Seznamte se: Šéfové současných týmů F1

Štítky: 2025 Zveřejněno 6. 03 2025 — Bára Goldmannová

Red Bull – Christian Horner (leden 2005)

Horner je jediný přeživší z předhybridní éry a momentálně nejdéle sloužícím šéfem ve formuli 1. V paddocku se poprvé objevil v roce 2005, kdy byl pouhých šest týdnů před začátkem sezony jmenován do čela nově vzniklého týmu Red Bull Racing. Zatímco dnes je veteránem mezi šéfy, tak při svém nástupu před 20 lety byl naopak nejmladším lídrem týmu.

I přes svůj nízký věk už tehdy dokazoval, že je člověkem na svém místě a bývalému Jordanu se začalo vskutku dařit. Během pár let se Red Bull pod Britovo taktovkou dostal na absolutní vrchol. Byl to právě on, kdo přivedl do stáje energetického giganta v roce 2009 mladou vycházející hvězdu Sebastiana Vettela, která už v juniorce Red Bullu ukázala, čeho je schopna. Rok po Němcovo povýšení přišla čtyřletá dominance, přičemž na další titul si museli Rakušané počkat dalších osm let, až do příchodu dalšího extrémně talentovaného pilota Maxe Verstappena.

Jednapadesátiletý Brit si vybudoval v tomto sportu obrovské renomé, které si však na začátku loňského roku velmi pošramotil po nechvalně proslulém skandálu s podřízenou, jíž měl posílat nevhodné fotografie. A náhle byla jeho budoucnost v Milton Keynes v ohrožení, tehdy se dokonce spekulovalo, že by mohl s okamžitou platností odstoupit z funkce. Po několikatýdenních tahanicích, které se dostaly až k soudu, se vše v tichosti zametlo pod stůl a Horner si nakonec svoji pozici udržel, avšak za cenu bolestivých ztrát mezi členy týmů…

Mercedes – Toto Wolff (leden 2014)

První krůčky ve formuli 1 Wolff učinil v roce 2009, když se po zisku menšinového podílu prostřednictvím své holdingové společnosti Marchisixteen stal členem představenstva týmu Williams, aby o tři roky později povýšil na výkonného ředitele týmu. Jeho změny dovedly tým k nečekanému triumfu v Grand Prix Španělska 2012.

O jeho služby projevil zájem Mercedes, který v té době ani zdaleka nemohl pomýšlet boje o vítězství. Rakušana tehdy nemohli o podepsání smlouvy přesvědčit jinou cestou než, že mu kromě postu šéfa nabídli třiceti procentní podíl týmu.

Slovo dalo slovo a počínaje lednem 2014 se věci v týmu se sídlem v Brackley otočily o 180 stupňů. Hned ze začátku jeho vlády přišly razantní změny, díky kterým Mercedes jako tým, ale také značka jako taková chytil druhý dech.

Byť se už v sezoně 2013 stal Mercedes vicemistrem, tak až spolu s Wolffem přišly po návratu Stříbrných šípů do formule 1 v roce 2010 první očekávané úspěchy. Bylo to právě spojení Mercedes – Wolff, které ukončilo nadvládu Hornerova Red Bullu a dalších osm let nedali nikomu jinému ani tu nejmenší šanci přičichnout myšlence na titul.

McLaren – Andrea Stella (prosinec 2022)

Stella se ve světě královny motorsportu pohybuje dokonce ještě déle, než veterán Horner. V roce 2000 jej Ferrari angažovalo jako výkonnostního inženýra svého testovacího týmu. Jelikož se osvědčil, dostal se po dvou letech přímo do garáží italské stáje, když se jako výkonnostní inženýr staral o vůz Michaela Schumachera a posléze také o ferrari Kimiho Räikkonena. Během jejich spolupráce byl Stella v roce 2009 povýšen na Finova závodního inženýra. V této roli působil také po boku Fernanda Alonsa, se kterým přešel v roce 2015 do McLarenu, avšak tentokrát jako vedoucí závodních operací.

