Znáte jej z filmu Le Mans ’66: Hvězda Carroll Shelby závodil i v F1 s Aston Martinem
Každý motoristický fanoušek slyšel alespoň jednou o legendárním mustangu, který dostal název Shelby GT500. Vůz pojmenovaný po svém tvůrci se stal nejen americkým snem, ale okouzlil petrolheady po celém světě. Jeho tvůrce, Carroll Shelby, si ale na své konto připsal i jiné úspěchy – vyhrál 24hodinovku v Le Mans, závodil ve formuli 1 a stál u zrodu legendárního Fordu GT40, který v polovině šedesátých let zdolal na trati La Sarthe dominantní Ferrari.
Carroll Hall Shelby se narodil v roce 1923 v americkém Texasu. V útlém věku jej začaly trápit problémy se srdcem, které přetrvávaly až do jeho skonu v roce 2012, přesto ale žil Shelby naplno, a dokonce se nějakou dobu živil automobilovým závoděním. Vezměme to ale pěkně popořadě…
Z leteckého kokpitu za volant sporťáků
V roce 1940 Carroll Shelby úspěšně odmaturoval a dal si za cíl nastoupit na univerzitu v Georgii, kde chtěl studovat letecké inženýrství. O rok později ale vstoupily USA do 2. světové války a Shelby se místo toho začal učit létat. V prosinci 1942 úspěšně složil letecké zkoušky a stal se leteckým instruktorem.
Po válce založil malý byznys s nákladními vozy a chvíli zakusil život farmáře. Shelby se ale tímto způsobem nedokázal uživit a brzy zbankrotoval.
Když se opět postavil na vlastní nohy, rozhodl se zkusit po válce velmi oblíbený automobilový sport. Prvního profesionálního závodu se zúčastnil v roce 1952 – Shelby tehdy závodil na dlouhých rovinkách bývalých vojenských letišť. Z tohoto druhu závodění vzniklo dnes již velmi známé (především pak v Americe) závodění dragsterů.
Hned ve své první sezoně dokázal Shelby posbírat čtyři vítězné trofeje. Za závodění si nenechával platit, odmítal jakýkoliv finanční výdělek. V roce 1954 se pak přesunul na závodní okruhy. Na závodech v Argentině se seznámil s Johnem Wyerem, týmovým manažerem Astonu Martinu, který Shelbymu nabídl sedačku pro vytrvalostní závod v Sebringu.
Skvělý triumf v Le Mans a několik startů ve formuli 1
V roce 1954 procestoval Shelby společně s Astonem Martinem celou Evropu. Dokonce se zúčastnil i čtyřiadvacetihodinového závodu v Le Mans, jenže do cíle jeho posádka nedojela. Pátým místem si ale společně s Grahamem Whiteheadem spravili chuť v závodě na 1000 mil v Monze. Na stupně vítězů se pak dostal na Silverstonu.
Ke konci roku se těžce zranil v závodě Carrera Panamericana, za volant se tedy vrátil až v průběhu sezony 1955. Tehdy poprvé usedl do kokpitů rudých maranellských ferrari, s kterými v roce 1956 vyhrál 30 závodů. V roce 1956 si pak v Dallasu otevřel svou vlastní dílnu.
I nadále se mu dařilo na závodní scéně. V roce 1958 se měl opět zúčastnil vytrvalostního závodu v Le Mans, jenže jej na poslední chvíli vyřadila úplavice. Shelby se ale nedal a o rok později na legendárním La Sarthe konečně startoval – v kokpitu Astonu Martinu DBR1 se střídal s Royem Salvadorim. Závod se jim povedl grandiózně ovládnout.
Za zmínku také stojí jeho účast v závodech šampionátu formule 1. Shelby se zúčastnil čtyř závodů v roce 1958 v kokpitu Maserati 250F a o rok později startoval čtyřikrát ve vozech Astonu Martinu. Ani jednou se neumístil na bodech, nejlépe dojel v roce 1958 v Monze na čtvrtém místě. Body však nezískal, jelikož mu řízení přenechal Masten Gregory poté, co na Shelbyho voze selhalo na startu závodu řízení.
Na konci sezony 1959 ukončil ze zdravotních důvodů svou kariéru. Shelby tvrdil, že jeho největším úspěchem bylo vítězství v Le Mans. „Vyhrát (Le Mans) znamená dostat zelenou k tomu, abyste vyšli ven a říkali, že jste dobří, což vám otevře dveře v dalších soutěžích a týmech,“ prozradil Shelby.
