Uživatel

TOP10 okamžiků z Imoly, na které jste možná zapomněli

Velká cena Itálie, Velká cena Evropy, Velká cena San Marina či nejnověji Velká cena Emilia Romagna... Zkrátka a dobře, formule 1 se poprvé od roku 2006 vrátí na Okruh Enza a Dina Ferrariových a my u této příležitosti nabízíme deset nejzajímavějších okamžiků, které se na Imole odehrály. Úmyslně jsme vynechali tragický ročník 1994, při kterém o život přišli Ayrton Senna, Roland Ratzenberger a Rubens Barrichello po hrůzné nehodě unikl vážnějším zraněním.

Štítky: GP Emilia Romagna GP San Marina Imola Zveřejněno 30. 10 2020 — Lukáš Štěrovský

Zástupce Monzy

Jen jedinkrát v historii moderní formule 1 se Grand Prix Itálie nekonala na Monze, a to v roce 1980. Právě tehdy totiž „chrám rychlosti“ procházel rekonstrukcí, a tak se pod hlavičkou Velké ceny Itálie jelo v Imole. Vyhrál Nelson Piquet na voze Brabham. A přestože okruh v Imole už nikdy GP Itálie znova nehostil, v následujících 26 letech se na něm pravidelně jezdilo pod názvem GP San Marina.

Proč se závod na Imole nejmenuje GP San Marina

Bojkot

V sezoně 1982 nastoupilo do závodu v Imole jen 14 vozů. Důvod? Tehdejší provozovatel šampionátu FISA sváděl souboj s asociací FOSA (sdružení konstruktérů) nad tím, kdo bude mít nad značkou F1 dohled a ochranou ruku. Do souboje o vítězství v závodě se nakonec zapojili piloti Ferrari Gilles Villeneuve a Didier Pironi. Ferrari dalo příkaz Villeneuveovi, aby na čele zpomalil. Zatímco Kanaďan tak učinil, Pironi příkaz nepochopil a kolegu předjel. Gilles se zařekl, že už s ním nikdy nepromluví, což bohužel dodržel. O dva týdny později umřel po nehodě při kvalifikaci na GP Belgie v Zolderu…

Zrod rivality mezi Sennou a Prostem

Grand Prix Imoly v roce 1989 se stala místem, kde naplno vzplála rivalita mezi Artonem Sennou a Alainem Prostem. Oba jezdci McLarenu tedy stanuli v první řadě a dohodli se, že po startu se nebudou v první zatáčce předjíždět. To se stalo a Senna vedl před Prostem. Jenže po nehodě Gerharda Bergera byl závod restartován. Prost při restartu odjel lépe a ještě před nájezdem do zatáčky předjel Sennu v domnění, že původní dohoda platí a Brazilec na něj nebude v nebezpečné vlásence útočit. To se ale k Francouzově překvapení stalo a oheň byl na střeše; Senna totiž nakonec vyhrál, zatímco Prost dojel druhý.

Předkvalifikant na stupních vítězů

V devadesátých letech se o start v závodech pokoušel tolik vozů, že ještě před klasickou kvalifikací se musely jezdit předkvalifikace, které vyselektovaly ty nejslabší. V sezoně 1991 se však v Imole stal skoro zázrak. JJ Lehto startoval s vozem Dallara-Judd právě v předkvalifikaci, ze které postoupil na 16. místo pro start závodu. V závodě, ve kterém se Alain Prost na vodě neslavně roztočil a musel odstoupit už v zaváděcím kolem, pak k překvapení všech Fin obsadil poprvé a naposledy v životě třetí místo, byť s kolem ztráty…

Jak šel čas s okruhem v Imole – když se objevily šikany Tamburello a Villeneuve

Mansellův konec

V Imole se také začal psát neslavný konec Nigella Mansella v F1. Brit se po titulu v roce 1992 přesunul do USA, kde uspěl napoprvé v šampionátu IndyCar. Pro rok 1995 se chtěl nastálo vrátit do F1, kde podepsal smlouvu s McLarenem. První závody ale musel vynechat, protože se nevešel do příliš úzkého kokpitu. V Imole mu McLaren nachystal nové šasi, jenže vůz se podle pilota špatně řídil a v závodě skončil Mansell po kolizi s Eddiem Irvinem až desátý. Po dalším závodě  ve Španělsku pak dal Mansell ve svých 42 letech definitivní vale McLarenu i celé F1.

