Super Aguri: tým který měl měl smělé cíle, potkal rychlý konec
Dnes uplynulo přesně čtrnáct let od potvrzení vstupu týmu Super Aguri do formule 1. Tento japonský tým měl smělé cíle, jenže finance a zastaralá technika znamenaly naopak brzký konec.
Super Aguri se rozhodl založit bývalý japonský formulový závodník Aguri Suzuki. Do šampionátu měl být původně přijat o poznání dříve, jenže dlouho nebyl schopen dát dohromady poplatek 48 milionů dolarů. Pro takto pozdní vstup musely hlasovat všechny týmy, což se i přes zdráhání Midlandu, který se obával, aby na úkor nováčka nepřišel o peníze z televizních práv, povedlo a Super Aguri se mohlo v australském Melbourne postavit na start.
Japonci se měli stát oficiálním „B“ týmem Hondy se sídlem v Tokiu. Skutečná základna však byla v bývalé továrně Arrowsu v Leafieldu v anglickém Oxforshiru. Aguri Suzuki věřil, že z nového týmu dokáže během pár let vybudovat konkurenceschopnou značku. „Pokud dokážeme přilákat spoustu sponzorů, budeme schopni vybudovat opravdu velmi silný tým. Momentálně děláme vše, co je v našich silách,“ říkal tenkrát odhodlaně Suzuki.
Do první sezony však vstupoval japonský s velkými problémy. Šasi monopostu SA05 bylo vytvořeno z Arrowsu A23 z roku 2002, které tým zakoupil od bývalého šéfa Minardi Paula Stoddarta, jenž toto šasi získal, když Arrows zkrachoval. Super Aguri se tenkrát dušovalo, že je to jen krátkodobé řešení a během sezóny dokáže vyrobit vlastní šasi. Bohužel k tomuto kroku nikdy nedošlo a Super Aguri se nikdy nevymanilo z boje s finančními problémy.
Do prvního závodu nastupovala stáj ve složení z čistě japonských pilotů. Byli jimi Takuma Sato a Judži Ide. Ten si však příliš slávy neužil a v týmu a celém seriálu odzávodil pouze čtyři velké ceny – po nařčení FIA a dalších týmů byl pro svou nezkušenost a nebezpečné manévry odvolán. K tomu došlo především po nebezpečné kolizi Ideho a Christijana Alberse během Velké ceny San Marina.
Po tomto závodě tak Ideho nahradil Franc Montagny. Francouz však stejně jako jeho předchůdce nedokázal sezonu dokončit a po sedmi velkých cenách také odešel. Třetím pilotem, který se stal kolegou Takumi Sata, byl Sakon Jamamoto.
Super Aguri během své první sezony bojovalo především s chabou spolehlivostí. Tento fakt potvrzuje celkem třináct odstoupení z technických příčin. V posledních třech závodech se však tým začal lehce zlepšovat a maximem v sezoně 2006 bylo desáté místa Takumi Sata ve Velké ceně Brazílie.
Od sezony 2007 mělo Super Aguri začít používat šasi od Hondy z předešlé sezony. Tento krok se však nelíbil týmům Williams a Spyker, kteří se odvolávali na znění Concordské smlouvy, kde stálo, že žádný vůz nemůže používat žádné části navržené nebo vyrobené jiným výrobcem vozů formule 1, což se později dotklo i vztahu a technické spolupráce Red Bullu a Toro Rosso.
Jezdeckou sestavu pro sezonu 2007 měl tvořit znovu matador Takuma Sato a jeho týmovým kolegou se stal Brit Anthony Davidson, který byl dříve testovacím pilotem Hondy. Tým se však znovu potýkal s velkými problémy. Monopost SA07 totiž neprošel nárazovými testy FIA, při kterých byla zadní část monopostu zničena více, než dovolovala tehdejší pravidla. Vůz byl dokončen až čtyři dny před Velkou cenou Austrálie. O to víc však Sato s Davidsonem šokovali ostatní, když dokázali v kvalifikaci získat desáté, respektive jedenácté místo.
Super Aguri také v sezoně 2007 dokázalo díky Satovi získat rovněž své první body, a to během Velké ceny San Marina a Španělska. Po zlepšujících se výsledcích – Japonec dokonce získal šesté místo v Kanadě, když předjel i Fernanda Alonsa na mclarenu – však tým upadl zpět na dno startovního pole a dalšího velkého úspěchu se nedočkal.
Opravdový šok přišel ale až během sezony 2008. Tým po čtyřech závodech a žádném získaném bodě oznámil, že ve formuli 1 končí. Super Aguri totiž kvůli ekonomické krizi přestalo dostávat finanční podporu ze strany Hondy, a to se mu nakonec stalo osudným. Tým, který měl před vstupem velké ambice, tak velmi rychle ze scény zmizel a už se nikdy nevrátil.
Diskuse k článku