Kolize v F3 – skutečný začátek rivality mezi Schumacherem a Häkkinenem
Přestože největší boje svedli Němec a Fin až ve formuli 1 jako členové dvou velkých soupeřů, tedy týmů Ferrari a McLaren, jejich vzájemný souboj začal už o mnoho let předtím. A vlastně i nastínil, jak se budou osobnosti Michaela Schumachera i Miky Häkkinena vyvíjet do budoucna…
Listopad 1990. Velká cena Macaa na obávaném městském okruhu, kde se jezdí vysokými rychlostmi mezi svodidly a k nehodě je vždycky blízko. A očekávaný souboj dvou kohoutů – čerstvého mistra německé F3 Michaela Schumachera a mistra britské F3, navíc sponzorovaného tabákovou firmou Marlboro, Miky Häkkinena.
Už proti sobě stanuli během motokárových klání a toho roku i jednorázově při závodě sportovních vozů DTM v Německu, kde Fin Němce porazil. To pravé peklo mělo ale přijít až teď…
První závod proběhl ještě v klidu. Häkkinen vyhrál s náskokem dvou a půl sekundy, takže mu v druhém klání stačilo dojet těsně za Schumacherem. „Jediné, co jsem musel udělat, bylo zůstat za ním a vyhrál bych. Byl to z mé strany nedostatek zkušeností,“ litoval Fin. „A možná jsem měl trochu přehnané ambice vyhrát. Nebyl jsem připravený brát druhé místo.“
Co se stalo?
Na začátku posledního kola druhého závodu jel Häkkinen za Schumacherem s minimálním odstupem, ostatním soupeřům oba ujeli o parník.
„Když se mě dokázal držet, bylo jasné, že ten závod vyhraje,“ vzpomínal později Schumacher. „Ve městě jsem byl rychlejší, on byl zase lepší na rovinkách. Hrál si se mnou, kdykoliv mě mohl předjet, kdyby chtěl.“
O to se Fin také pokusil. Na rovince se zavěsil za svého rivala a vyjel směrem doprava. Schumacher se ve stejný moment přesunul také doprava – došlo ke kolizi, Fin musel odstoupit a Němec i s poškozeným vozem pokračoval dál, aby se nakonec stal vítězem. První kontroverzní moment spojený se jménem Schumacher tak byl na světě…
„V úplně posledním kole Michael udělal chybu a málem se dotkl svodidel. Potom jel tak pomalu, že jsem se před něj chtěl dostat. Jel tak pomalu, že bych musel podřadit, abych za ním zůstal. Takže zatočím, abych ho předjel, a co udělá on? Možná neměl v úmyslu mě nabourat, ale měl v úmyslu mi zabránit předjet. A já jsem do něj narazil, nebylo, jak bych se mu mohl vyhnout, a byl to pro mě konec,“ tvrdil později Fin.
„Hodně jsem o tom přemýšlel, jestli mě chtěl vyřadit, nebo jen hájil svou pozici. Bylo to opravdu těžké. Nikdy jsem se Michaela nezeptal, co se mu honilo hlavou. Byl to první případ, kdy mě u něj napadlo: ‚Hmm… tohle není dobré.‘ Za ty roky pak provedl spoustu věcí,“ dodal Mika.
Netřeba dodávat, že Michael vše viděl poněkud odlišně. „Porazil se sám. Kdyby za mnou zůstal, vyhrál by celý víkend. To, že jsme se srazili, očividně znamenalo, že jsem dokázal vyhrát. Byl to šťastný okamžik. Myslím, že se zbláznil. Nikdo se nenechá předjíždět v posledním kole, ne bez boje. Pro mě to ale dopadlo dobře.“
A co o této kolizi soudíte vy?
Úryvky pocházejí z knihy experta Jamese Allena: Michael Schumacher, cesta na vrchol.
Diskuse k článku