Zeměpis a F1: Malý pohled do historie Ázerbájdžánu
Pojede se premiérová GP Ázerbájdžánu, byť to bude v ulicích Baku podruhé. Zmateni? Není třeba. Loňská premiéra nesla hlavičku GP Evropy, takže ačkoli se do exotických silnic Baku vracíme, GP Ázerbájdžánu se formálně pojede premiérově. To ale asi není hlavní téma tohoto textu. Otázkou spíš je: co je to Ázerbájdžán?
Princip víkendu Grand Prix formule 1 bude stejný jako kdekoli na světě. Destinace je ale našincům přeci jen trochu vzdálená. Baku leží daleko na východ, na samotné hranici Evropy s Asií. Když na pomyslné mapě zamíříte přes Slovensko, kus Maďarska nebo Ukrajiny do Rumunska, pak přes Černé moře (které také oplachuje kus pobřeží Bulharska) na jehož druhé straně je Gruzie, pak narazíte na Ázerbájdžán. Zemi vlevo sousedící s Arménií a vpravo s Kaspickým mořem. Kaspické moře není mořem v pravém slova smyslu, neboť není součástí světového oceánu. Je to slané jezero, podobně jako například Mrtvé moře.
Země leží na Jižním Kavkazu, neboli Zakavkazsku, na jih od úpatí Velkého Kavkazu, což je severní a vyšší část kavkazského horského systému. Nejvyšší horou tohoto systému je 5 642 metrů vysoká hora Elbrus. Nejstarší doklady o osídlení území Ázerbájdžánu pocházejí z doby kamenné. Na severu území od 1. století před naším letopočtem do 10. století existoval státní útvar pod názvem Kavkazská Albánie. O ázerbájdžánské území usilovali Řekové, Římané i Peršané. Ve 4. století se zde rozšířilo křesťanství a stalo se státním náboženstvím, ale v 7. století území dobyli Arabové a následovala násilná islamizace. Paradoxně jedno z nejsilnějších témat moderní doby.
V 18. století do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, kterému se postupně podařilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku. Právě tam leží současný okruh F1. V té době severní část Ázerbájdžánu patřila Rusku a jižní Íránu. Začátkem 20. století začaly ozbrojené konflikty se sousední Arménií, Ruskem, ale došlo také k povstání. V roce 1918 jedno z takových povstání potlačila Ruská politika, přičemž následovalo období intenzivních politických změn (tři měsíce například existovala Zakavkazská demokratická federativní republika coby státní útvar rozkládající se na území dnešní Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu). V roce 1920 byla po zásahu Rudé armády vyhlášena Ázerbájdžánská socialistická republika, což se stalo základem pro vznik Sovětského svazu. Začátek samostatnosti dnešního Ázerbájdžánu je ale vnímám ve spojitosti právě s rokem 1918, která doznala obnovení až s koncem křesťansko-muslimských sporů v dané oblasti. Silný vliv Sovětského svazu, dobře známý také tehdejšímu Československu, komplikoval život země. Například v březnu 1991 se v referendu 95% hlasujících vyjádřilo pro zachování Sovětského svazu. V prezidentských volbách 3. října 1993 zvítězil do té doby úřadující prezident Hejdar Alijev. Ve volbách 12. listopadu 1995 se voliči vyslovili pro přijetí nové ústavy a podpořili prezidentskou stranu Nový Ázerbájdžán.
Současným prezidentem Ázerbájdžánu je od roku 2003 Ilham Alijev ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem). Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijeva.
99,7 % Ázerbájdžánců mluví ázerbájdžánsky. Druhý nejpoužívanější jazyk je ruština, která je používána většinou v hlavním městě Baku a na severu Ázerbájdžánu. Okolo 95 % populace jsou muslimové.
Diskuse k článku