McLaren MP4/4 vyhrál patnáct ze šestnácti závodů

Po skončení sezony 2023 si připomeňme jiný dominantní monopost: McLaren MP4/4 s motorem Honda, se kterým Ayrton Senna získal svůj první titul mistra světa.

Štítky: Alain Prost Ayrton Senna Gordon Murray Historie Ron Dennis Steve Nichols Technika Zveřejněno 13. 12 2023 — Filip Fikejz

Nová koncepce nízkého vozu

McLaren dominoval s modelem MP4/2 a jeho evolucemi sezonám 1984 až 1986. Rok 1987 byl ve znamení Williamsu 11B. Aby se McLaren vrátil na vrchol, angažoval Ron Dennis do týmu konstruktérů vedeným Stevem Nicholsem nového technického ředitele Gordona Murraye, tvůrce úspěšných brabhamů BT49 a BT52 z počátku osmdesátých let.

Murray rád přicházel s revolučními myšlenkami a ctil koncepci, že veškerá váha vozu by měla být rozložena co nejníže. U Brabhamu BT55 z roku 1986 měl problém s umístěním čtyřválcového motoru BMW, naopak šestiválcový agregát Honda, který tým zvolil místo dosavadního TAG Porsche, byl kompaktnější a pro realizaci této myšlenky mnohem vhodnější. Úspěchu celého řešení pomohlo i nižší položení klikového hřídele, což umožnilo níže umístit i převodovku. Těžiště se tak posunulo výrazně níže než u předchozího modelu, což přispělo k vyšším rychlostem v zatáčkách. Před sezonou tým dokonce testoval aktivní zavěšení, ale to nakonec nenasadil.

Kromě toho, že se vůz s níže položeným těžištěm lépe řídil a měl lepší aerodynamické vlastnosti, díky sníženému předku a nižší pozici jezdce, který ve voze prakticky ležel, mohl vzduch snadněji proudit k zadnímu přítlačnému křídlu. Světlá výška dávala prostor pro různé varianty nastavení. Přestože turbomotory měly ve svém posledním roce své éry určitá omezení, například snížení tlaku turbodmychadla na 2,8 baru a snížení objemu nádrže na 150 litrů, motor Honda byl stále nejvýkonnější pohonnou jednotkou na startovním roštu.

Vše do sebe perfektně zapadalo

Vůz McLaren MP4/4 je považován za nejnižší a nejvyhlazenější vůz McLaren. Byl dalším vývojovým stupněm koncepce vozů s uhlíkových vláken, se kterými u McLarenu začali roku 1981 modelem MP4. Podle mnohých byl MP4/4 dokonalý i v těch nejmenších detailech. Vše do sebe perfektně zapadalo. Měl nízkou celkovou hmotnost, vynikající přítlak, velmi efektivní brzdy, zavěšení a výborně fungující motor Honda. Jedná se o nejúspěšnější vůz McLaren v historii.

Monokok lisovaný ve spolupráci se společností Hercules Aerospace byl z uhlíkových vláken, přední zavěšení bylo dvojité lichoběžníkové s táhly, vinutými pružinami a tlumiči, zadní zavěšení bylo dvojité lichoběžníkové s táhly, vahadlem, vinutými pružinami a tlumiči. Řízení bylo hřebenové, brzdy kotoučové, převodovka, kterou McLaren vyvíjel ve spolupráci s americkou společností Weismann, manuální šestistupňová. Vůz byl obutý do pneumatik Goodyear.

Možno zakoupit na webu Automobilist.

Monopost vážil 540 kilogramů, byl dlouhý 4394 mm, široký 2134 mm a vysoký 940 mm. Rozvor byl 2875 mm, rozchod kol vpředu 1824 mm a vzadu 1670 mm.

Šestiválcový turbomotor Honda RA186-E měl úhel bloků válců osmdesát stupňů, ve voze byl uložen podélně. Blok i hlavy válců byly z hliníkové slitiny. Objem válců činil 1,494 litru. Motor byl vybaven čtyřmi ventily na válec a rozvodem DOHC. Vstřikovací systém pocházel přímo od Hondy, nasávání zajišťovala dvě turbodmychadla IHI. Motor dosahoval výkonu 671 kW (900 koní). Tým používal palivo Shell.

