Že měl Mercedes v Mexiku ryzí štěstí? Tak to ani náhodou…
Ve formuli 1 je velmi tenká hranice mezi tím být šťastlivým hlupákem nebo géniem. Ostatně, o tom převážně tenhle sport také je.
Velká cena Mexika v problematické nadmořské výšce téměř 2,3 kilometru ukázala kouzlo umění rozhodovat pod tlakem a čelit kalkulovaným rizikům. A jak už to tak bývá, fanoušek se neshodne: jeden má vítězný tým a pilota za pověstného klikaře, jiný pokorně uznává chladnokrevnost přístupu, který Lewisi Hamiltonovi a Mercedesu přinesl triumfální vítězství.
V čem vlastně spočívá zápletka?
Ferrari Charlese Leclerca a Sebastiana Vettela stála na startu dominantně v první řadě, Lewis Hamilton třetí a jeho týmový kolega Valtteri Bottas až šestý. Jak vyhrát z takových pozic?
Experti dodavatele pneumatik Pirelli předpovídali, že piloti budou muset pro čerstvé pneumatiky stavět minimálně dvakrát. Tak velké nároky okruh bratří Rodríguezů na pneumatiky klade. Pokud si ale tým věří na to, že udělá jen jednu výměnu sady pneumatik, má to výhodu v tom, že ztratí méně času v boxech. Ale nevýhodou je skomírající výkon druhé sady pneu na konci závodu. Výhodu má pak ten pilot, který sice ztratil čas v boxech druhou výměnou, ale má rychlejší pneu v závěru závodu.
Ten pilot, který jede vzadu, má tendenci zajet do boxů dříve, aby pak využil jízdy na čerstvé (rychlejší) sadě pneumatik. Protože když pak zajede soupeř do boxů, byť třeba o kolo později, byl v tomto kole pomalejší a svou pozici ztratí. Onen v přenosech Sport1 a Sport2 často zmiňovaný undercut.
Pokud ale chce pilot stavět jen jednou, musí si být dobře vědom toho, že druhá sada musí vydržet až do cíle. Vyrazit do boxů moc brzy (odsud pojem „kdo dřív mrkne“), se ke konci závodu nemusí vyplatit. Jenomže zatímco Mercedes měl za to, že strategie jednoho pitstopu se vyplatí už od 19. kola Velké ceny Mexika, Ferrari tuhle hranici mělo až na úrovni 30. kola! (Z celkových 71.) Přesvědčení Mercedesu posilovalo pozorování stejné sady pneu během vytrvalostní jízdy Daniela Ricciarda a Maxe Verstappena.
Hamilton se rozhodl vyrazit do boxů ve 23. kole! Tenhle undercut by vyšel (rozuměj Vettel by přišel o pozici, kdyby zastavil byť jen o kolo později), a tak se Ferrari rozhodlo ve spolupráci se svým pilotem nechat Vettela na dráze a sáhnout k alternativní zbrani: posunout pitstop na co nejpozdější dobu a využít v závěru závodu rychlé jízdy na čerstvých pneu (tyre offset).
Když Vettel provedl právě to (zastavil ve 37. kole), měl pneumatiky o 14 kol mladší. Solidní zbraň, myslelo si Ferrari. Ale neuspělo.
Ferrari bylo samozřejmě překvapeno, když Hamilton zastavil už ve 23. kole, tedy sedm kol před hranicí toho, co italský tým zvažoval jako možnou strategii pro jeden pitstop. Ostatně, ani Lewis Hamilton sám tomu nevěřil! „Zastavili jsme příliš brzo, tyhle pneumatiky do cíle nevydrží!“ hulákal do rádia.
Každý jezdec má k dispozici tři sady pneumatik: červenou (nejměkčí, nejrychlejší, ale s nejkratší životností), žlutou a bílou (netvrdší, nejpomalejší, ale nejtrvanlivější). Pokud se tedy Vettel rozhodl posunout svůj pitstop na co nejpozdější dobu, proč nenasadil červené, tedy nejrychlejší? No, žlutá už zajížděla hodně pomalé časy, a jak je vidět z grafu strategií výše, červená nebyla zjevně vůbec oblíbená – prakticky se v něm nevyskytuje. Odjet na ní zbytek závodu by bylo pro Vettela spíše zoufalým pokusem. Proto bílá. Protože piloti musí v závodě použít pneumatiky alespoň dvou různých barev! No ano, formule 1 není mozkově odpočinkovým sportem…
Z grafu je také vidět, že Bottas zastavil na žluté sadě pneumatik ve 36. kole. Byly – jak říkají závodnici – po smrti. Vettel musel reagovat zastávkou o kolo později, aby Bottasovým undercutem nespadl za něj (byl totiž Vettelovi nebezpečně blízko).
Čtenář si asi řekne: Na co se tedy pořádají ty dlouhé páteční tréninky, během kterých týmy, jejich piloti a inženýři poznávají právě to, jak jednotlivé sady pneumatik fungují? Správná otázka. Jenomže:
V přípravě během pátečních tréninků Ferrari nejtvrdší bílou sadu pneu vůbec nevyužilo. Nemohlo! Ferrari to nemělo v plánu už několik týdnů před Velkou cenou Mexika, protože pro každého pilota tým objednal jen jednu bílou sadu, a ta musí být dostupná pro závod.
Mercedes bílou sadu v pátek otestoval. Mohl. Pro Bottase totiž objednal jednu, kterou mohl v pátek alespoň trochu prozkoumat. A tým tak získal první cenná data a prvotní výhodu.
Že bylo v neděli oproti pátku o deset stupňů Celsia tepleji, bílým pneumatikám jen prospělo. Narostla jejich životnost. A Hamilton přes počáteční obavy dokázal jízdu na nich zvládnout v mistrovském stylu.
Štěstí? Hrálo svou roli, ano. Ale ne dominantní. Nakonec, štěstí přeje připraveným. Rozhodně to nebyl onen pověstný český haluz.
Diskuse k článku