Häkkinenovo odstoupení

Velká cena San Marina v roce 1999 byla bolestivou záležitostí pro fanoušky Miky Häkkinena. Ten ve snaze získat větší náskok před zastávkami v boxech jel na maximum, na výjezdu z poslední zatáčky ale udělal chybu – přestože tou dobou měl už třináctisekundový náskok – a po kontaktu se zdí odstoupil z prvního místa! I tak se Fin nakonec ten rok radoval z titulu mistra světa.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený FORMULA 1® (@f1),

Bratrský rekord

V letech 1999 až 2004 vyhrál v Imole vždy Michael Schumacher – s jedinou výjimkou v roce 2001, kdy na nejvyšším stupínku stanul jeho bratr Ralf. Jednalo se o vůbec první Ralfovo vítězství v F1 a premiérový triumf pro spojení BMW-Williams. Jediné, co Ralfa mrzelo, bylo prý to, že stupně vítězů nemohl sdílet s bratrem; Michael odstoupil pro poruchu zavěšení. Dočkali se ale o čtyři závody později během GP Kanady, kdy Ralf vyhrál a Michael dojel druhý.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený FORMULA 1® (@f1),

Buttonova první pole-position

Mistr světa z roku 2009 byl v roce 2004 asi nejlepším jezdcem ze zbytku světa za dominantními vozy Ferrari. To dokazuje i jeho první pole-position, kterou s vozem BAR-Honda vyjel právě v Imole, i když v závodě se musel sklonit před umem Michaela Schumachera. Přesto to byl od Buttona v jeho teprve čtvrté sezoně v F1 úctyhodný počin. Němci v sobotu nadělil v podstatně slabším vozem skoro tři desetiny sekundy. Je ale třeba vzpomenout, že tehdy vozy do kvalifikace nastupovaly s množstvím paliva pro závod, a Schumacher pravidelně jezdil s těžším vozem, aby mohl oddálit první zastávku u mechaniků.

Nejdelší čekání

2 842 dní, to je nejdelší doba, po které kdy pilot v F1 znovu stanul na stupních vítězů. Tento rekord drží Australan Alexander Wurz, který v F1 jezdil v letech 1997 až 2007. K oběma závodům, ve kterých získal „pódium“, se váže zajímavý příběh. V britské GP 1997 totiž zastupoval za zraněného Gerharda Bergera. O sedm let, devět měsíců a jedenáct dní později zaskakoval zase u McLarenu v San Marinu za údajně zraněného Juana-Pabla Montoyou – a zase z toho byly stupně vítězů! I když původně vlastně ne, na ně se Wurz dostal až po diskvalifaci vozů BAR kvůli přídavné nádrži…

Tým BAR-Honda dělal jakoby nic. Kvůli podvodu ale přišel zákaz startu

Rychlý konec

V Imole nastal i rychlý a neslavný konec kariéry jednoho japonského pilota v F1. Stalo se tak při derniéře v roce 2006. Yuji Ide, který za sebou měl výhry ve formuli Nipoon, závodech SuperGP či formule 3 tehdy v barvách Super Aguri, při svém čtvrtém startu v F1, už v úvodním kole způsobil nehodu Christiana Alberse na voze Spyker. FIA posléze týmu doporučila, aby Ideho odstavil, dokud nenajezdí v testech více kilometrů s vozem F1. K návratu už ale nikdy nedošlo. Ide si tak připsal tři odstoupení ve čtyřech startech…

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený FORMULA 1® (@f1),