Podivná jezdecká technika, díky které Alonso získal dva tituly

U příležitosti oznámení návratu Fernanda Alonsa do formule 1 od roku 2021 s Renaultem jsme se rozhodli blíže podívat na Španělovy mistrovské sezony 2005 a 2006. Jezdecký titul tehdy vyhrál s francouzským týmem za pomoci netradičního stylu, kterým projížděl zatáčky.

Štítky: Analýza Fernando Alonso Video Zveřejněno 9. 07 2020 — Lukáš Štěrovský

Analýzu vysvětlující zvláštní Alonsovu techniku a doplněnou o video-důkazy nabídl na svém youtubovém kanále profesionální závodník a závodní trenér Scott Mansell (video naleznete na konci příspěvku). Podle Mansella Alonso v roce 2005 přišel s takovým řízením vozu, který do té doby nikdo nepraktikoval, a dnes už ani nepraktikuje.

Běžný styl průjezdu zatáčkou vypadá asi takto: závodník si najede co nejvíce k vnějšímu obrubníku, aby maximálně narovnal trajektorii v zatáčce. Nejrovnější stopa totiž zajistí, že se pneumatiky nezačnou ‚hrnout‘, poskytnou maximální přilnavost a tím pádem dosáhne vůz v zatáčce nejvyšší rychlosti.

Alonso ale úmyslně najížděl blíže vnitřku zatáčky a v jejím středu prudce trhl volantem tak, aby přední gumy začaly klouzat a formule přešla do nedotáčivého smyku.

Fernando Alonso oficiálně potvrzen u Renaultu

Zní to nelogicky, ale k pochopení je třeba zavzpomínat na charakteristiku tehdejšího Renaultu a pneumatik. Francouzský tým před rokem 2005 ve spolupráci s Michelinem vyvinul zadní zavěšení, které bylo (později i díky hmotovým tlumičům) skvěle vyvážené a poskytovalo ohromnou akceleraci.

Tomu napomohly i pneumatiky Michelin, které při čelním pohledu vypadaly trochu jako čtverec, zatímco gumy od konkurenčního Bridgestone, které dodávalo Ferrari, byly více zakulacené. Micheliny tak nabízely větší kontaktní plochu s vozovkou a přilnavost, současně ale guma měla vyšší aerodynamický odpor a při jízdě se těžko odhadoval její limit, znenadání se mohla ‚utrhnout‘ a vůz skončil ve smyku. Kolem pneumatiky od Bridgestonu lépe proudil vzduch a vůz tak měl větší aerodynamickou účinnost.

Alonso dokonale využil této charakteristiky Michelinu. Přední gumy nechával lehce sklouznout, což vygenerovalo v zatáčce větší teplotu a tím pádem i přilnavost a rychlejší průjezd. Jakmile se pneumatiky zase chytly, Alonso díky vysoké trakci, stabilnímu zadku a přilnavosti vozu sešlápl plyn a doslova vystřelil ze zatáčky . Něco takového by dnes samozřejmě nebylo možné, jenže tehdy byly v F1 gumy stavěné na celý závod…

Taková jízda samozřejmě vyžadovala od Alonsa neuvěřitelný cit a preciznost podpořenou důvěrou v auto. Občas se totiž stávalo, že Španěl přidal dřív, než se přední kola chytla a z nedotáčivého smyku přešel do přetáčivého…