneumatiky rozhodně nebyly tak daleko ve srovnání s tímto vozem. Možná, že motory formule 1 byly o trochu silnější, ale ne o moc.

Šampionát F3000 se mi podařilo vyhrát a jsou to opravdu příjemné vzpomínky na ty časy. Nelze to srovnávat s nynější F1, ale jediné, co mi od té doby opravdu chybí, je to, jak uvolněný jsem byl schopen být. Ve formuli 1 nemáte čas si odpočinout, protože máte tolik věcí na starosti, tolika věcem musíte rozumět, máte tolik politiky kolem sebe a někdy nemůžete být ani sami sebou. Tlak zůstal, ale byl to prostě jiný svět. To prostředí bylo mnohem zábavnější.

FW08-C @autosport @WilliamsRacing pic.twitter.com/IdWb9p8o0o

— Felipe Massa (@MassaFelipe19) January 17, 2016

Řídit historický vůz Williamsu bylo úžasné. Byla to opravdová zábava a snazší, než jsem očekával, protože všechno závisí na mechanické přilnavosti. Myslel jsem, že budu potřebovat pochopit chování vozu a možná to nebude tak jednoduché, protože auto je zcela jiné od našeho Williamsu.

Ve skutečnosti šlo do smyku jen v zatáčkách, takže to bylo snadné ukočírovat. Zrychlení bylo úžasné, protože Ford DVF je tím pravým motorem s ohledem na množství dostupné přilnavosti. Není zde stejná úroveň aerodynamické přilnavosti, takže celkově je míra přilnavosti nižší, než na co jsem zvyklý, ale máte pocit, že s tímhle motorem je vše v souladu díky absenci turbodmychadla.

Nebyla to ta správná trať, ale auto jste v ostrých zatáčkách mohli cítit. Bylo to skvělé, ale ne příliš rychlé. Měl jsem po celou dobu zařazený první rychlostní stupeň, který ale byl celkem dlouhý, takže to bylo naprosto v pořádku. Trať byla velmi těsná, takže jsem ani nepotřeboval druhý rychlostní stupeň. Auto bylo trochu nedotáčivé, protože za použití pneumatik do deště je úroveň přilnavosti velmi nízká.

Byla to ale dobrá zábava a dostal jsem kladné ohlasy od fanoušků. Oni byli opravdu šťastní a užívali si to. Bylo by dobré tu mít i auta ostatních týmů, ale na druhou stranu jsem rád, že jsem mohl být součástí této akce.