Ty největší bitvy o titul

Letošní mistrovství světa je rozhodně tím nejtěsnějším za posledních několik let. Jak Max Verstappen, tak Lewis Hamilton mají před posledním závodem stejný počet bodů, ale je to nejtěsnější sezona v historii? Zde vám nabízíme několik případů z minulosti, kde o mistru světa rovněž rozhodovaly ty nejmenší rozdíly.

Štítky: Historie Zveřejněno 9. 12 2021 — Vašek Štěpánek

1974

Fittipaldi (55) VS Regazzoni (52)

Na konci roku 1973 z formule 1 odešel mistr světa Jackie Stewart, a tak mistrovská trofej o rok později čekala na svého nového držitele. O tento status celou sezonu bojovali Emerson Fittipaldi v McLarenu a Clay Regazzoni na Ferrari.

Do posledního závodu vstupovali oba kandidáti na titul, podobně jako letos, se stejnou porcí bodů. Pilot Ferrari ale musel z posledního závodu sezony v Americe kvůli technickým problémům odstoupit, Fittipaldi dojel čtvrtý a získal titul.

Zároveň to byl i první titul pro McLaren ve své historii. Sluší se také dodat, že před téměř 40 lety měl jeden ročník F1 zhruba patnáct závodů a udělovaly se daleko menší body, proto byly těsnější rozdíly v závěru roku běžnějším jevem, než je tomu nyní.

1976

Hunt (69) VS Lauda (68)

Příběh dané sezony je krásně zpracován ve filmu Rivalové (v originále RUSH) a zobrazuje souboj mezi Jamesem Huntem a Nikim Laudou. Oba závodníci se potkali už v nižších sériích a ani v té nejvyšší lize si nedarovali jediný kousek na trati.

V průběhu sezony došlo téměř k smrtelné nehodě Nikiho Laudy, který na německém okruhu Nürburgring málem uhořel ve svém Ferrari. Během svého zotavování se na Laudu James Hunt v šampionátu bodově dotáhl a o titulu rozhodl poslední závod v Japonsku.

Velká cena byla poznamenána silným deštěm, a tak z ní pilot Ferrari v návaznosti na strašlivý moment z Německa dobrovolně odstoupil. To dalo příležitost Huntovi získat svůj první titul v kariéře a Brit toho skutečně využil a stal se mistrem světa.

1981

Piquet (50) VS Reutemann (49)

Sezona 1981 byla přesně tím, co dnes nazýváme klasikou. V celkovém hodnocení dělilo první pětici pouhých sedm bodů, byl to ale Nelson Piquet a Carlos Reutemann, kteří měli největší příležitost získat titul mistra světa

Vyhrocený boj o vítěznou trofej doprovázela i řada politických a zákulisních tahů. Finále ročníku se uskutečnilo v Las Vegas, kde pilot Brabhamu (Piquet) dojel na pátém místě, Reutemann s Williamsem ale na bodech dojet nedokázal.

To vy výsledku Piquetovi zajistilo první titul ve formuli 1. Zároveň šlo o poslední kompletní sezonu Carlose Reutemanna. Ten o rok později v roce 1982 odjel pouze dva závody. Piquet ve formuli 1 samozřejmě zůstal a získal ještě dva mistrovské tituly.

1983

Piquet (59) VS Prost (57)

V roce 1983 se z vítězství radovalo celkem osm pilotů. Byl to ale Alain Prost, který vévodil mistrovství světa, ale osud tomu chtěl jinak. V posledních čtyřech závodech musel Francouz celkem třikrát odstoupit.

Naproti tomu se začalo dařit Nelsonovi Piquetovi, který zase z posledních tří závodů ukořistil dva velmi důležité triumfy, díky kterým se na svého soupeře nejen bodově dotáhl, ale také jej přeskočil a získal druhý titul mistra světa.

1984

Lauda (72) VS Prost (71,5)

Po svém návratu do formule 1 a podepsání smlouvy s McLarenem narazil Niki Lauda na nového a rychlejšího týmového kolegu Alaina Prosta. Francouz byl vynikající v kvalifikacích a v drtivé většině startoval před svým kolegou.

Niki Lauda ale velmi brzy pochopil danou situaci a začal se soustředit spíše na závody než na čistou rychlost v kvalifikaci, což se mu vyplatilo! Rakušan v roce 1984 vyhrál pět závodů a jen jednou skončil hůř než druhý.

Laudova konzistence tak porazila Prostovu bleskovou rychlost v kvalifikacích a na konci roku dělil oba piloty jediný půlbod, což je dodnes nejtěsnější rozdíl v historii formule 1. Lauda se navíc stal teprve druhým jezdcem, který v dané sezoně získal titul, ale nevyhrál ani jednu kvalifikaci.

