Rádiová komunikace: Jak probíhá rozhodnutí, co “vypípnout”

F1 má přístup k rádiové komunikaci jezdců už léta. „Pokud je vůz na trati, máme rádio pro daný vůz a máme k němu přístup,“ vysvětlil ředitel vysílání a médií F1 Dean Locke. „Pryč jsou doby, kdy to mohlo být šifrované nebo jsme se k tomu nedostali, to rádio je prostě venku.“

Pro Formula One Management (FOM) znamená možnost pouštět téměř živé komentáře jezdců během přenosů výhodu oproti jiným sportům.

„Znám někoho, kdo pokrývá golf,“ vypráví Locke, „a on říká: ‚Můžu sledovat golfistu pět hodin a nemám nic – váš sportovec je v autě s helmou v kokpitu, jede 200 mil za hodinu (cca 320 km/h) a my máme plné emoce‘.“

Jak však Locke uznal, mít tak blízký přístup k závodníkovi během soutěže přináší určitou míru odpovědnosti. Proto F1 využívá své možnosti některé rádiové zprávy cenzurovat nebo skrýt – pomocí ztlumení.

Děje se to dvěma způsoby, protože F1 vysílá rádiovou komunikaci jezdců na dvou různých místech. Škála palubních kanálů F1, dostupná přes F1 TV a jinde, umožňuje divákům sledovat jednotlivé jezdce a slyšet téměř vše, co řeknou. Z těchto zpráv jsou některé také vybírány pro vysílání v celosvětovém televizním přenosu (world feed), což se děje pomocí zvukových klipů, textových polí nebo obojího.

Zatímco druhá možnost je běžnou součástí televizních přenosů F1 po celá desetiletí, palubní kanály byly zavedeny teprve nedávno, v roce 2018. Zprávy jezdců jsou přenášeny s několikasekundovým zpožděním, což dává režisérovi možnost ztlumit cokoli, co nechce vysílat.

Locke vysvětlil, že se to dělá, pokud má režisér obavy z toho, co by jezdec mohl říct. „Je tam zodpovědnost,“ řekl. „Takže u té živé [palubní] části můžete teoreticky poslouchat jezdce individuálně. Ale pokud je tam něco, čeho by mohli litovat, musíme je před tím trochu chránit, takže máme funkci, kterou to můžeme řešit: ztlumit to, občas to vypípat.“

V praxi jsou cenzurní ‘pípnutí’ na palubních kanálech slyšet jen zřídka, pokud vůbec. Když se televizní režisér rozhodne skrýt zprávu, běžně se to děje jejím ztlumením, jako v případě, kdy si Fernando Alonso vylil zlost na vedení závodu poté, co několik jezdců před ním v posledním závodě zkrátilo první zatáčku. Zvýrazněné části přepisu níže byly na jeho palubním kanálu ztlumeny:

Pokud je zpráva jezdce tímto způsobem ztlumena, nemusí se nikdy dostat na veřejnost. Alonsův vzkaz byl následně odhalen ve videu, které FOM zveřejnila den po závodě.

Rádiová komunikace jezdců může být také skryta tímto způsobem po nehodě, zvláště pokud panuje obava, že by jezdec mohl být zraněn. Vulgární zprávy nemusí být nutně takto skryty, jako například Alonsova výbušně naštvaná reakce na to, když Lewis Hamilton dojel do cíle před ním v Singapuru poté, co v posledních kolech několikrát zkrátil trať.

Z obrovského množství zpráv posílaných tam a zpět mezi až 20 jezdci a jejich inženýrskými týmy si může televizní režisér vybrat, které ukáže ve světovém přenosu. Jakékoli vulgarismy (nebo příležitostně urážlivý jazyk) jsou cenzurovány slyšitelnými ‘pípnutími’ – občas se může stát, že zpráva nesestává z ničeho jiného.

Stejně jako veškerou televizní režii během závodu, výběr a úpravu rádiových zpráv zajišťuje FOM. Jejich produkce směřuje k širokému spektru diváků, včetně mnoha oblastí, kde se nemluví anglicky – což je univerzální jazyk týmových rádií F1.

