Slavný příběh Häkkinenovy “druhé brzdy”
V létě 1997 spatřil fotograf a novinář formule 1 Darren Heath na Hakkinenoně autě brzdové kotouče, které zářily necharakteristickou oranžovou barvou. Šlo o nové řešení brzdění, díky kterému mohl být McLaren o půl sekundy na kolo rychlejší! A nebylo ani drahé.
Skvělý nápad
Týmy formule 1 dlouhodobě utrácejí na vývoj svého monopostu obrovské množství peněz a existuje jistá rovnice – čím více tým zaplatí, tím rychlejší bude jeho monopost na trati. Žádné peníze na světě ale nemohou nahradit unikátní a skvělý nápad.
V roce 2009 přišel tým Brawn GP s řešením dvojitého difuzoru, který stáji de facto zajistil titul mistra světa. Řešení bylo natolik unikátní, že Brawn GP v první polovině sezony dominoval a v té druhé měl již takový bodový náskok, že nemusel nijak zvlášť riskovat.
O rok později přišel McLaren s novinkou ‚F–Duct‘, díky které měla britská stáj malou výhodu oprati ostatním týmům. Tým z Wokingu už v minulosti přišel s několika velmi zajímavými nápady, velmi slavná je ‚houslová brzda‘ neboli ‚brzdný volant‘.
Tým systém využíval od poloviny roku 1997 do začátku sezony 1998. Tato inovace umožnila zadním brzdám pracovat jen na levé nebo pravé straně, což poskytovalo jasný přínos při zrychlení v zatáčkách a získání času na kolo.
‚AHA‘ efekt
S nápadem přišel šéf inženýrů McLarenu Steve Nicols, kterému tato idea docvakla v zimě roku 1996. „Byly Vánoce, které jsem trávil u rodičů. Zrovna jsem seděl ve vaně a přemýšlel jsem o tom, že v McLarenu máme vozy s obtížným řízením.
Poté jsem se zamyslel znovu a došlo mi, že přední pneumatiky máme masivní a zadní docela hubené. Následně mi vše došlo, dostal jsem nápad nasadit brzdy na zadní pravé nebo levé kolo a podle dalších charakteristik okruhu našim pilotům řízení usnadnit,“ vzpomíná Nicols.
Uvedení do provozu
Prvním člověkem, který nový systém otestoval byl Mika Hakkinen, stalo se tak na britském Silverstonu. McLaren do svého kokpitu přidal jeden pedál navíc, ten právě spravoval fungování nového systému a byl mezi klasickým brzdovým a plynovým pedálem.
Hned v prvním měřeném kole byl ‚létající Fin‘ o více než půl sekundy rychlejší než čas vozu, který v sobě ještě systém zabudován neměl. Vedení McLarenu se proto rozhodlo, že inovaci nasadí v polovině roku 1997 na všech okruzích. Podle dané tratě se tým následně rozhodl, kde bude novinka umístěna (zda na levém zadním nebo pravém zadním kole).
Vnější zásah médií
Přirozeně se ostatní týmy zajímaly o to, kde vlastně a proč McLaren tolik zrychlil a logicky se o tento fenomén začal zajímat i tisk.
Po GP Rakouska se fotograf a novinář magazínu F1 Racing Darren Heat vrátil do své kanceláře a čekal, než mu přijde film ze svého fotoaparátu (v té době žádná digitální zařízení nebyla) a to, co následně zpozoroval bylo neobyčejné.
Oběma McLarenům zářily brzdové kotouče, a to v době, kdy měly vozy už dávno akcelerovat. Heat se následně spojil s editorem Mattem Bishopem a rozhodli se, že je nutné pořídit záběry uvnitř vozu a naplánovali, jak toho docílit.
Při nadcházející GP Lucemburska na Nürburgringu odstoupily oba dva McLareny. Heat se proto k těmto vozům vydal a u Hakkinena se mu podařilo pořídit snímek zevnitř kokpitu. Byl tam další přídavný pedál, který zjevně nemohl být pouze k brzdění nebo přidávání plynu.
Když tajemství prasklo
Tehdejší šéf týmu Ron Dennis byl zveřejněním Heatovi fotografie velmi rozčílen a frustrován. Jak už to ve formuli 1 bývá, zanedlouho přišly s tímto unikátním řešením i jiné týmy, které své verze následně v roce 1998 zlepšily.
Zprvu nikdo nevěděl, dokonce ani samotná FIA si nebyla jistá tím, zda je tento převratný systém legální či nikoliv. Vzniklá situace se velmi podobá loňskému systému DAS od Mercedesu a podobně jako ten, byl i nápad McLarenu následně v roce 1998 zakázán.
Šedé zóny…
I přesto, že si ostatní týmy vyvinuly svůj vlastní systém řízení a brzdění, objevovaly se i propracovanější typy než ten od McLarenu, týmy lobovaly za jeho zrušení.
FIA se proto v úvodu sezony 1998 rozhodla ‚brzdný volant‘ zakázat. Zda byl systém skutečně nelegální se neví, opět jde o velmi podobnou situaci se systémem DAS, který od letoška není povolen, ale vloni jej směl Mercedes zcela beztrestně využívat.
