Přísuny nováčků ve 21. století. Ve kterých letech jsme dostali ty nejlepší? (1. část)
Více než čtvrtina jezdců nastoupila v roce 2025 do své první kompletní sezóny. Není to poprvé, kdy F1 zažila příval nováčků.
Nováčky v letošní sezóně jsou Kimi Antonelli, Gabriel Bortoleto, Isack Hadjar, Jack Doohan, Oliver Bearman a Liam Lawson. Již nyní víme, že jeden z těchto nováčku už je ze hry venku, alespoň tedy prozatím. Jack Doohan je od závodu v Imole nahrazen Francem Colapintem, který ale může být také považován za nováčka, jelikož v minulém roce odjel pouze devět závodů.
Rok 2025 může být považován za rok, kdy se v nováčci předvedli ve skvělém světle. Podívali jsme na všechny dosavadní ročníky za posledních 25 let, tedy 21. století, abychom zhodnotili, ve kterých ročnících nováčci nejvíce zářili.
10. místo – 2023
Kompletní sezóna – Oscar Piastri (McLaren), Logan Sargeant (Williams)
Neúplná sezóna – Nyck de Vries (Williams), Liam Lawson (Alpha Tauri)
V roce 2023 se do F1 dostal Oscar Piastri – ne však se stájí Alpine, u níž byl juniorským pilotem, ale s McLarenem, který francouzské stáji Piastriho doslova vyfoukl, když byli sami nerozhodní. Mladý Australan zažil solidní rok. Dvakrát skončil na pódiu a vyhrál sprintový závod v Kataru, čímž naznačil, co od něj můžeme v budoucnu očekávat. Dnes Piastri vede světový šampionát a je velkým favoritem na zisk mistrovského titulu.
Nyck de Vries překvapil devátým místem se slabým Williamsem, když v Monze zaskočil za Alexe Albona. V příštím roce dostal příležitost u Alpha Tauri, kde to už taková sláva bohužel nebyla. Logan Sargeant strávil u Williamsu necelé dva roky, kde získal pouze jediný bod, zato absolvoval nespočet nehod.
Liam Lawson v roce 2023 zaskočil za Daniela Ricciarda, který si při tréninku na GP Nizozemska zlomil ruku. Lawson na sebe ihned upozornil solidními výsledky, ale přednost před Ricciardem pro následující rok přesto nedostal. Dnes je po krátké zastávce v Red Bullu v sesterském Racing Bulls.
9. místo – 2011
Kompletní sezóna – Sergio Pérez (Sauber), Paul di Resta (Force India), Pastor Maldonado (Williams), Jerome d’Ambrosio (Virgin)
Neúplná sezóna – Daniel Ricciardo (HRT)
Žádný z pilotů, kteří debutovali v roce 2011, již v současné době na startovním roštu není. Sergio Pérez se na něj může v příštím roce vrátit s Cadillacem. Společně s Danielem Ricciardem je nejvýraznější postavou nováčků z tohoto roku. Pérez do F1 vstoupil se Sauberem, zatímco Ricciardo naskočil do rozjeté sezóny v Silverstone do slabého HRT.
Ricciardo zažil největší slávu u Red Bullu, kdy byl jedním z výrazných postav v době suverénního Mercedesu. Australan jednoznačně patří mezi nejlepší piloty, kteří nikdy nezískali mistrovský titul. Pérez se pro změnu osvědčil jako špičkový pilot jezdící ve středu pole. Šanci v Red Bullu využil jen částečně – posbíral několik vítězství a pódiových umístěný, týmový kolega Max Verstappen ho však rok za rokem suverénně porážel.
Oba piloty jako vítěze závodu F1 doplňuje třetí do party – Pastor Maldonado. Venezuelan triumfoval v legendární GP Španělska 2012. Maldonadovi nikdy rychlost nechyběla, ale jeho nevyzpytatelný a agresivní jízdní styl je dodnes pamatován.
Paul di Resta patří mezi řádku pilotů, kteří měli velký talent, ale v F1 se nijak výrazně neprosadili. Tři roky ve Force Indii jednoduše nestačily. Ještě méně času měl Jerome d’Ambrosio, který se s Virginem trápil na konci pole.
8. místo – 2018
Kompletní sezóna – Charles Leclerc (Sauber), Sergei Sirotkin (Williams)
V roce 2018 vkročil do F1 Charles Leclerc. Mladý Monačan jakožto šampion F3 a F2 z předchozích let potvrdil očekávání také v nejvyšší kategorii. Svými výkony si zasloužil místo u Ferrari pro rok 2019, kde nahradil Kimiho Räikkonena. Leclerc se v 21 letech stal druhým nejmladším pilotem, který kdy nastoupil za Ferrari.
