GP Itálie z pohledu strategií: Jak Vettel posloužil Ricciardovi
Ve spolupráci s Jamesem Allenem vám opět přinášíme strategické ohlédnutí za uplynulým závodem v Itálii.
Ve spolupráci s Jamesem Allenem vám opět přinášíme strategické ohlédnutí za uplynulým závodem v Itálii.
Na souboj kolo na kolo mezi jezdci Mercedesu v Monze nedošlo a jedna zastávka v boxech neumožňovala moc velké strategické manévry, a tak se jedním z nejzajímavějších momentů italského závodu stal Ricciardův postup vpřed. Pomohl mu k němu Sebastian Vettel.
Předzávodní předpoklady
Pirelli přivezlo do Monzy nejtvrdší směsi pneumatik ze své nabídky a v pátek se potvrdilo, že v závodě bude stačit jediná zastávka v boxech. Tím se značně redukovaly strategické možnosti. Důležitým faktorem byla delší doba zahřívání tvrdých pneumatik, inženýři spočítali z toho vyplývající ztrátu na 1,5 sekundy. Týmy s tím proto musely počítat, když jejich jezdci zajížděli přezout.
Šest jezdců se pokusilo využít opačnou strategii, která přinesla ovoce Sergiu Pérezovi v roce 2012, tedy start na tvrdší sadě a útočný závěr závodu na měkčí, ale nikomu se to tentokrát nijak zvlášť nevyplatilo.
Ricciardův vzestup
Jezdci Red Bullu startovali z 8. a 9. pozice, ovšem zatímco se Vettel posunul v prvním kole na 5. pozici, Ricciardo se propadl na pozici 12. Přesto Australan dojel do cíle pátý poté, co ve 47. kole předjel právě týmového kolegu Vettela.
Red Bull byl svým způsobem donucen zkombinovat dvě strategie a s Vettelem pomohl Ricciardovi k posunu nahoru. Německý závodník totiž uvízl za Magnussenem a s o 10 km/h nižší maximální rychlostí nedokázal předjet.
Red Bull se proto rozhodl zasáhnout a povolal Vettela do boxů velmi brzy, v 18. kole, o šest kol dříve, než ukazovaly počítačové simulace optimální strategii. Tento krok vyšel a Vettel se dostal před Magnussena. Jenomže protože pak musel odjet 35 kol na jedné sadě, musel pneumatiky šetřit a v závěru mu už moc nesloužily. To byl jeden z důvodů, proč se před něj Ricciardo dostal.
Vodorovná osa x nahoře představuje ideální časy na kolo vypočítané z průměrné rychlosti vítěze závodu. Barevné linky v grafu pak ukazují, jak se jezdci tomuto ideálu vzdálili. Zdroj: Williams
Navíc tím, že Vettel zajel do boxů brzy, vyprovokoval řadu soupeřů k reakci a předsunutí první zastávky. Pérez přezul v 19., Räikkönen v 20., Alonso a Magnussen v 21. a Button v 22. kole. Všichni v reakci na Vettela.
Tím se vzadu jedoucí Ricciardo dostal na čistý vzduch, mohl jet optimálním tempem a vydržet na trati až do 26. kola. Následně po přezutí těžil z výkonnosti čerstvějších pneumatik a své soupeře relativně snadno zdolával, včetně nakonec Vettela.
Nedá se sice říct, že by Red Bull Vettela primárně využil pro Ricciardovy strategické potřeby, protože se brzkou zastávkou snažil zbavit Magnussena, na druhé straně ale Australan z této změny hodně vytěžil.
Dokázal předjíždět v motorové Monze, i když má ve svém voze nejslabší pohonnou jednotku. Dařilo se mu to díky šikovnému využívání systému na rekuperaci energií. Když byl za soupeřem, mohl využít DRS. Soupeř se mu bránil maximálním využitím energií z ERS a většinou ubránil.
Jenomže Riccardo pak využil ERS mezi první a druhou šikanou, protože na cílové rovince energie šetřil, a na to už soupeři neměli obranu.
Diskuse k článku