Williams padl po vzoru McLarenu. Může se jako on také zvednout?
Ještě před čtyřmi lety uzavíral McLaren (společně se Sauberem) startovní rošt. Vloni už ale slavil zisk třetího místa v Poháru konstruktéru. Stejný osud by svému týmu přál i Jost Capito, nový šéf Williamsu. Podle něj má stáj z Grove šanci v následujících letech uspět.
„Nevidím důvod, proč bychom nemohli napodobit McLaren a jejich vývoj v průběhu posledních let,“ prozradil nový šéf Williamsu Jost Capito. Podle něj je Williams připraven na cestu vzhůru startovním polem.
Před rokem 2020 patřil McLaren mezi nejlepší tři týmy naposledy v roce 2012 (tehdy zaznamenal také svá poslední vítězství). Carlos Sainz s Landem Norrisem sice vloni nejvyšší stupínek nevybojovali, ale přesto dovedli McLaren k nejlepšímu výsledku za posledních osm let.
Ještě v roce 2017 ale McLaren končil svou poslední sezonu s Hondou celkovým devátým místem mezi konstruktéry. První ročník coby zákazník Renaultu se nevyvedl podle představ, od roku 2019 už ale tým vykazoval značná zlepšení. A vloni dotáhl svá snažení až do top 3.
Může Williams následovat jejich stopy? Je vůbec reálné, aby Williams nalezl alespoň jednu sekundu času na kolo, která by ho posunula na úroveň loňského Racing Pointu? Historie ukazuje, že na to Williams má – dnešní doba se ale té z 80. let vůbec nepodobá.
Ironie osudu byla, že zatímco v 80. a 90. letech McLaren a Williams bojovaly o mistrovské tituly, v roce 2018 spolu sváděly ostré souboje o předposlední řadu na startovním roštu. Jejich úpadek byl v posledních letech velmi obdobný (ačkoliv u Williamsu trvá podstatně déle).
Zpočátku hybridní éry mohly oba týmy schovat své skutečné problémy za vnější faktory. Williams stavěl aerodynamicky slabá auta, ale dokázal je vykompenzovat pohonným agregátem Mercedes. McLaren naopak tvrdil, že jejich vůz má na to bojovat o mistrovský titul, problémem ale byly poruchové a slabé motory Honda. Skutečnost ale byla jiná – ani McLaren nedokázal postavit konkurenceschopné auto.
McLaren učinil v průběhu roku 2017 odvážné rozhodnutí a ukončil spolupráci s Hondou. Někteří tento postup zkritizovali a když se v roce 2018 McLaren plahočil na konci startovního roštu, poukazovali na fakt, že skutečným problémem nebyl motor, ale samotný monopost – a také kultura týmu.
A právě tady začal ředitel McLarenu Zak Brown stavět. Musel znovuobjevit závodnického ducha týmu, potřeboval do vedení postavit správné lidi. Když se tým v roce 2019 „probíral“ a začal dosahovat lepších výsledků, získával Zak Brown na svou stranu sponzory a investory. A právě to vedlo k postupnému výkonnostnímu nárustu.
U Williamsu byl propad dlouhodobější, ačkoliv mírnější. Všechno začalo odchodem BMW od Williamsu v roce 2005. Šéf týmu Frank Williams a technický ředitel Patrick Head byli čím dál tím méně zapojení a tíha projektu padala na ramena managementu týmu, který ale neměl žádnou vizi.
A tak Williams upadal a upadal, až se zdálo, že v roce 2013 dosáhl úplného dna. Výkonnostní nárust v roce 2014 ale, jak už dnes víme, nezapříčinil povedený management, nýbrž silný pohonný agregát Mercedes. Ostatní výrobci se v průběhu let dokázali na Mercedes dotáhnout a Williams klesl až na poslední příčku.
Sezona 2019 měla přinést zlepšení, v čele technického týmu stál Paddy Lowe, jeden z vedoucích představitelů Mercedesu na začátku turbo-hybridní éry. Monopost FW42 byl ale katastrofální. Lowe dokonce ještě před začátkem roku odešel a od té doby se Williams snažil nalézt způsob, jak si vývoj zorganizovat. Vznikla jakási struktura, která se jevila jako funkční, ale nikoliv ambiciózní.
Úpadek McLarenu začal v roce 2013, ale první rány zaznamenala stáj z Wokingu už v roce 2007, kdy se dopustila špionážní aféry. Od tohoto momentu vztah s Mercedesem degradoval, až se dostal do pozice, ze které nebylo úniku. Mercedes vsadil na svůj vlastní tým a jak dnes dobře víme, v tomto rozhodnutí uspěl.
McLaren měl oproti Williamsu jednu výhodu – nikdy nepřišel o zdroj financí. A právě proto dokázal nově vybudovaný technický tým podchytit slabiny monopostu z roku 2018 a zajistit, aby k podobnému fiasku nedošlo i v následující sezoně. A na vše nahlížel velmi zkušený Andreas Seidl, nový sportovní ředitel týmu, který má za sebou úspěchy z Le Mans, kde veleúspěšně šéfoval projektu Porsche.
Williams od loňského roku nepatří rodině Williamsů. Novým majitelem týmu je společnost Dorilton, která do zchátralé – dříve velmi úspěšné – stáje začala pumpovat peníze. Zároveň dosadila do vedení týmu nového šéfa, který má ambice stát se „druhým Andreasem Seidlem“. Jeho cíl je jasný – vybudovat stabilní infrastrukturu, na které bude moci Williams v následujících letech stavět. A samozřejmě, na základě které bude moci uspět.
Otázkou zůstává, v jakém dezolátním stavu se nachází technologické zázemí týmu (oproti McLarenu) a jak chaoticky je veden technický tým. Má Williams šanci obrátit svou situaci k lepšímu tak rychle, jako se to v roce 2019 povedlo McLarenu?
Nemůžeme očekávat, že se letošní Williams FW43B bude prokousávat startovním polem vzhůru. Spíše očekávejme podobný stav, jakého jsme byli svědky v posledních dvou letech. Oči všech fanoušků a nadšenců by se ale měly zaměřovat na rok 2022. Právě tu se začne lámat chleba. Zdá se ale, že společnost Dorilton dělá vše pro to, aby se Williams vrátil zpět na vrchol.
