Rozbor kvalifikační krize

Může trvat několik let

12 Štítky: Bernie Ecclestone Jean Todt kvalifikace Pravidla Zveřejněno 4. 04 2016 — Tomáš Richtr

Vzpomenete si ještě, kde je prapůvod současného šíleného stavu kolem formátu kvalifikace F1? V nápadu Bernieho Ecclestona otáčet po kvalifikaci pořadí prvních deseti tak, že vítěz kvalifikace do závodu startuje jako desátý. (Ten Bernie Ecclestone, který nemá sportovní pravidla vůbec v popisu práce.) Týmy F1 se tohoto nápadu celkem pochopitelně lekly, ale jelikož jsou z Bernieho tak nějak vyplašené, tak místo toho, aby jej poslaly do háje, sáhly ke zbrklému “kompromisu”, který se ukázal stejně tak sebevražedný, jako když z ponorky u dna Atlantiku vystřelíte torpédem na opačnou stranu.

A když si myslíte, že to šílenství nemůže být hlubší, tak přijde prezident Jean Todt a prohlásí, že F1 “nemůže jít směrem zpět”. Ten Jean Todt, který o sobě řekl, že coby prezident FIA je zodpovědný za obrovskou agendu a F1 je jen její malou součástí. Přesto si teď vybral čas, ve kterém se rozhodl velmi silně angažovat, vzít si fanoušky a hodnotu sportu jako rukojmí, a to všechno jen za účelem nakrknout týmy.

Ano,Todt a Ecclestone oslabeni rostoucí pozicí automobilek teď rádoby ukazují sílu tím, jak ve složitém procesu schvalování paralyzují pozici automobilek. Místo toho jsou ale nositelem zkázonosné egoisticko-ješitné nezodpovědnosti vedoucí například ke slovům Kimiho Räikkönena: “Lidé si o nás musí myslet, že jsme úplně pitomí.”

Do toho Jean Todt uráží fanoušky tím, že sice o nich ví, ale že oni pravidla F1 nediktují. Což je pravda, ale rádi bychom věděli, proč se na loňský kvalifikační formát v první řadě sahalo. O to nežádal vůbec nikdo. Nyní FIA a Ecclestone předloží návrh, podle kterého bude o pozici na startu rozhodovat nikoli nejrychlejší čas v daném kvalifikačním segmentu, ale součet dvou nejrychlejších kol.

Aniž by řekl, co si od toho s Ecclestonem slibují?! To se všichni praštili do hlavy a ztratili paměť (která by jim řekla, že to už jsme si zkusili), nebo se vyznačují masochistickou sebetrýznivou úchylkou typickou pro lidi, kteří ničí věci či vztahy už jen z principu toho, že fungují normálně.

Do roku 1995 se jezdila kvalifikace hodinu v pátek a hodinu v sobotu na omezený počet pokusů. Nejrychlejší čas z jedné nebo druhé hodiny rozhodl o postavení na startu. Páteční hodina byla v roce 1996 zrušena, ale jezdci měli v sobotu k dispozici opět jen 12 kol. Navíc byl zaveden dnes známý kvalifikační limit 107 %.

Volná hodina a nanejvýš 12 kol měly za následek to, že se často prvních 20 až 30 minut nic nedělo. Naopak, v posledních minutách bylo nejen plno na dráze, ale šlo často o infarktové sekundy. Pozornost se ale soustředila jen na silné týmy, a ty slabší si stěžovaly, že se jim kamery nevěnují, a tím pádem nemohou uspokojit své sponzory. Proto počínaje rokem 2003 byl zaveden princip, podle kterého má každý pilot dráhu sám pro sebe.

V pátek vyjel na trať jako první lídr šampionátu. Za ním ten druhý, pak třetí a tak dále. Časy k ničemu nebyly. Určily jen pořadí výjezdů pro sobotní kvalifikaci. Ten, který byl v pátek nejpomalejší, vyjel v sobotu jako první, ten kdo byl v pátek nejrychlejší, vyjel v sobotu jako poslední. Pro rok 2004 se páteční seřazovací jízdy přesunuly do soboty a o pořadí výjezdů v první jízdě rozhodovalo pořadí v posledním závodě.

Normálně je obvyklé, že v kvalifikaci chcete jet co nejpozději. Trať postupem času zrychluje. A jelikož ten rok na Silverstonu pro hlavní kvalifikaci hrozil déšť, chtěli všichni vyjet naopak mezi prvními. Což znamená být v prvních rozjezdech pomalý. Takže Michael Schumacher a Rubens Barrichello zahráli divadlo. Jeden dostal smyk, druhý vyjel mimo trať, a první fanouškovské vzpoury byly na světě. A to neexistovaly okruhy jako Abú Dhabi, kde trať postupem času naopak zpomaluje.

Přesto je mezi návrhy nové úpravy kvalifikaci i ten, který nechá v poslední části Q3 na dráhu vyjet jednoho pilota za druhým dle výsledků Q2. Jinými slovy to samé v bleděmodrém.

Přišel rok 2005: první série jízd se jela v sobotu, druhá dokonce až v neděli. Časy se tentokrát sčítaly a výsledná hodnota rozhodovala o pozici na startu. Nepřipadáte si nyní trochu jako blázen?

Tímto formátem byly týmy i fanoušci tak znechuceni, že již pro šestý závod sezony byla nedělní jízda zrušena a o kvalifikaci rozhodly jediné jízdy v sobotu. Jako poslední na dráhu vyjel vítěz předchozího závodu. Krize skončila se začátkem sezony 2006, kdy byl představen systém Q1, Q2 a Q3 platný až do konce ročníku 2015.

Systém, který před deseti lety vytáhl z bryndy šampionát formule 1, byl zničen, skartován, vyhozen, zapovězen, zneuctěn. Formát kvalifikace byla spolehlivá a věrná partnerka, kterou jsme vykopli z domu, a nyní se ji snažíme nahradit lacinou děvkou. První dvě noci se nám nelíbila, zkusíme jinou. Už sice víme, Jean Todt to ví, Bernie Ecclestone to ví, že jsme udělali strašlivou chybu. A že stará kvalifikace tu s námi sice byla deset let, takže nás ten vztah asi začal trochu nudit, ale byla to dobrá partie. Jenomže si to přes naše silné ego, ješitnost a vedlejší zájmy prostě odmítáme připustit. A tak budeme zkoušet dál.

Prý jen hlupák dělá stejnou chybu dvakrát.

Čtěte dále: Názor: Proč nový formát kvalifikace nemůže naplnit očekávání?

Jean Todt by chtěl mít F1 pevně v rukou. Dlouhodobější vize pro královnu motorsportu mu ale evidentně chybí...

Jean Todt by chtěl mít F1 pevně pod kontrolou. Zatím ale není ani schopen napravit zpackanou kvalifikaci

Diskuse k článku

Napsat komentář