O tři roky později přišlo další Italovo povýšení napříč stájí z Wokingu, když se stal výkonnostním ředitelem. Na konci roku 2019 byl převelen na novou pozici – závodního ředitele.

McLaren však procházel hlubokou restrukturalizací, která měla za následek konec tehdejšího šéfa týmu Andrease Seidela. McLaren ale okamžitě věděl, koho zvolit jako nástupce. Stellu.

Také u čtyřiapadesátiletého rodáka z Orvieta se ukázalo, že jeho jmenování bylo skvělým tahem. Ačkoliv úvod sezony 2023 nebyl pro McLaren přívětivý, posléze se začaly papayové vozy překvapivě dobře chytat a zejména ve druhé polovině se už objevilo světlo na konci tunelu. Po mnoha letech trápení se na pozicích, kam stáj jako McLaren rozhodně nepatří, přinesl Stella do Wokingu svěží vítr a znovunalezenou motivaci, která vloni vynesla po 26 letech půstu vytoužený titul.

Williams – James Vowles (leden 2023)

Historie Jamese Vowlese ve formuli 1 sahá až do roku 2001, kdy debutoval coby šéf strategií u týmu B.A.R. Na této pozici vydržel obdivuhodných 17 let, během nichž došlo hned k několika transformacím týmu – přes B.A.R, Hondu, Brawn GP až po dnešní Mercedes.

Jeho strategie pomohly zvítězit velikánům jako Michael Schumacher či Lewis Hamilton. V roce 2009 byl rovněž klíčovou postavou při cestě Brawnu a jeho hvězdného dua Jenson Button – Rubens Barrichello k památnému titulu a také při spanilé jízdě Mercedesu za osmi po sobě jdoucími konstruktérskými tituly mezi lety 2014-2021.

V roce 2019 byl Vowles povýšen na strategického ředitele. Jeho úkolem bylo dohlížet na závodní strategii, simulační oddělení a analyzovat výkon. Byl známý také tím, že během závodů často komunikoval s jezdci přes vysílačku. Proslavila ho zejména hláška “Valtteri, it’s James”. Takto začínal Vowles konverzaci s Bottasem, když potřeboval, aby Fin udělal něco ve prospěch týmového kolegy Hamiltona.

V lednu 2023 bylo oznámeno, že Brit u Mercedesu končí, aby převzal vedení u Williamsu, který byl nejhorším týmem na roštu. Stal se v pořadí teprve třetím šéfem v historii tradiční stáje z Wokingu.

Stejně jako Stella u McLarenu a Wolff u Mercedesu je i Vowles pro tým skvělým životabudičem. Přestože na trati nebyly vloni výsledky ještě příliš vidět, tak interně došlo k mnoha změnám.

Nejzásadnější změnou je zejména to, že se rozloučily s legendárními excelovskými tabulkami a začali využívat moderní technologie. Dalším výborným krokem druhého nejmladšího šéfa na startovním roštu 2025 bylo podepsání jednoho z nejzkušenějších pilotů v F1 Carlose Sainze. Předsezonní testy v Bahrajnu byly demonstrací toho, že by se mohl Williams pod Vowlesovým vedením konečně vymanit z období temna.

Ferrari – Fréderic Vasseur (leden 2023)

Vasseur je sice s Cowellem ve věku 56 let nejstarším šéfem, ale ve formuli 1 patří k těm “čerstvějším” přírůstkům. V roce 2016 přišel do formule 1 jako hlava nově vzniklého týmu Renault, avšak už na konci téhož roku po neshodách s výkonným ředitelem Cyrilem Abiteboulem rezignoval.

