Šestinásobný vítěz s týmem Ligier Jacques Laffite slaví 77. narozeniny
Jeden z nejpamětihodnějších francouzských závodníků, Jacques Laffite, dnes slaví své 77. narozeniny. Ve formuli 1 absolvoval 180 závodů, z nichž 6 vyhrál a na stupně vítězů vystoupal celkem 32krát. Spojit si ho můžete například s týmem Ligier, pro který absolvoval celkem 9 sezon.
Celým jménem Jacques-Henri Laffite vstoupil do formule 1 v roce 1974 s týmem Franka Williamse. Pokud se divíte, jak mohl do F1 vstoupit s Williamsem, ačkoliv byl tým Williams založen až v roce 1977, je potřeba připomenout, že Frank Williams založil stejnojmenný tým už v roce 1969 a následně jej v roce 1976 spojil s Walterem Wolfem. Ten pak na konci roku odkoupil celou stáj, zatímco Frank Williams plánoval návrat do F1 s týmem, který známe dodnes.
Laffite debutoval v GP Německa 1974 na extrémně nebezpečné „Severní smyčce“ legendárního okruhu Nürburgring. Šachovnicovou vlajku ale nespatřil, ve třetím kole ho vyřadil problém se zavěšením.
Na své první body si musel celý jeden rok počkat – teprve jeho návrat na Nordschleife mu zajistil nejen prvních 6 bodů v kariéře, ale rovnou i stupně vítězů. Do cíle dojel na druhém místě se ztrátou jedné a půl minuty na vítězného Carlose Reutemanna s monopostem Brabham-Ford.
Po sezoně 1975 přestoupil k týmu Ligier, kde ihned prokázal své silné jezdecké nadání. Získal tři stupně vítězů a dokonce se v italské Monze postavil na pole position – ve vítězství ji ale nepřetavil. Na vítězný triumf si musel počkat až do GP Švédska roku 1977, kde zvítězil po startu z osmého místa.
Jacques Laffite (úplně vzadu, Ligier-Matra) sleduje útok Johna Watsona (Penske-Ford, č. 28) na Maria Andrettiho (Parnelli-Ford, č. 27), mezi nimi jede s osmičkou Carlos Pace (Brabham-Alfa Romeo) – GP Jižní Afriky 1976
Méně úspěšnou sezonu 1978 vystřídalo tažení za mistrovským titulem v roce 1979 – Laffite vyhrál úvodní dva závody roku a o titul bojoval až do posledních závodů, nakonec se ale umístil až na celkovém čtvrtém místě, které bylo jeho nejlepším umístěním v kariéře. Laffite si bramborovou medaili odvezl ještě dvakrát v letech 1980 a 1981, během kterých získal svá poslední tři vítězství.
Ačkoliv si Laffite s Ligierem slibovali v roce 1982 boj o titul, získal za celý rok pouhých 5 bodů a v šampionátu se umístil na slabém 17. místě. O rok později se tedy rozhodl vrátit do Velké Británie k Franku Williamsovi, slibované výsledky se ale bohužel nedostavily. Během dvou let strávených u stáje z Grove nezískal Francouz ani jedno umístění na stupních vítězů, a tak se rozhodl vrátit zpět k Ligieru.
Jacques Laffite (Ligier-Ford) zvnějšku předjíždí Nikiho Laudu (Brabham-Alfa Romeo) během GP Nizozemska 1978, opodál souboj sleduje Carlos Reutemann (Ferrari)
Sezona 1985 nebyla vůbec špatná – Laffite vybojoval tři stupně vítězů a sezonu zakončil na celkovém devátém místě. V roce 1986 se těšil na konkurenceschopný vůz, který nakonec dostal, ale jeho potenciál nemohl plně demonstrovat. Laffite totiž na startu GP Velké Británie 1986 v Brands Hatch havaroval a zlomil si obě nohy. Jeho kariéra ve formuli 1 tak byla zpečetěna.
Po formuli 1 zkusil cestovní vozy
Laffite se po nehodě plně zotavil a v roce 1987 absolvoval šest závodů v inauguračním šampionátu WTCC s vozem Alfa Romeo 75 týmu Alfa Corse. Na stupně vítězů to ale nestačilo. O tři roky později začal závodit s BMW M3 v německém šampionátu DTM, kde ještě téhož roku oslavil své vítězství na Nürburgringu.
Následující dvě sezony strávil ve vozech Mercedes 190E, chuť vítězného šampaňského ale už znovu neokusil. Získal však tři stupně vítězů a do paměti fanoušků se rozhodně nezapsal jako vyhořelý závodník.
Honda se soustředí na elektrické malé vozidlo s prostým názvem E
Laffite se dokonce devětkrát zúčastnil slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. Nejlépe se mu dařilo v letech 1974 a 1978 – ve svých kategoriích (nejdříve S 3.0 a poté S +2.0) obsadil pátá místa. V roce 1990 se pokusil zaútočit na celkové vítězství v kategorii C1 s týmem Joest Porsche Racing, do cíle ale dojela jeho posádka na čtrnáctém místě.
V roce 1996 pověsil závodní přilbu na hřebík a od roku 1997 komentoval závody formule 1 pro francouzskou televizi TF1. Mezi francouzskými fanoušky je nechvalně známá jeho vulgární poznámka k incidentu mezi Jacquesem Villeneuvem a Michaelem Schumacherem z GP Evropy 1997.
Ještě jednou si ve svém životě zkusil jízdu s monopostem formule 1 – v 64 letech mu Renault umožnil otestovat vůz z roku 2007 na okruhu Paul Ricard.
Za zmínku také stojí fakt, že po Laffiteho nehodě na startu GP Velké Británie 1986 představila pro sezonu 1988 formule 1 nová bezpečnostní pravidla pro konstrukci monopostů – jezdcovy nohy podle nich nesměly přečuhovat za osu přední nápravy.
