Zapomenuté okruhy, které pouze jednou pořádaly závod F1

Štítky: Historie Zajímavosti Zveřejněno 28. 04 2025 — Dominik Kovář

Formule 1 zažila během své 75-leté historie závody na více než 70 tratích po celém světě. Okruhy jako Monza, Silverstone nebo Monako jsou součástí kalendáře téměř po celou dobu konání tohoto šampionátu. Je zde ale také několik tratí, které pořádaly jeden jediný závod ve F1.

Nyní se tedy podíváme na 11 okruhů, které jsou z různých koutů světa, různých období a mají různé příběhy.

GP Pescara 1957 – Pescara Circuit

Italský okruh je tím nejdelším, na kterém se v historii F1 závodilo. Na piloty čekalo 25 kilometrů se 30 zatáčkami a dvěma dlouhými rovinkami. Kvalifikaci na závod vyhrál legendární Juan Manuel Fangio, v závodě ale vyhrál Stirling Moss. Okruh působil nebezpečně – Enzo Ferrari své piloty dokonce nenechal závodit. Obavy přetrvávaly i po sezóně a proto se již okruh do kalendáře F1 nikdy nevrátil.

GP Maroka 1958 – Ain-Diab

Jelikož byla GP Maroka posledním závodem sezóny roku 1958, díky čemuž měla tu čest korunovat nového šampiona Mika Hawthorna. Mezi silnicemi Casablanca a Azemmour byla vybudována trať o délce přibližně osmi kilometrů.

V závodě havaroval Stuart Lewis-Evans, který zemřel o šest dní později v nemocnici na popáleniny. Následkem toho se již na okruhu Ain-Diab nikdy nezávodilo.

GP Německa 1959 – AVUS

Zajímavý okruh se ve F1 objevil v roce 1959. Jednalo se o AVUS (Automobil-Verkehrs-und Übungsstraße) v Berlíně. Okruh měl něco málo přes osm kilometrů a skládal se ze dvou zatáček o 180 stupních.

Tehdejší monoposty tak dosahovaly rychlosti až 190 km/h, ale díky dlouhým rovinkám byli diváci ochuzeni o akci. Jedna ze zatáček měla klopená se sklonem 43 stupňů a několikrát se stalo, že piloti vyletěli z dráhy. Kvůli bezpečnosti a nízké atraktivitě se tak okruh AVUS do kalendáře F1 již znovu nepodíval.

GP Portugalska 1959 – Circuito de Monsanto

Portugalsko bylo součástí šampionátu F1 v 18 případech. Nejvíce se jezdilo na trati v Estorilo, během Covidu jsme se pro změnu podívali na okruh v Portimaou. V roce 1959 zavítala F1 ojediněle do ulic Lisabonu na okruh Monsanto.

Trať měřila 5,6 km a byla součástí různých motoristických závodů. V roce 1959 zde vyhrál Stirling Moss. V kalendáři si trať své místo neudržela kvůli různým povrchům trati, nepřehledným zatáčkám a úzkým sekcím, která byla pro piloty nebezpečná.

GP USA 1959 – Sebring International Raceway

Sebring International Raceway je pravděpodobně nejslavnějším okruhem, na který v tomto výběru narazíte. Sebring, který je znám dnes, se liší od toho v 50. letech minulého století. Jedná se o první okruh na americkém území v F1. Tehdy měřil 8,2 km a tehdejším formulím trvalo okruh objet přibližně tři minuty.

Proč nakonec okruh ve F1 déle nevydržel? Jezdci si stěžovali špatný stav povrchu trati a problém s jeho údržbou.

GP USA 1960 – Riverside International Raceway

Ani další okruh na území USA se v kalendáři dlouho neohřál. Kalifornský Riverside International Raceway patřil k okruhům, který byl v USA velmi oblíbené. Vaz mu zlomil komerční neúspěch. Z plánovaného počtu 70 tisíc diváků na závod dorazilo pouze 5 tisíc.

GP Rakouska 1964 – Zeltweg Airfield

Téměř všechny GP Rakouska se odehrály na okruhu Österreichring (později A1 Ring/Red Bull Ring) s výjimkou jednoho – ročníku 1964 na staré základně rakouského letectva Zeltweg. Na okruhu ve tvaru L slavilo vítězství Ferrari díky Lorenzovi Bandinimu.

Formule 1 měla ambice pořádat závody v Rakousku, nicméně Zeltweg Airfield byl nevyhovující například z důvodu špatného výhledu na trať, na což si stěžovali diváci.

GP Francie 1967 – Bugatti Circuit

Okruh v Le Mans patří k nejslavnějším okruhům na světě. Vně okruhu se nachází menší okruh Bugatti, který v roce 1967 hostil GP Francie. Jezdcům se uspořádání okruhu příliš nelíbilo a boxová zázemí pro 55 závodních strojů působila obrovsky, což vizuálu také nepomohlo.

Tehdejší závod sledovalo pouze 20 tisíc lidí. Pro srovnání – závod 24h Le Mans v témže roce navštívilo 200 tisíc lidí! Formule 1 se poté rozhodla od tohoto nápadu upustit.

GP Dallas 1984 – Fair Park Circuit

USA to mělo v minulosti s hledáním vhodného okruhu pro závody F1 složité. Dalším důkazem je okruh Fair Park Circuit a GP Dallasu. Šlo o velké fiasko – teplota vzduchu atakovala hranici 40 °C a jednotlivé úseky trati, které byly standardní silnicí, se pod intenzivním horkem rozpadaly.

Na nesnesitelné horko si stěžovali i piloti. Dnes již ikonický záběr nabídl Nigel Mansell, jehož Lotus vypověděl službu. Mansell se ho snažil do cíle dotlačit ručně, nicméně obrovským vypětím následně zkolaboval. Z pochopitelných důvodů se již F1 do Dallasu nikdy nevrátila.

GP Evropy 1993 – Donington Park

Nápad mít GP Evropy byl již v 80. letech, ale dlouho nevydržel. V roce 1993 se GP Evropy vrátila, tentokrát na okruhu Donington Park ve Velké Británii. Jde o jeden z nejikoničtějších závodů 90. let – v deštěm ovlivněném závodu zazářil Ayrton Senna, který nadělil všem kromě druhého Damona Hilla jedno celé kolo.

Jakkoli byl závod atraktivní, organizátoři závodu neměli dostatek peněz na modernizaci okruhu. Donington tak skončil a GP Evropy se pro následující roky přesunula do jiných destinací, až se v roce 1999 napevno usadila na německém Nürburgringu.

GP Toskánska 2020 – Mugello Circuit

Není to tak dávno, kdy se F1 a celý svět potýkaly se světovou pandemií coronaviru. Kalendář pro rok 2020 měl tak spoustu kompromisů, mezi něž patřila GP Toskánska na okruhu v Mugellu. Mugello je spíše motocyklovou tratí, nicméně v minulosti zde testovalo stovky tisíc kilometrů Ferrari s Michaelem Schumacherem.

Prvního závodu v F1 se tedy Mugello konečně dočkalo v roce 2020 a byl to skvělý závod plný dramat, který nakonec opanoval Lewis Hamilton s Mercedesem. I když se fanouškům i pilotům okruh líbil, jeho setrvání v šampionátu bylo téměř nemožné a to z důvodu, že F1 měla podepsané již dva závody na italském území (Monza, Imola).