Automobilist.com

Úspěch, smrt i skandál. Takový byl Colin Chapman a jeho Lotus

V tento den roku 1957 oznámil Colin Chapman, tehdejší šéf Lotusu, že jeho tým se stane účastníkem formule 1. Začala se tak psát výjimečná kapitola v dějinách královny motorsportu...

2 Štítky: Historie Lotus Zveřejněno 10. 12 2019 — Lukáš Podstata

Lotus je všem fanouškům opravdu velmi dobře znám. Tento tým byl úspěšný už před vstupem do formule 1, a to v závodech sportovních vozů. Colin Chapman vynikal svými technickými vynálezy, které přinášel do motorsportu. To platilo i při vstupu do formule 2, kde s monopostem Lotus 12 dokázal dobrými výsledky všechny ohromit. Chapman proto neváhal a oznámil světu, že jeho tým se stane členem formule 1.

První dvě sezony byl hlavní personou Lotusu Graham Hill, dodnes jediný držitel takzvané trojkoruny. Ovšem velká nespolehlivost přinesla Lotusu spoustu odstoupení a překvapením bylo, že za dvě sezony ve formuli 1 to byl právě kolega Hilla Cliff Allison, který získal čtvrté místo při Velké ceně Belgie 1958 a tím i nejlepší výsledek pro tým Lotus. Od sezony 1960 však do týmu přišel Jim Clark a začalo platit dlouhé a později také úspěšné období.

Ovšem příchod Clarka vůbec nemusel dopadnout. Clarkovi bylo nabídnuto jezdit ve formuli 2 právě za Lotus. Skot ovšem tuto nabídku odmítl, a to především kvůli mizerné spolehlivost a incidentu, kdy Grahamu Hillovi odpadlo kolo ve voze F1. Clark tehdy řekl: „Raději zůstanu ve sportovních vozech, než jezdit v Lotusu.“

Ovšem hned následující sezona znamenala zásadní změnu názorů a Clark přece jen s přestupem souhlasil. Nejprve začal závodit v nižších kategoriích. Po zlepšujících se výkonech celého týmu a zbavení se pověsti, že v každém Lotusu by měla být souprava na svařování, se Clark poprvé objevil ve formuli 1 při Velké ceně Holandska.

Gunnar Nilsson v typicky zbarveném Lotusu.

Lotus se zlepšil a od sezony 1961 stal postrachem pro ostatní týmy. Jim Clark neustále bojoval o vítězství s těmi nejlepšími. Odměnou celému týmu za působení Clarka v Lotusu byly tři týmové tituly mistra světa. Clark ovšem zahynul během závodu na Hockenheimringu a Chapman byl po této události opravdu zdrcený, protože jezdec byl pro něj jako bratr.

Další ranou pro Chapmana a celý Lotus bylo nařčení od Jochena Rindta rok po Clarkově smrti, který během své první sezony šéfovy a hlavnímu konstruktérovi týmu řekl: „Máme tak strašně rychlé auto, až je nebezpečné. Přidejme trochu víc závaží, sice budeme pomalejší, ale pořád budeme nejlepší. Nechci jezdit v autě, ve kterém si nejsem jistý,“ řekl Rindt po velké nehodě během závodu ve Španělsku.

Lotus ještě v následujících letech dokázal získat celkem pět titulů Pohárů konstruktérů a nejvýraznějšími osobami v jeho řadách byli nesporně Emerson Fittipaldi, Mario Andretti, Carlos Reuteman, Nigel Mansell, Ayrton Senna, Ronnie Peterson a další. Poslední jmenovaný byl ovšem další obrovskou ranou pro Chapmana.

V sezoně 1978 naléhal hrabě Zanon, který vlastnil společnost Lavazza, jenž byla titulárním sponzorem Lotusu, aby Petersona znovu angažoval. To nakonec fungovalo a Peterson se znovu objevil v Lotusu. Tento ročník byl pro tým jedním z nejlepších, ovšem přišla tragická Velká cena Itálie, kde Peterson těžce havaroval. James Hunt tehdy Petersona vytáhl, ovšem Švéd následujícího rána svým zraněním podlehl. Lotus nakonec slavil týmový titul i přes Petersonovou smrt, Švéd skončil celkově druhý. Nutno dodat, že to byly oslavy velmi ponuré…

Ronnie Peterson v monopostu Lotus-Ford 79.

Chapman byl vynikající konstruktér s novými nápady. Někdy byly extravagantní, ale právě v tragické sezoně 1978 přišel s nápadem tzv. přísavného efektu a jeho zkoušením v aerodynamickém tunelu. Jeho myšlenka pocházela z leteckého učení, které dříve absolvoval. Podvozek dostal tvar opačného leteckého křídla, vzduch pod ním proudil rychleji a auto mohlo snáze zrychlovat. Přísavný efekt byl byl vskutku revoluční, byl však posléze zakázán. Chapman však také sepsal pravidla pro úspěšný vůz, kterými se vždy řídil. „Závodní auto má pouze jediný cíl – vyhrát. Pokud se tak nestane, nejde jen ztrátu peněz, ale také o ztrátu času a úsilí.“

Od roku 1978 byl Chapman až do jeho smrti zapojen s inýřenýrem Johnem DeLoreanem do vývoje sportovních automobilů. Tento projekt měl být financován vládou Spojených států Amerických. DeLorean byl obviněn z obchodování s kokainem a s tím byl spojený i Chapman. Účty Lotus Group z roku 1981 byly však zpožděny a byly zveřejněny až po Chapmanově smrti na srdeční selhání. Tyto účty potvrdily, že Lotus zaplatil inženýrskou práci DeLoreanovi přes Švýcarsko-Panamské společnosti a byly to transakce značně pochybné. Chapman po celou dobu obvinění s negativním jednáním nesouhlasil. Ovšem nakonec vše vyplavalo na povrch. Následoval úpadek celé společnosti Lotus a s tím i tým ve formuli 1. Poslední ročník, který Lotus absolvoval v královně motorsportu, byl rok 1994. O pokus znovu vzkříšení značky se pokusil v roce 2010 Tony Fernandese a Lotus se tak na pár let znovu objevil ve formuli 1. To už je však jiný příběh.

Diskuse k článku

2 komentáře: “Úspěch, smrt i skandál. Takový byl Colin Chapman a jeho Lotus”

  1. Lukáš Podstata napsal:

    Díky za připomínku. Nyní je to v pořádku.

  2. B.J.Texo napsal:

    Lelly Lombardiová a Lavazza? To je z trochu jiného příběhu…
    Za působení Clarka získal Lotus dva týmové tituly mistra světa.
    Přísavný efekt byl zakázán od sezony 1983.
    Ayrton Senna pro Chapmana nikdy nezávodil.
    Ronnie Petterson = Ronnie Peterson?

Napsat komentář