Bez práce ale dlouho nezůstal, v červenci 2017 nastoupil na tu samou pozici u Sauberu, zároveň se také stal ředitelem managementu a výkonným ředitelem Sauber Motorsport AG. Přestože Sauber pod jeho vedením dosáhl na několik nečekaně dobrých výsledků, tak celkově to bylo stále paběrkování na chvostu.

Ovšem v roce 2022 se Ferrari po neuspokojivých výkonech zbavilo Mattia Binotty a za jeho náhradníka zvolili právě Vasseura, který se stal čtvrtým neitalským a druhým francouzským šéfem v historii týmu.

První vítězství Vasseur slavil už v Singapuru, kdy triumfoval Carlos Sainz. Třešničkou na dortu bylo tehdy to, že byl Španěl jediným pilotem, který dokázal triumfovat a přitom neseděl za volantem neporazitelného Red Bullu. Vloni v Rakousku dosáhl na svůj premiérový double, k němuž přidali výhry v Monaku, Itálii, v Austinu a Mexiku a ročník zakončili jako vicemistři.

Nejvíce v “milostném trojúhelníku” Wolff – Vasseur – Vowles tratil Rakušan, kterému Vasseur ukradl svého starého známého Hamiltona, čímž si Francouz opět získal další sympatie a zvětšil Tifosi naděje, že to bude letos “náš rok” a Vowles byl tím třetím, který se smál, protože paradoxně poskytl azyl “vykopnutému” Sainzovi – prvnímu vítězi za éry Vasseura v Maranellu.

Haas – Ayao Kamatsu (leden 2024)

Svoji formulovou štaci Japonec odstartoval v roce 2003 jako pneumatikář v týmu B.A.R. Pro sezonu 2006 přijal nabídku od Renaultu, kde působil na pozici výkonnostního inženýra. Po čtyřech letech byl povýšen na závodního inženýra, kdy byl při ruce pilotům jako Nelson Piquet, Romain Grosjean nebo Vitaly Petrov a v roce 2015 se stal hlavním závodním inženýrem.

Poté následoval kroky svého svěřence Grosjeana, který zamířil do nováčkovského týmu, Haasu, aby se stal šéfem traťového inženýrství.

Na začátku loňského roku byl po odchodu Günthera Steinera jmenován jako jeho nástupce na pozici šéfa týmu. Tato změna Haasu prospěla. Poté, co Haas v roce 2019 vystřízlivěl z “amerického snu”, to šlo s jejich formou od desíti k pěti, nebo spíš doslova (v sezoně 2021) až k zlověstné nule. Nicméně se zdá, že dal Kamatsu uvnitř týmu věci do latě, což vloni vyneslo historicky druhé nejlepší umístění stáje v Poháru konstruktérů, když po třech dvojitých bodovaných finiších a několika dalších umístěních mezi top 10 skončili sedmí. A to dokonce měli reálnou šanci na šesté místo, nebýt dvojitého pódia Alpine v Brazílii.

Racing Bulls – Laurent Mekies (leden 2024)

Mekies odstartoval svoje formulové dobrodružství v roce 2000 s týmem Arrows. Posléze se přestěhoval do Minardi, ze kterého se později stala po odkupu výrobcem energetických nápojů Red Bull juniorka jeho hlavního týmu pod názvem Toro Rosso (dnes Racing Bulls), kde od konce roku 2005 působil jako hlavní inženýr.

Francouz má ze všech deseti šéfů asi tu nezajímavější cestu královnou motorsportu, jelikož si dal pauzu od paddocku F1 a v roce 2014 nastoupil na pozici bezpečnostního delegáta Mezinárodní automobilové federace, kterou vykonával do roku 2017. Následující rok byl zpět v paddocku, když ho Ferrari zaměstnalo jako sportovního ředitele. V roce 2021 byl jmenován zástupcem šéfa a závodním ředitelem týmu. Tam vydržel až do července 2023, kdy byl oznámen jeho konec kvůli novému angažmá “doma” ve Faenze, kde plní funkci šéfa.

