Proč není formule 1 na olympijských hrách?

3 Štítky: Motorsport Zveřejněno 12. 08 2016 — Marie Tomšíková

Zatímco formule 1 má volno, v Riu probíhá největší sportovní událost roku 2016. Proč F1 nebo jakákoliv jiná oblast motorsportu nemá na olympiádě svou kategorii? Odpověď hledal britský novinář Charles Bradley.

Naposledy automobilové závody byly na olympiádě v roce 1900 v Paříži. Jednalo se teprve o druhou novodobou olympiádu a soutěžilo se i v disciplínách jako kriket, kroket nebo let horkovzdušným balónem. Tyto hry probíhaly v rámci Světové výstavy, což částečně vysvětluje i fakt, že svou kategorii měly i disciplíny spojené s elektřinou (až o více jak sto let později vznikl první šampionát elektrických formulí).

Od té doby dostalo šanci už jen rallye, a to konkrétně dvakrát. V obou případech se jednalo o hry v Německu. V roce 1936 se konal rallye závod na 2000 mil (přibližně 3200 kilometrů) s cílem v Berlíně. Zlatou medaili získala Betty Haigová. Přímo s olympijskými hrami tento závod měl minimum společného. Jednalo se zřejmě jen o další ústupek tehdejšího světa nacistickému režimu.

Podobná událost se konala v roce 1972, ale ještě před začátkem her. Olympijský rallye závod vypsaný na přibližně 600 kilometrů odstartoval v Kielu a skončil o šest dní později na olympijském stadionu v Mnichově. Zvítězil monopost s francouzskou posádkou Alpine A110. A hádejte, kdo seděl na místě spolujezdce? Nikdo jiný, než samotný Jean Todt.

Klíčový rok 2012

V roce 2012 se FIA v čele s Jeanem Todtem zaregistrovala jako Mezinárodní sportovní federace, která je uznávána Mezinárodním olympijským výborem. Zjednodušeně řečeno, FIA si tímto krokem zajistila, že se účastní hlasování MOV, má velký podíl na antidopingových pravidlech a vytváří komisi pilotů. O pět let dříve MOV z pravidel odstranil doložku, podle které je sport s mechanickým pohonem „nepřijatelný”.

Zdá se, že z formálního hlediska účasti formule 1 na olympijských hrách nic nebrání. Ale během olympiády v Londýně v roce 2012 prezident MOV Jacques Rogge vystavil této myšlence stopku.

„Máme stejnou snahu v rámci dokonalosti,” řekl Rogge o formuli 1. „Od formule 1 se toho můžeme hodně naučit. Máme hodně společného. Je to sport s velkými konkurenty, kteří se tvrdě připravují. Upřímně řečeno, náš koncept jsou soutěže pro sportovce, a ne pro řízení. Proto, i když má náš velký respekt, nebude zahrnuta do olympijského programu.”

Na druhou stranu, současné olympijské sporty jsou také ovlivňovány vnějšími vlivy. Technika, vybavení nebo sportoviště hrají často důležitou roli – od aerodynamiky v cyklistice, golfových klubů, tenisových raket, po vypracovaný design plavek. Nemluvě o koních v jezdeckých soutěžích.

Můžeme tedy s jistotou říct, že sporty na olympiádě jsou pouze o sportovcích? Olympiáda je přece soutěž pro profesionály, pro nejlepší sportovce na světě. Jsou snad piloti formule 1 někým jiným?

Kdyby byla formule 1 součástí olympijské rodiny, přineslo by to spoustu výhod. V neposlední řadě ohromnou sledovanost. Může být formule 1 součástí něčeho většího? Nejspíš ne. Formule 1 sice nepotřebuje olympiádu, ale obecně pro motorsport by to byla obrovská příležitost.

Kde a jak?

Nejlepším řešením by bylo vytvoření série, kde by všichni piloti měli stejné monoposty. V úvahu přichází například koncept Jonathana Palmera. Bývalý pilot formule 1 v roce 1998 založil s podporou Audi novou sérii, kde se používaly stejné vozy se stejnými motory, s nestrannými mechaniky a techniky. Každý pilot měl k dispozici pouze jednoho osobního mechanika.

Po finanční stránce není co řešit. Například letos je oficiálním autem olympiády Nissan Kicks. Automobilka dodala více než 4000 aut, které jsou tento měsíc využívány v Riu. Navíc následující olympijské hry se budou odehrávat v Tokiu. Právě v Japonsku má své sídlo celá řada automobilek, mezi nimi například Honda, Toyota nebo Subaru.

Další otázkou je, kdo by reprezentoval danou zemi. Měl by piloty vybírat MOV? Zajímavá situace by nastala například v Anglii. Reprezentoval by Lewis Hamilton, nebo Jenson Button. A co Německo – Nico Rosberg, nebo Sebastian Vettel? Ale i zde je řešení jednoduché. Nejlepší pilot by se mohl vybrat speciálním závodem.

Najít vhodné místo pro závodění také není problém. Jednou z možností je krytá dráha (podobná té, která se využívá při Závodu šampiónů), nebo klasický okruh po vzoru ruské Soči, kde formule 1 závodí mezi olympijskými stadiony. Navíc formule E je schopná uspořádat závod v centru každého většího města, V8 Supercars závodily uprostřed Sydney. I samotná F1 čas od času zavítá na městský okruh.

Po realizační stránce se zdá, že účasti motorsportu na olympijských hrách nic nebrání. Pouze MOV.

Medaile? Žádný problém…

Zpátky do roku 2008. Bernie Ecclestone se tehdy rozhodl realizovat své představy o systému udělování medailí, a to přímo v Mistrovství světa vozů formuli 1.

Ani ne dva týdny před startem sezony 2009 byla schválena změna v hodnocení. Titul mistra světa měl získat ten, kdo vyhraje nejvíce závodů. Pokud bude počet stejný, rozhodnou body. Body také měly určovat pořadí v Poháru jezdců od druhého místa dále.

„Důvodem bylo, že hodně lidí mluví o zákazu předjíždění,” argumentoval Ecclestone. „Důvodem, proč je zákaz předjíždění, nemá nic společného s okruhem nebo zúčastněnými lidmi. To je v pilotech, nepotřebují předjíždět. Vy jste na čele, já jsem druhý. Já nebudu riskovat, nebudu dělat nic šíleného, abych získal dva body. Kdyby má motivace byla zlatá medaile, jdu na to. Chci tě předjet. Na většině mistrovství světa se udělují medaile.”

Na mistrovství nezáleží. Jaké by to bylo stát se historicky prvním držitelem zlaté olympijské medaile v kategorii motorsportu?

Čtěte dále: Komentář: Vedení F1 se rozpadá