1986

Prost (72) VS Mansell (70)

Jedna z dalších klasických sezon, to byla sezona 1986, kdy o titul mistra světa bojovali hned tři jezdci – Prost, Mansell a Piquet. Rozhodující se stal poslední závod v australském Adelaide, kde došlo k nešťastnému momentu.

Nigel Mansell vstupoval do závodu jako lídr šampionátu, během závodu mu ale explodovala zadní pneumatika a závod nedokončil. Titul tak bral Alain Prost a stal se prvním pilotem od dob Jacka Brabhama (1960), který vyhrál dva tituly v řadě.

1990

Senna (78) VS Prost (73)

Asi nejznámější rivalita mezi jezdci v historii sportu – Senna versus Prost. Po společných letech v McLarenu, které byly doprovázeny velkou kontroverzí, se Francouz rozhodl přestoupit do Ferrari, ve kterém v roce 1990 bojoval proti Sennovu McLarenu.

Boj o titul trval sice jen do předposledního závodu v Japonsku, a ne do finále v Austrálii, přesto si sezona 1990 zaslouží své místo na tomto seznamu. Po startu došlo k vzájemné kolizi mezi oběma závodníky a jejich závod tak skončil jen po pár metrech.

Vzhledem k situaci v šampionátu, bylo po této nehodě rozhodnuto. Prost musel vyhrát, aby své šance udržel do poslední Velké ceny, což se nestalo a z titulu se podruhé v kariéře radoval Ayrton Senna.

1994

Schumacher (92) VS Hill (91)

V sezoně, která byla poznamenána smrtí Ayrtona Senny a Rolanda Ratzenbergera, se o titul prali Michael Schumacher a Damon Hill. První polovina ročníku vyšla lépe německému pilotovi, v té druhé ale Hill vracel úder a bodově se dotáhl na svého rivala.

Dobrou formu Brit potvrdil také důležitým vítězství v Japonsku a o titulu se tak rozhodovalo v poslední Velké ceně v Austrálii. Zde došlo dnes již k velmi známému momentu, k nehodě mezi oběma aspiranty na mistrovskou trofej.

Schumacher sestřelil Hilla a oba museli kvůli četnému poškození odstoupit. Německý fenomén tak bral svůj první titul mistra světa a tvrdil, že kolize byla nešťastným závodním incidentem, ale ještě dnes se o této události velmi hlasitě spekuluje…

1997

Villeneuve (81) VS Schumacher (DSQ)

Rok 1997 je znám pro svou kontroverzi v závěru sezony. Sezona byla poznamenána velkým bojem mezi Jacquesem Villeneuvem a Michaelem Schumacherem. Ve finále ve španělském Jerezu se ale stala nevídaná situace.

Michael Schumacher najel do Villeneuva ve snaze vyřadit jej ze závodu. Incident ale Kanaďan ustál, a naopak odstoupil pilot Ferrari. Ten byl navíc za svůj prohřešek diskvalifikován z celého šampionátu, což není obvyklé.

1999

Häkkinen (76) VS Irvine (74)

V polovině roku si hvězda Ferrari Michael Schumacher zlomil nohu a do sezony už nenastoupil. To dostalo Eddieho Irvina do zajímavé pozice, kdy se stal tahounem maranellské stáje. Svou roli druhý pilot Ferrari zvládal na výbornou.

Dokonce to už i vypadalo, že se Irvine stane asi tím nejméně očekávaným šampionem v celé historii sportu, když do posledního závodu v Japonsku vstupoval se čtyřbodovým náskokem nad svým rivalem z McLarenu.

Ale co se nestalo? Mika Häkkinen si na japonské Suzuce dominantním stylem dojel pro své asi nejdůležitější vítězství v kariéře, kdy svého soupeře z Ferrari na poslední chvíli bodově přeskočil a stal se mistrem světa.

 2003

Schumacher (93) VS Räikkönen (91)

Sotva se Schumacher zbavil jednoho finského protivníka z McLarenu, dostal okamžitě dalšího, mladého Kimiho Räikkönena. Sezona 2003 byla kupodivu po dvou letech jasné dominance Ferrari velmi vyrovnaná.

Schumacher tehdy vyhrál šest závodů, Räikkönen pouze jeden, ale opět to byla konzistence, které finského mladíka držela v naději na titul mistra světa až do samotného finále na japonské Suzuce.

Bohužel pro Kimiho, osmé místo byl nedostačující výkon na mistrovskou trofej. Z té se nakonec a počtvrté v řadě radoval Michael Schumacher s Ferrari. Räikkönen v McLarenu strávil ještě několik dalších let, takhle blízko titulu s britskou stájí ale už nikdy nebyl.