Konstruktérské úspěchy nejen na závodním poli
V říjnu 1962 založil Carroll Shelby společnost zabývající se úpravou sportovních vozů. O spolupráci se Shelbym měl zájem Ford, který vyvinul nový vidlicový osmiválec. Poté, co britskému výrobci AC Motors skončila smlouva s dodavatelem motorů Bristol Engines, rozhodl se Shelby dohodnout na vzájemné spolupráci.
Po několika měsících vývoje vznikl vůz s názvem AC Cobra, který byl později znám jako Shelby Cobra. Shelbyho dílo bylo přímým konkurentem Chevroletu, který se na trhu vytáhl s dnes legendárním vozem Chevrolet Corvette. Cobra se měla následně stát konkurencí Ferrari ve slavné čtyřiadvacetihodinovce Le Mans, jenže se na trať v La Sarthe nehodila.
Cobra prošla několika úpravami, v roce 1964 pak zvítězila v kategorii GT v Le Mans a triumfovala také o rok později v Daytoně. Poté se Shelby zapojil do vývoje Fordu GT40, který měl konkurovat Ferrari v kategorii prototypů ve vytrvalostních závodech. V roce 1965 vůz pohořel, a tak provedl Shelby několik úprav.
Největší revolucí prošla samotná převodovka, která byla do té doby velmi nespolehlivá a nebyla přesná. Druhá generace Fordu GT40 se najednou stala vozem, který byl schopen udržet krok s konkurencí. Ihned v roce 1966 zvítězila posádka Bruce McLarena a Chrise Amona před sesterskou posádkou Kena Milese a Dennyho Hulma.
Vývojem vozu se Shelby zabýval i po velmi úspěšné sezoně 1966, jeho posledním prototypem byla čtvrtá generace, s kterou v roce 1967 v Le Mans zvítězili Dan Gurney a A. J. Foyt.
S Fordem spolupracoval Shelby i nadále, především na sportovním odladění Fordu Mustang. Model Shelby GT350 se začal prodávat už v roce 1965 a lidé mu začali lidově přezdívat Cobra, jelikož byl v mnoha ohledech podobný stejnojmennému vozu, na kterém Shelby dříve pracoval. Legendárnější se pak stal mustang, který nesl název Shelby GT500. Ten se začal vyrábět v roce 1967. Speciální edice tohoto vozu nesla název GT500 King of the Road. Byla osazena motorem z cobry, který dosahoval při úplném nasazení výkonu přes 400 koní.
Shelby jako výrobce čili
V roce 1970 ukončil Shelby svou spolupráci s Fordem a na nějakou dobu se s automobilovým průmyslem rozloučil. V roce 1976 založil společnost, která se specializovala na výrobu čili. Dokonce založil klub mezinárodních vyznavačů čili a patřil mezi zakladatele americké soutěže, ve které se jednotliví soutěžící snaží uvařit co nejchutnější pokrm, jehož základem je právě ostré čili.
Shelby se ale od motoristického světa nedokázal odloučit na příliš dlouhou dobu. V roce 1982 začal spolupracovat s Chryslerem. Úpravy vozů typu Charger a Daytona nesly název Dodge Shelby, které ale nejsou v dnešním automobilovém světě příliš známé.
Málokdo ví, že se Carroll Shelby podílel na vývoji první generace vozů Dodge Viper. Nepůsobil ale v roli konstruktéra, Shelbyho úkolem bylo pouze radit rozsáhlému týmu návrhářů.
Na sklonku života se vrátil k Fordu
Na začátku 21. století se Carroll Shelby vrátil k Fordu, s kterým představil koncept Ford Shelby Cobra. V roce 2003 se pak podílel na vývoji nového Fordu GT, který měl odrážet ikonickou GT40, na které spolupracoval v 60. letech.
V roce 2005 se na trhu opět objevil vůz Shelby GT500, tentokrát na základech nového Fordu Mustang. Velká obliba pak vedla k vytvoření několika limitovaných edicí, mezi které se dostala také varianta King of the Road.
Carroll Shelby se motoristickému odvětví věnoval až do své smrti v roce 2012. Zemřel ve věku 89 let, a to i přesto, že jej celý život trápily problémy se slabým srdcem.
V roce 2019 vyšel film Le Mans 66 (v originále Ford v Ferrari), který se zaměřil na Shelbyho spolupráci s Fordem a na vzájemný vývoj vozu Ford GT40, s kterým se americká automobilka rozhodla závodit v Le Mans. Carrolla Shelbyho skvěle ztvárnil americký herec Matt Damon.