Alpine – Oliver Oakes (červenec 2024)

Oakes je nejmladším šéfem od Christiana Hornera, kterému bylo v roce jeho jmenování 31 let, tedy o šest let méně než nejnovějšímu členovi na vedoucí pozici. Sedmatřicetiletý Brit sice nemá žádné zkušenosti ve formuli 1, ale zato disponuje bohatými znalostmi z motokárového prostředí a z nižších sérií s monoposty, a ty už dokázal úspěšně využít.

Poté, co byl v červenci 2024 jmenován jakožto nástupce Bruna Famina, si zapsal první úctyhodný zářez. Stačily mu totiž pouhé tři měsíce k tomu, aby dovedl stáj z Enstone pro první dvojité podium od roku 2013. Zatímco v Sao Paolu stáli na pódiu Esteban Ocon s Pierrem Gaslym, před 11 lety za éry Lotusu patřilo v Koreji druhé, resp. třetí místo Räikkönenovi s Grosjeanem.

Sauber – Mattia Binotto (srpen 2024)

Formulový Harry Potter je ze všech jmenovaných nejzkušenější. Jako 26letý vystudovaný strojní a motorový inženýr byl v roce 1995 přijat do Ferrari jako motorář. Byl součástí týmu v období, kdy se Schumacherem překonávali rekord za rekordem a získali pět titulů v řadě. Po 12 letech byl povýšen na pozici hlavního inženýra.

V roce 2013 přišel další kariérní postup, když se stal šéfem motorářů, než byl v roce 2016 jmenován technickým ředitelem. Jelikož Ferrari opět začalo i díky němu vítězit, ale s šéfem týmu Maurizem Arrivabenem nebylo nejvyšší vedení italské stáje spokojeno, přišlo logické rozhodnutí – Arrivabenneho místo dostal Binotto.

Následovala ale studená, přímo ledová sprcha. Jak Binotto exceloval po technické stránce, tak během čtyř let ve funkci šéfa pohořel jako řada pilotů vedle bezkonkurenčního Verstappena, proto na konci roku 2022 rezignoval a po 27 letech v Maranellu definitivně skončil.

Po takovém fiasku snad už nebyl nikdo, kdo by v návrat italsko-švýcarského inženýra do formule 1 věřil. Ovšem opak je pravdou a Binotto se v roce 2024 vrátil s velkou pompou, když ho Sauber oznámil jako následovníka Andrease Seidela a Olivera Hoffmanna na pozici výkonného ředitele, potažmo vedoucího projektu Audi.

Po odchodu Alessandra Alunni Braviho bude na první dva závody sezony 2025 v čele stáje z Hinwilu, než se k týmu připojí Jonathan Wheatley.

Aston Martin – Andy Cowell (leden 2025)

Zkušenosti ve formuli 1 sbírá už od roku 1998, kdy se jako člen absolventského programu Cosworthu skrze různá technická odvětví propracoval až k navrhování a vývoji motorů pro formuli 1. Tehdy byl Cowell zodpovědný za inženýrskou projektovou skupinu, která se podílela na výrobě inovativního motoru pro tým Stewart. S jejich motory tým několikrát v roce 1999 triumfoval.

Poté strávil rok u BMW Motorsport. Jako vedoucí inženýrské skupiny navrhoval motor pro Williams na sezonu 2001. O rok později byl zpět v Cosworthu jako hlavní motorář. Ale ty největší úspěchy se dostavily až u Mercedesu, v němž mezi lety 2013-2020 dohlížel na vývoj v té době nejdominantnějšího motoru na startovním roštu.

O čtyři roky později se Cowell opět vrátil na scénu. V červnu 2024 se stal novým výkonným ředitelem Aston Martinu, přičemž nahradil Martina Whitmarshe, a půl roku na to jej dosadili do role šéfa stáje za Mikea Kracka, který byl degradován na šéfa traťových inženýrů.