Naprostá dominance na trati

McLaren na sezonu 1988 angažoval k dvojnásobnému mistru světa Alainu Prostovi Brazilce Ayrtona Sennu, který už měl s motory Honda zkušenosti z Lotusu. Prost údajně už po pár kolech v novém voze věřil, že se jedná o auto, které vyhraje šampionát. A měl pravdu. Vůz vyhrál neuvěřitelných patnáct ze šestnácti závodů. Dominoval i kvalifikacím, kterých vyhrál rovněž patnáct. Například v Imole nadělili jezdci McLarenu třetímu nejrychlejšímu Nelsonu Piquetovi s vozem Lotus a stejným motorem Honda přes tři sekundy. Hned v šesti kvalifikacích oba piloti porazili zbytek pole alespoň o sekundu. Jen v Silverstone startoval z prvního místa Gerhard Berger. Kromě triumfů v kvalifikacích a závodech si jezdci McLarenu v sezoně 1988 připsali i deset nejrychlejších kol.

EXKLUIVNÍ PŘEDPREMIÉRA FILMU FERRARI – zbývají poslední vstupenky
VSTUPENKY ZDE

Vítězství nevyšlo jen v Monze, kde Prost odstoupil s poruchou motoru a Senna jedoucí na vedoucí pozici dvě kola před cílem kolidoval s opozdilcem Jean-Louisem Schlesserem, který při svém jediném startu v F1 zaskakoval u Williamsu za nemocného Nigela Mansella. Cesta k vítězství se tak uvolnila vozům Ferrari, jehož jezdci Gerhard Berger a Michele Alboreto doublem uctili památku Enza Ferrariho necelý měsíc po jeho smrti.

Senna vyhrál osmkrát, k tomu přidal tři druhá místa, jedno čtvrté a jedno šesté, zaznamenal třináct pole position, Prost zvítězil sedmkrát a sedmkrát dojel druhý. Z prvního místa startoval dvakrát. Do šampionátu se započítávalo jen jedenáct nejlepších výsledků, a tak došlo k paradoxní situaci. Prost sice získal o jedenáct bodů víc, ale podle započítaných bodů byl na tom o tři body lépe Senna. Oslavil tak svůj první titul mistra světa. V Poháru konstruktérů získal suverénní McLaren třikrát více bodů než druhé Ferrari.

Přestože po sezoně skončila éra turbo a Gordon Murray se u McLarenu začal orientovat na nový program vývoje supersportovních silničních vozů McLaren, dominance týmu z Wokingu ve formuli 1 pokračovala a McLaren vyhrál jezdecký i konstruktérský šampionát také v dalších třech letech. Honda připravila pro sezonu 1989 úspěšný desetiválec o objemu 3,5 litru, který byl nejdříve testován v modifikovaném voze podle nových pravidel MP4/4B. Pro sezonu už bylo připraveno nové šasi. Na úspěšné monoposty MP4/5, MP4/5B a MP4/6 se podíváme v příštím dílu tohoto seriálu.

Legenda je stále aktivní

Monopost MP4/4 si v rámci populárního pořadu Top Gear vyzkoušel i Lewis Hamilton. „Miluji tohle auto. Je to jeden z nejlepších dnů v mém životě. Konečně jsem si mohl splnit sen, že jsem ho mohl řídit,“ rozplýval se. Pak ale dodal, že vůz měl menší přilnavost než jeho MP4-25 z roku 2010.

Osud všech šesti vyrobených šasi je znám. Čtyři stále vlastní McLaren Group, z nichž jedno je vystaveno v McLaren Technology Centre, druhé je zapůjčeno do muzea na okruhu v Doningtonu, další je v Národním motoristickém muzeu v Beaulieu. Jedno šasi vlastní Honda a občas ho vystavuje v Honda Collection Hall v Motegi, zbývající šasi je v soukromé sbírce ve Velké Británii. Vozy se pravidelně objevují i na Festivalu rychlosti v Goodwoodu, kde si je v nedávné minulosti vyzkoušeli Bruno Senna a Sergio Pérez.