Speciál: Co jste (možná) nevěděli o GP Monaka

GPF1.cz se ohlédlo za uplynulými 63 velkými cenami v ulicích Monte Carla a přineslo informace, které jste do teď určitě nevěděli, nebo si je rádi oživíte.

4 Štítky: GP Monaka Historie Zveřejněno 23. 05 2017 — Tomáš Richtr

1950 – První Velká cena Monaka v historii F1. Na startu jezdci stáli v řadách střídavě po třech a dvou. V prvním kole došlo k havárii poté, co mořská vlna zaplavila trať v zatáčce Tabac. Deset jezdců skončilo v prvním kole. Juan Manuel Fangio vyhrál s náskokem jednoho kola.

last

1955 – Alberto Ascari vylétl z trati se svou Lancií D50 a skončil v moři. Vyvázl se zlomeným nosem. Zemřel o čtyři dny později po havárii na Monze během původně neplánované jízdy.

1956 – Někteří jezdci si auto během závodu půjčovali mezi sebou.

1958 – Obhájce titulu mistra světa Juan Manuel Fangio neměl angažmá na celou sezonu a v Monaku chyběl. Do cíle dojelo šest vozů. Ne naposled na této trati…

1959 – Do cíle dojelo šest vozů z šestnácti startujících.

1961 – Místa na startu byla garantována pro minulé vítěze a tovární týmy. Ostatních devět jezdců se muselo utkat o čtyři zbývající místa na startu.

1965 – Šampion z roku 1963 Jim Clark Monako vynechal, neboť startoval v závodě 500 mil Indianapolis, který vyhrál. Přesto se ten rok stal opět šampionem.

picture (5)

1966 – Do cíle dojela pouhá čtyři auta Jackieho Stewarta, Lorenza Bandiniho, Grahama Hilla a Boba Bonduranta. Lotus 25 Phila Hilla byl využit pro natáčení záběrů pro film ‚Grand Prix‘. McLaren absolvoval svůj debut.

1967 – Druhý závod sezony se jel pět měsíců po tom úvodním. GP Jižní Afriky se jela 2. ledna, GP Monaka 7. května. V cíli bylo klasifikováno šest vozů.

1967 – V 82. kole havaroval Lorenzo Bandini a v troskách vozu uhořel. Následovala implementace série bezpečnostních zlepšení během závodů F1.

1968 – V cíli bylo klasifikováno pět aut. Závod byl zkrácen ze 100 na 80 kol. Navzdory bezpečnostním úpravám Ferrari odmítlo nastoupit. O měsíc dříve na Hockenheimringu zemřel Jim Clark a tři týdny před Monakem Mike Spence na oválu v Indianapolisu.

1970 – Poslední závod Bruce McLarenu před fatální havárii během testů v Anglii.

1971 – Roman Polanski během víkendu natočil záběry pro dokument ‚Weekend of a Champion‘ o Jimu Clarkovi.

1972 – Nový prostor boxů byl vybudován podél přístavu před zatáčkou Tabac. Francouz Jean-Pierre Maurice Georges Beltoise vyhrál jediný závod kariéry.

1973 – Debut Jamese Hunta.

1975 – Ferrari vítězí v Monaku poprvé od roku 1955.

1979 – Poslední závod Jamese Hunta. Odjel v něm pouhá čtyři kola.

1980 – Do cíle dojelo pouze šest aut.

1982 – Po smrti Gillese Villeneuva Ferrari nasadilo jen jedno auto. Didier Pironu byl v cíli klasifikován jako druhý.

1983 – Závod vyhrál Keke Rosberg, otec Nika Rosberga, který v Monaku vyhrál v letech 2013 a 2014.

1984 – Současný britský komentátor F1 Martin Brundle havaroval během tréninků. Došel do boxů, ale lékaři mu návrat v náhradním voze nepovolili, protože Brundle si nepamatoval, jak se zpátky do boxů dostal. Závod v dešti byl předčasně zastaven, což je moment, o kterém se praví, že sebral první vítězství Ayrtonu Sennovi.

picture (7)

1987 – Počet startujících byl v Monaku omezen původně na 16, později na 20. Tento rok byl počet startujících navýšen na 26. Christian Danner byl po kolizi s Michelem Alboretem z víkendu vyloučen.

1988 – Ayrton Senna v kvalifikaci porazil týmového kolegu Alaina Prosta rozdílem 1,427 sekundy.

1989 – Ayrton Senna vyhrál s náskokem 52,5 sekundy před Alainem Prostem. Třetí Stefano Modena měl jedno kolo ztráty, ostatní přinejmenším dvě.

1990 – Z 26 startujících jich do cíle dojelo jen šest.

1992 – Jinak dominující Nigel Mansell byl poražen Ayrtonem Sennou rozdílem 0,215 sekundy.

picture (8)

1993 – Mistr světa ’92 Nigel Mansell nestartoval, a tak Williamsy dostaly startovní čísla 0 a 2. Nulu si vzal Damon Hill. Před tím tak v sezoně ’73 učinil Jody Scheckter.

picture (9)

1994 – První závod po smrti Ayrtona Senny a Ronalda Ratzenbergera. V boxové uličce byl zaveden rychlostní limit 80 km/h, který shodou náhod platí i letos. Williams a Simtek nasadily po jednom autě.