2007

Räikkönen (110) VS Hamilton (109) VS Alonso (109)

Když se dva perou, třetí se směje – přesně tohle byla sezona 2007. Kimi Räikkönen přestoupil do Ferrari a McLaren najal čerstvého dvojnásobného šampiona Fernanda Alonsa a nováčka Lewise Hamiltona a mohlo to začít…

Britský tým měl pravděpodobně silnější monopost, ale zákulisní tahanice mezi piloty a neschopnost vedení týmu jednoho z jezdců upřednostnit se jim staly osudné. Pilot Ferrari byl většinu sezony v pozadí celého dění a do posledního závodu v Brazílii vstupoval jako třetí v průběžném pořadí.

Svou nenápadnou jízdou a ledovým klidem Räikkönen ovládl GP Brazílie 2007 a stal se mistrem světa, dodnes je Räikkönen posledním šampionem Ferrari. Ironií je, že Alonso s Hamiltonem, kteří se neustále přetahovali a okrádali o body, skončili jen jeden jediný bod za vítězným Finem.

2008

Hamilton (98) VS Massa (97)

O rok později byli fanoušci svědky snad ještě většího dramatu! O titul bojoval Lewis Hamilton a Felipe Massa. O novém šampionovi rozhodla až poslední Velká cena v Brazílii, domácí závod Felipeho Massy, který v daný den udělal vše, co musel.

Pilot Ferrari dominoval celému závodu a před domácím publikem si dojel pro jasné vítězství, klíčové momenty se ale děly za ním. Hamilton musel dojet na pátém místě, aby se stal nejmladším mistrem světa v historii.

Na onu pozici se Hamilton dostal až v poslední zatáčce posledního kola. McLaren tak vrátil Ferrari rok starou záležitost. Massa už poté nikdy nedostal další šanci bojovat o vysněný titul a po velké nehodě na Hungaroringu 2009 šly i jeho výkonu pomalu z kopce.

2010

Vettel (256) VS Alonso (252) VS Webber (242) VS Hamilton (240)

Jedna z nejklasičtějších sezon v historii sportu – to byl rok 2010, kdy o titul mistra světa bojovali hned čtyři jezdci ze tří různých týmů. Původně to vypadalo, že finále v Abu Dhabi bude hlavně o Marku Webberovi a Fernandu Alonsovi.

Všichni ale zapomněli na třetího muže v pořadí, kterým byl Sebastian Vettel. Němec ale odvedl skvělou práci, když získal pole position a ovládl také samotný závod. Alonso s Webberem se soustředili na sebe a zůstali poměrně hluboko v poli.

To nakonec rozhodlo o úspěchu Vettela, který nebyl nikým nijak ohrožován a ze třetího místa v šampionátu povyskočil na první. Zajímavostí také je, že Vettel v průběhu sezony 2010 nebyl nikdy ve vedení šampionátu, až po posledním závodě.

2012

Vettel (281) VS Alonso (278)

Prvních sedm závodů, mělo sedm různých vítězů… o vyrovnanosti pole v roce 2012 se nedalo ani spekulovat. Silný úvod roku dělalo z McLarenu jasného favorita, nakonec to byl ale Vettel a Alonso, kdo mohl získat titul.

Souboj se protáhl až do samotného finále v Brazílii, v jejímž úvodu se pilot Red Bullu připletl do kolize a propadl se na úplně poslední místo. Fernando Alonso se rázem ocitl na pozici, která z něj dělala mistra světa.

Svou impozantní stíhací jízdou se ale Vettel dokázal vrátit do hry a v cíli závodu skončil na šestém místě, Alonso sice skončil druhý, ale bodově svého soupeře nepřekonal. Na konci roku dělily oba muže pouze tři body.

2016

Rosberg (385) VS Hamilton (380)

Dominance jednoho týmu má své pro i proti, to ostatně v plném světle ukázal Mercedes. Rok 2016 byl třetím v řadě, kdy jasně dominoval Mercedes. Lewis Hamilton získal v posledních dvou letech mistrovské tituly.

Rok 2016 byl ale speciální, jelikož byl Hamilton poprvé v hybridní éře poražen týmovým kolegou Nicem Rosbergem. Jejich souboj trval celou sezonu a doprovázely jej i různé zákulisní hry, kontroverze a vzájemné kolize.

V posledním závodě v Abu Dhabi Hamilton úmyslně zdržoval svého týmového kolegu, aby se propadl v pořadí. Němec ale tlak ustál, do cíle dojel druhý za Hamiltonem a stal se šampionem. Sezona 2016 byla pro Rosberga tak psychicky náročná, že po svém úspěchu z formule 1 odešel.