Dnes je Leclerc u Ferrari již sedmým rokem a marně čeká na vůz, který by mu mohl zajistit boj o titul. Osm vítězství za sedm let je pro nesporný talent Monačana žalostně málo. Jeho superschopnost dokazují výsledky v kvalifikaci – s 26 pole positions jich jen Max Verstappen (43) má od roku 2019 více.
Sergei Sirotkin příliš velkou díru do světa F1 se slabým Williamsem neudělal. Dnes se příležitostně účastní závodů Middle East Trophy v kategorii GT3.
7. místo – 2002
Kompletní sezóna – Mark Webber (Minardi), Felipe Massa (Sauber), Takuma Sato (Jordan), Alan McNish (Toyota)
Navázat na úspěšný ročník nováčků z roku 2001, ke kterému se později dostaneme, bylo samozřejmě náročné. Do F1 vkročili o rok později piloti, kteří byli velmi blízko titulu mistra světa, ale nakonec na jeho zisk byli krátcí.
Hned v prvním bláznivém závodě v Austrálii zazářil domácí Mark Webber s Minardi, který dojel pátý. Přes Jaguar a Williams se Webber dostal k Red Bull, kde dostal v roce 2009 poprvé stroj, se kterým mohl bojovat o vítězství. O rok později byl velmi blízko zisku titulu, ale nakonec byl šikovnější jeho týmový kolega Sebastian Vettel.
Ideální začátek kariéry nezažil u Sauberu Felipe Massa. Pod množstvím incidentu ho Sauber nechal jeden závod stál a následující rok dokonce zůstal pouze jako rezervní pilot Ferrari. Právě italská stáj ale v Massu věřila a pro rok 2006 mu dala šanci vedle končícího Michaela Schumachera. Po jeho odchodu to měl Massa s novým týmovým kolegou Kimim Räikkonenem vcelku vyrovnané a v roce 2008 to byl on, kdo do posledních zatáček závodu v Brazílli bojoval domácí hrdina o světový titul.
Takuma Sato se u Jordanu také trápil a jeho jediným highlightem je páté místo v domácím Japonsku. Sato poté strávil ještě několik let ve stájích BAR a Super Aguri. Alan McNish patří k nejstarším pilotům moderní historie, kteří debutovali v F1. Úspěšný pilot vytrvalostních závodů se v Toyotě zdržel pouze na jednu sezónu a poté se vrátil zpět k vytrvalostním závodům.
6. místo – 2000
Kompletní sezóna – Jenson Button (Williams), Nick Heidfeld (Prost), Gaston Mazzacane (Minardi)
Konečně jsme u ročníku, který nám později nadělil mistra světa. Jenson Button debutoval s Williamsem a nebyl to špatný rok. Button zajel několik skvělých výsledků, přesto si ale své místo v britské stáji neudržel a zamířil k Benettonu, ze kterého se stal posléze tovární Renault.
Více méně se vším si dal v F1 Button na čas. První pódium přišlo v roce 2004, první výhra o dva roky později. Světového titulu se britský závodník dočkal jako hlavní hrdina pohádkového příběhu stáje Brawn GP v roce 2009.
Rok 2000 měl další talent s potenciálem světového šampiona. Nick Heidfeld byl junior Mercedesu a očekávalo se, že po utrápeném roce u stáje Prost to bude on, kdo nahradí končícího Miku Häkkinena. Nakonec ale dostal přednost jistý Kimi Räikkonen, což svým způsobem ilustrovalo kariéru Heidfelda. Zdálo se, že vždy se našel někdo o kousek lepším, než je on. I když nakonec F1 opustil Heidfeld bez vyhraného závodu, jakožto držitel rekordu se 13 pódii bez jediné výhry se za svou kariéru nemusí vůbec stydět.
Pokud by se v minulém roce neobjevil v F1 Franco Colapinto, pravděpodobně byste jméno Gaston Mazzacane slyšeli poprvé. Mazzacane byl totiž posledním argentinským závodníkem, který před Colapintem v F1 závodil. S Minardi toho bohužel Mazzacane moc v roce 2000 nepředvedl. Šanci dostal ještě na čtyři zavody s Prostem v roce 2001, ale to bylo vše.