Automobilist.com

Toto Wolff: Z průměrného závodníka šéfem mistrovského týmu F1

V pondělí médii proběhla zpráva, že šéf Mercedesu Toto Wolff nebude osobně přítomen na nadcházející Grand Prix Brazílie, údajně proto, aby se mohl věnovat jiným projektům v Evropě. Stane se tak poprvé od roku 2013, což je ideální příležitost ke komplexnějšímu pohledu na Wolffův dosavadní „životopis“.

Štítky: Toto Wolff Zveřejněno 12. 11 2019 — Lukáš Štěrovský

Toto Wolff se narodil 12. ledna 1972 ve Vídni matce Polce a otci Rakušanovi, který byl původem z Rumunska. O otce ale Toto kvůli rakovině mozku přišel už v osmi letech. Už předtím ale oba rodiče začali žít odděleně, a to právě kvůli otcově diagnóze.

V motorsportu se začal Toto prosazovat v roce 1992, když zkoušel štěstí jako pilot v národní rakouské a německé formuli Ford. O dva roky později dokonce vyhrál ve své kategorii ve vytrvalostním závodě 24 hodiny na slavném okruhu Nürburgring. „Mým původním plánem bylo dostat se až do formule 1,“ přiznal s odstupem let současný šéf týmu Mercedes.

Po této nehodě z roku 2009 skončil definitivně se závoděním.

Už tehdy ale tušil, že na ty nejlepší stačit nebude. „Jeli jsme na starém Österreichringu, Oliver Tichy vedl, za ním jel můj kolega Alex Wurz a až pak já. Přijeli jsme do zatáčky Porsche, z kopce dolů, pak nahoru, čtvrtý rychlostní stupeň. Sledoval jsem Alexe, jak s autem udělal něco, co jsem si ani nedokázal představit, smýkal se a přitom si udržoval pořád stejnou rychlost. Byl jsem na tom slušně, ale prostě jsem neměl nic navíc, ať už je to cokoliv.“

I přesto se Wolff pokusil dostat výš, a to přes šampionát cestovních vozů FIA GP a jeho italskou odnož. Se závoděním ale v roce 1994 „sekl“ a začal se věnovat podnikání. V roce 1998 založil společnost Marchfifteen a o šest let později firmu Marchsixteen Investments, které se soustředily na technologie jako internet a další společnosti spadající do této oblasti. Sám Toto se zaměřil na investování do středně velkých průmyslových společností, mezi které spadal i tým F1 Williams.

Toto Wolff závodil v rallye Šumava Klatovy. V roce 2006 skončil celkově jedenáctý a třetí ve své třídě.

Rakušan se pak sem tam svezl na závodní dráze – například vyhrál 24hodinový závod v Dubaji, či se jako pilot v rally zúčastnil podniku v Rakousku, ale i České republice –, ale začal se prosazovat přece jen více jako schopný obchodník než závodník. To jako by dokreslovala i příhoda z roku 2009, kdy Wolff na legendárním Nürburgringu zajel nový traťový rekord o hodnotě sedmi minut a tří sekund ve voze Porsche RSR, aby v následujícím kole havaroval a tím definitivně pověsil závodní rukavice na pomyslný hřebík.

To už byl ale Wolff uznávaným obchodníkem. Na kontě měl 49 % akcií německé firmy HWA AG, která provozovala program Mercedes-Benzu v šampionátu cestovních vozů DTM a také vyvíjela motory pro šampionát F3 a agregáty pro sportovní vozy Mercedes-Benz SLS AMG GT3 Ale hlavně koupil akcie Williamsu, díky kterým se stal členem vedení britské stáje. V roce 2012 dokonce získal pozici výkonného ředitele týmu.

Mimo jiné také nabízel spolu s bývalým pilotem F1 Mikou Häkkinenem manažerské služby pro sportovce. Pod jeho křídly byli například závodníci Bruno Spengler, Alexandre Prémat či Valtteri Bottas. Už o rok později ale Wollf přešel do Mercedesu, kde získal 30 % akcií (dalších 10 % dostal nevýkonný šéf Niki Lauda) a stal se výkonným šéfem týmu. V podstatě tak ze stáje vystrnadil současného sportovního ředitele F1 Rosse Brawna.

„Hledali někoho, kdo bude reprezentovat značku. Protože někdy je šéf týmu více na očích než prezident nebo předseda firmy. Na začátku jsem dostal tvrdé lekce. Byl jsem moc naivní, otevřený. Formule 1 je bazén s piraňami. I když si všichni o sobě myslí, že jsou jako dospělé piraně, jsou to jenom mláďata. Ale i tak umí kousnout,“ přiznává při pohledu do minulosti.

Wolff tak měl podíl ve Williamsu i Mercedesu, což trvalo do roku 2014. Tehdy prodal dvě třetiny akcií Williamsu americkému obchodníkovi Bradu Hollingerovi a zbylou třetinu Rakušan prodal v roce 2016 samotnému týmu.

Od sezony 2014 Wolff také přebral povinnosti v oddělení Mercedesu-Benzu a Daimleru pro motorsport po Norbertu Haugovi. A právě tehdy se začala psát dominantní éra Stříbrných šípů v nové hybridní éře formule 1, která trvá až dodnes. Čím si Wolff vysvětluje svůj úspěch? „Mám zkušenosti z pozadí závodů, rozumím základům techniky, politiky i komerce. Nechápu sice detailně vše, co se děje mezi jezdci a inženýry, ale poznám, když se mi někdo snaží prodat zajíce v pytli. Například po závodech se v úterý v továrně bavím s inženýry, ale jen z lidského hlediska, neřešíme techniku. Snažím se všemu porozumět, ale nikdy jim neříkám, co mají dělat,“ tvrdí Wolff.

„Když jsem přišel do Williamsu, myslel jsem si, že k úspěchu musíte mít nějakou technickou výhodu, zázračné přední křídlo nebo tak. Ale ve skutečnosti je to mnoho oblastí, kde potřebujete správné lidi, zdroje a nápady, které pak dostanete na auto. Pak teprve může vše fungovat.“

Wolff také přiznal, že mu nějaký čas trvalo, než si k sobě s novopečeným šestinásobným šampionem Lewisem Hamiltonem našli cestu. „Lewis je někdo, komu trvá, než začne věřit lidem. Na začátku byla každá maličkost problémem. Teď už jsme v bodě, kdy spolu dokážeme rozumně nesouhlasit,“ vykládá šéf Stříbrných šípů.

Osobní život

Wolff je ženatý s bývalou skotskou závodníci Susie Wolffovou (narozenou jako Stoddartovou), se kterou střídavě žijí v anglickém Oxfordshire a u švýcarského Bodamského jezera. Pikantní je, že během doby, co Toto vlastnil Williams, v něm Susie působila jak testovací pilotka. Spolu mají jedno dítě narozené v roce 2017, Wolff je ještě otcem dvou dalších potomků z prvního manželství.

Toto je mimo podnikání také filantropem. Je místopředsedou nadace Mary Bendetové, která se snaží starat o děti žijící ve špatných podmínkách. Nadace nabízí hlídání a prostředí pro rozvíjení dětí, jako jsou hřiště či centra (umělecká studia). Nadané děti pak podporuje školními stipendii, rovněž se snaží začlenit děti postižené slepotou do normální společnosti.

Wolff je velmi vzdělaný, plynně mluví německy, anglicky, francouzsky, italsky a polsky.

Diskuse k článku

Napsat komentář