1996 – V cíli bylo klasifikováno šest vozů, ale přes cílovou čáru skutečně projela jen tři auta.

1997 – Michael Schumacher vyhrál s náskokem 53 sekund před druhým Rubensem Barrichellem. Pátý Mika Salo už měl kolo ztráty.

2003 – Závod, který ve statistikách nemá žádné předjetí zaznamenané na trati.

2004 – Fernando Alonso boural v tunelu při snaze předjet Ralfa Schumachera o kolo. Na trať vyjel safety car, za kterým došlo ke kolizi – opět v tunelu – mezi Michaelem Schumacherem a Juanem Pablem Montoyou. Jediné vítězství kariéry získal Jarno Trulli.

2005 – Vozy Red Bullu jely ve zbarvení promujícím film Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů. Cílem projeli na čtvrtém až osmém místě Alonso, Montoya, R. Schumacher, M. Schumacher a Barrichello s následujícími odstupy: Montoya + 0,160 sekundy, R. Schumacher +0,530,  M. Schumacher +0,046, Barrichello +0,347 sekundy.

picture (11)

2006 – Michael Schumacher nevytočil zatáčku Rascasse a v důsledku nuceného zpomalení soupeřů mu zůstala pole position. Komisaři závodu ale byli přesvědčeni o úmyslu a Schumachera diskvalifikovali.

2007 – Fernando Alonso si zopakoval vítězství v Monaku, tentokrát místo pro Renault to bylo v McLarenu, kontroverzní sezoně s Lewisem Hamiltonem. Kimi Räikkönen téměř na chlup zopakoval stejný incident jako Schumacher o rok dříve, ale komisaři to neposoudili jako úmysl.

2008 – Kimi Räikkönen po restartu v závěru závodu naboural do Adriana Sutila z týmu Force India, který tehdy jel na čtvrtém místě a byl blízko k prvním bodům týmu. Zklamání bylo natolik silné, že krátce po odstoupení se Sutil rozplakal. Räikkönen se omluvil.

2009 – Události na dráze nebyly tím hlavím v této sezoně: Automobilky v čele s Ferrari se rozhodly opustit F1 a založit vlastní šampionát. To se nakonec nestalo.

2010 – Vedení F1 zamítlo návrh, aby se kvalifikace v Monaku jela na dvě skupiny každá po 12 autech. Michael Schumacher byl penalizován, protože Mercedes správně nepochopil pravidlo safety caru v posledním kole závodu.

2011 – Nový systém DRS (Drag Reduciton System) byl zakázán pro použití v tunelu.

2012 – Mark Webber vyhrál v Monaku a stal se tak šestým vítězem v úvodních šesti závodech po Buttonovi, Alonsovi, Rosbergovi, Vettelovi a Maldonadovi, což se nikdy před tím nestalo.

2014 – Nico Rosberg v závěru kvalifikace vyjel mimo trať v zatáčce Mirabeau a zamezil tím ostatním soupeřům se zlepšit v době, kdy mu patřilo prozatímní pole position. Týmový kolega Lewis Hamilton byl přesvědčen, že to Rosberg udělal schválně a prohlásil, že tuhle aféru vyřeší jako Ayrton Senna, čímž narážel na Velkou cenu Japonska 1990. Svou horkokrevnou hrozbu nenaplnil.

2015 – Chyba v úsudku vedla k rozhodnutí Mercedesu povolat do boxů Lewise Hamiltona, který tak klesl až na třetí místo. Po dojetí do cíle chvíli zůstal stát na stejném místě v zatáčce Portier, kde tak slavně boural Ayrton Senna v roce 1988.

2016 – Jen o rok později další neuvěřitelná chyba připravila o vítězství Daniela Ricciarda z Red Bullu, když pro něj tým neměl připravené pneu ve stísněném prostoru monackých boxů. Vítězství spadlo do klína… Lewisi Hamiltonovi.

Diskuse k článku

4 komentáře: “Speciál: Co jste (možná) nevěděli o GP Monaka”

  1. Lukáš Štěrovský napsal:

    Díky za upozornění, doplnili jsme.

    Jakub McL:
    V tipovačce chybí jméno Jensona Buttona. Prosím, doplníte ho tam? BUT – 5. místo!!!

  2. Jakub McL napsal:

    V tipovačce chybí jméno Jensona Buttona. Prosím, doplníte ho tam? BUT – 5. místo!!!

  3. Tomáš Richtr napsal:

    Díky za připomínku. Opraveno.

  4. achard napsal:

    Pironi v roce 1982 nedojel druhý. Zůstal stát v posledním kole v tunelu pro nedostatek benzínu. Ale měl náskok na ostatní takový, že byl jako druhý klasifikován.

Napsat komentář