FOM také musí vybírat, které zprávy nejlépe dokreslují klíčové příběhy odehrávající se v závodě, a kolik jich použít. „U světového přenosu je to trochu jiné,“ vysvětluje Locke. „Vybíráme, co budeme vysílat, také pro mnohem větší publikum.“

„Je to kontextuální, musí to tak být. Zpoždění je asi 15 sekund, takže klip může stále přicházet, zatímco ho přehráváme. Ale dává nám to čas ztlumit [zeslabit] okolní zvuky, zesílit zvuk [zprávy], případně vypípat jezdce, pokud ho musíme vypípat, a také udělat redakční rozhodnutí. Tedy: je to v kontextu?“

Ačkoli byla F1 některými obviněna, že dává přednost emocionálním a vulgárním rádiovým zprávám, Locke trvá na tom, že se nesnaží o senzace. „Jeden [klip], který jsem jednou kritizoval, obsahoval více sprostých slov než nesprostých. Říkal jsem si: ‚Myslím, že je to trochu senzacechtivé, spíše než aby nám to skutečně přineslo nějaký příběh o tom, co se nám ten jezdec snaží říct.‘“

FOM však vidí rádiovou komunikaci jako důležitý nástroj pro vyprávění příběhů. „Měli jsme závody, kde spolu dva týmoví kolegové prostřednictvím týmu diskutovali,“ říká Locke, „a popravdě, bez tohoto procesu byste se vlastně nedozvěděli příběh toho, co se dělo. Takže to potřebujeme, abychom posunuli redakční proces, abychom pochopili, co se děje mezi těmi dvěma vozy nebo během souboje.“

Nejsme na trhu, abychom dělali senzace,“ zdůrazňuje. „Tým jsou vypravěči a to je to, co dělají. Takže proces je: rádio přijde, oni si myslí, že je důležité, začnou ho stříhat. A pak ho pustí ven, jakmile dají vědět režisérovi. Režisér se také může rozhodnout, že dané téma ukáže. Pokud je to o něco zpožděnější, můžeme se rozhodnout dát to do opakovaného záběru, protože to také dokresluje příběh opakovaného záběru, jelikož ne všechny opakované záběry jsou snadno pochopitelné, takže to může ten proces trochu vysvětlit.“

F1 má také možnost zobrazit rádiové zprávy v textovém poli, a to buď jako doplněk ke zvukovému klipu, nebo místo něj. Druhá možnost může být přínosná pro komentátory, protože nemusí přestat mluvit, aby bylo slyšet rádiovou komunikaci.

„Pokud může být přepis nasazen, tak je nasazen, pokud to nezdrží to rádio,“ říká Locke. „Občas překročíme těch 15 sekund [zpoždění], ale obvykle je to v rámci jednoho kola a protože to má informace o načasování, je to v tu chvíli už stejně zastaralé. Občas jsme kritizováni – ‚Myslím, že to rádio bylo opravdu zpožděné‘ – [ale] prostě není. Byli byste docela překvapeni, kdy [jezdcům] říkají, aby jeli do boxů, kdy jim říkají, aby něco udělali, je to jen někdy dost opožděné.“

Po Velké ceně Číny vydalo FOM vysvětlení poté, co si Ferrari stěžovalo na úpravu svých zpráv týkajících se Lewise Hamiltona a Charlese Leclerca během Grand Prix. Locke je však přesvědčen, že FOM nachází správnou rovnováhu ve velké většině případů.

„Někdy se stane, že mi v neděli večer zavolají a [oni] řeknou: ‚Hej, bylo to v kontextu?‘ nebo ‚Slyšel jsi tamten kousek?‘ Docela často je to mylné v tom smyslu, že šlo o velmi dlouhou sekvenci a oni si z ní berou jen krátkou část. Ale přesnost, s jakou jsme schopni dodat a vyprávět ten příběh, se neustále zlepšuje.“