Verdikt: Proč byl Verstappen ‘potrestán’ a Hamilton ne
Kontroverzní nejasnosti kolem limitů tratě během GP Bahrajnu ne a ne odeznít. Za přísný je považován pokyn, podle kterého musel získané vedení v závodě Max Verstappen vrátit. Protože je diskutabilní, zda-li opravdu získal nějakou výhodu vyjetím mimo trať. Ale mnohonásobné vyjetí mimo trať ve stejné inkriminované zatáčce číslo 4 v podání Lewise Hamiltona jakoby nikdo neřešil. Není přitom pochyb, že tím Hamilton také získával výhodu. Mnozí fanoušci v tom spatřují nespravedlnost. A nelze se jim divit. Jaké bylo uvažování sportovních komisařů a samotného ředitele závodu?
Už jsme vysvětlili, jak skoro až nesmyslně ředitel závodů Michael Masi zmátl mnoho lidí zcela zbytečně prohlášením, že limity tratě během závodu nebudou monitorovány. Nešťastně tím položil základ celé kontroverzi, se kterou sportovní komisaři ani neuměli pořádně naložit. Nyní ale ponechme stranou kvalifikaci, ve které platila jiná pravidla než v neděli. Pro potřeby pochopení nedělních událostí nám stačí stálé pravidlo, podle kterého nemá pilot opouštět závodní dráhu (což je určeno bílými čarami), a když už se to stane, nemá tím získat přetrvávající výhodu.
V posledních dvou letech si ředitel závodů Michael Masi na většině okruhů vybral jednu nebo více zatáček, ve které limity tratě hlídal elektronicky. Po třech porušeních následovalo napomenutí černo-bílou vlajkou a po dalším časový trest. Tím, že se elektronické kontroly pro čtvrtou zatáčku během úvodní Velké ceny Bahrajnu rozhodl nevyužít, nejspíš myslel právě ono “limity tratě nebudou monitorovány”. Tím ale nepřestane platit důležité pravidlo 27.3, podle kterého opuštěním (nebo opouštěním) trati nesmí pilot získávat přetrvávající výhodu. Například Charles Leclerc z Ferrari to pochopil přesně tak: nebude monitorován výjezd z trati, ale nesmí se tím získat přetrvávající výhoda.
Delším obloukem ve čtvrté zatáčce o trajektorii většího poloměru získá pilot výhodu, byť malou. Projede totiž zatáčku rychleji. A tím dosáhne lepšího času na kolo během závodu, a tím pádem závodí rychleji než soupeř, který limity tratě v zatáčce č. 4 dodržuje.
Lewis Hamilton si informaci ředitele závodů “limity tratě nebudou monitorovány” vyložil tak, že nemusí dodržovat limity tratě. Ale i tak pořád platí, že opuštěním tratě nesmí pilot získat výhodu.
Lewis Hamilton opustil během závodu trať v inkriminovaném místě celkem 29 krát.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Red Bull si toho všiml a instruoval Maxe Verstapppena, ať dělá to samé. Protože to zjevně prochází. A je to rychlejší. Ale jako kdyby až na základě této rádiové komunikace se sportovní komisaři probudili a usoudili, že pravidelným opouštěním trati za bílou čáru získává Lewis Hamilton “přetrvávající výhodu”. A obdržel výzvu, ať už to nedělá. Kdyby v tom pokračoval, dostal by varování a pak penalizaci. Jedná se o logický postup, ale je samozřejmě s podivem, že komisaři jednali až po 29 Hamiltonových prohřešcích. I kdyby to byla výhoda třeba jen 0,2 sekundy na kolo (jak tvrdí Christian Horner), za těch 29 prohřešků získal Hamilton výhodu téměř šesti sekund! To je ve formuli 1 zásadní rozdíl. Verstappen by tím v závěru závodu dojel Hamiltona dříve a měl by tak víc pokusů na útok.
Objektivně nelze trvat na tom, že Hamilton žádnou výhodu nezískal. Byl varován a přestal, ano. Ale bezesporu také s pozoruhodným zpožděním. Nelze se pak fanouškům divit, že to považují za neférovou toleranci Hamiltonova počínání.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Když Max Verstappen předjel Lewise Hamiltona, pro dokončení manévru podle přesvědčení sportovních komisařů získal výhodu (předjetí soupeře). A aby se vyhnul penalizaci, byl mu udělen pokyn, aby se za Hamiltona vrátil (a zkusil to znovu – což se už nepovedlo). Úvaha správná a v souladu s pravidly. Sporným prvkem je, zda-li opravdu získal Max Verstappen vyjetím mimo trať výhodu.
Argumentem proti Verstappenovi je to, že aby manévr úspěšně dokončil, byl nucen vyjet mimo trať na výjezdu ze zatáčky. Ale například náhradník týmu Haas Pietro Fittipaldi s tím zásadně nesouhlasí. Podle něj byl Verstappen už před Hamiltonem, když došlo k opuštění trati (tedy vyjetí za bílou čáru). Žádnou výhodu tak nezískal.
Zazněly argumenty ve prospěch i neprospěch obou stran. Co teď s tím? Jak by čtenář v roli pomysleného soudce rozhodl v imaginarním odvolacím soudním řízení? Ředitel závodu a sportovní komisaři svými zmatečnými informacemi a liknavým rozhodováním narušili balanc férovosti a naopak posílili pocit z neférového nadržování Lewisi Hamiltonovi a současného poškození Maxe Verstappena. Ten, kdo bude tvrdit, že je to právě tento případ, nemůže být nikdy osočen z toho, že nemá alespoň trochu pravdu. Na straně druhé byl Lewis Hamilton přesvědčen, že během závodu jedná dle přesně instrukcí ředitele závodu.
Ředitel velkých Michael Masi asi bez problémů dokáže obhájit své všelijaké instrukce, konzistenci rozhodování FIA a postup sportovních komisařů. Ale drobný stín pochybností už tím nesmaže.
