Příběh Zeleného hrášku: Před 100 lety vyjel první Grand Prix vůz Aston Martin

Aston Martin nasadil do Velké ceny Francie vskutku unikátní auto: model Green Pea z roku 1922! Šlo o čtvrteční promo akci u příležitosti stého výročí prvního Grand Prix auta Aston Martin. Jaký je příběh vozu? Začtěte se do dalších řádků...

Štítky: Aston Martin Historie Zveřejněno 21. 07 2022 — Tomáš Richtr

Jednoho nedělního rána v létě 1958 listoval mladý desátník RAF Neil Murray knihou Aston Martin: Příběh sportovního vozu od Dudleyho Corama. Na straně 64 uviděl obrázek závodního vozu Bamford & Martin TT1, přezdívaného Green Pea, v akci na Velké ceně Boulogne 1923. Později při obědě vzal Murray do ruky nejnovější číslo časopisu Motor Sport a rovnou se začetl do stránek s prodejem. Tam neuvěřitelně uviděl inzerát na Aston Martin, o kterém se domníval, že je to Green Pea. Byl nadšený a domluvil si prohlídku vozu.

„Tam, až na konci řady, byl Green Pea,“ říká Murray. „Podíval jsem se na něj a obrázek v knize prostě neodpovídal. Ocelovou záď mu nasadil nějaký chlapík z Walesu, všude byla stříbrná barva, dokonce i přední nápravy byly natřené stříbrně. Brzdová lanka byla z Austinu Seven a jediná věc, která skutečně bránila vypadnutí podlahy, byla hnací hřídel.“

Murray se však do auta zamiloval, vyprázdnil svůj spořicí účet a dal dohromady požadovanou cenu 145 liber. Od té doby je Green Pea v jeho rodině.

Historie Green Pea začíná u zakladatelů Aston Martinu Lionela Martina a Roberta Bamforda, kteří vždy snili o výrobě závodního vozu, s nímž by mohli startovat na okruzích Grand Prix (ještě před oficiálním začátkem seriálu F1 v roce 1950). Na začátku dvacátých let se dvojice seznámila se závodním jezdcem, hrabětem Louisem Zborowskim, který si značku oblíbil poté, co řídil její první závodní vozy s otevřenými koly s bočním ventilem. Díky penězům, které měl k dispozici, financoval modernizaci motoru Robb o objemu 1500 cm3 s jednou vačkou.

V roce 1922 byly dva z těchto nových závodních motorů spojeny s karoseriemi odpovídajícími stylu voiturette a vznikly stroje TT1 a TT2. Vozy Aston Martin nestihly plánovaný start na Isle of Man TT v květnu téhož roku, ale debutovaly v červenci 1922 na Velké ceně Francie ve Štrasburku, kde se umístily na pátém a šestém místě, než poruchy motorů způsobily jejich předčasné odstoupení. V roce 1923 vedly finanční problémy k tomu, že oba tovární vozy byly nabídnuty k soukromému prodeji.

Ve vzácném a pozoruhodném okamžiku rané historie motoristického sportu koupila v roce 1923 vůz TT1 mladá žena jménem Marion Agnewová, kterou tento sport nadchl poté, co byla v předchozím roce svědkem závodů v Brooklands. Složitý šestnáctiventilový motor byl nahrazen závodním motorem s postranními ventily a Agnewová přejmenovala TT1 na Green Pea (Zelený hrášek), což byla žertovná narážka na status GP (Grand Prix), který měl. Společně se spolujezdcem, mechanikem a budoucím manželem Agnewové Robertem C. Morganem začali závodit.

Největšího úspěchu dosáhli ještě téhož roku ve Velké ceně Boulogne, kde Green Pea řízený Morganem získal druhé místo ve třídě a třetí místo celkově, což bylo první umístění na stupních vítězů pro Aston Martin. Agnew a Morgan později vyměnili boční ventil za motor Hooker Thomas, a když Green Pea prošel různými rukama, byl v jednu chvíli dokonce vybaven přeplňovaným motorem Anzani. Jeho závodní záznamy končí v roce 1930 a poté, co prošel dalšíma rukama a prošel mnoha úpravami, zchátral.

V tomto stavu vůz v roce 1958 koupil Murray. Murray byl mladý a neměl dostatek prostoru, a tak měl Green Pea na ulici před svým domem ve Fulhamu a většinu restaurátorských prací dokončil v garáži u souseda. Sehnal motorovou jednotku Bamford & Martin a vrátil vozu jeho specifikaci z roku 1923.

Na rozdíl od některých bývalých majitelů Green Pea se Murray věnoval tomu, aby vůz vrátil na silnice, a jeho dobrodružství za volantem se zdají být nekonečná – od shánění drátů na poli, aby znovu připevnil blatníky, až po hru na kočku a myš s cisternou, když se Green Pea zasekl na nejvyšším rychlostním stupni.

V roce 1994 Murray s pozoruhodným úspěchem namontoval dvouvačkový osmiventilový motor Benson a od roku 2007 je Green Pea v rukou Murrayho syna Roba. Než se Rob sám pustil do závodění, prožil většinu svého dětství v závodech do vrchu a na okruzích.

„Celý ten společný zážitek z toho, že jsme to dělali společně, byl opravdu skvělý,“ říká. „Byla to do značné míry rodinná záležitost.“

Rob se považuje za strážce ‚Zeleného hrášku‘ pro své vlastní děti. Jeho dcery-dvojčata ho jako malé děti doprovázely na mnoha závodech a vzhledem k tomu, že jeho nejstarší syn Jake se chce věnovat závodům, může Green Pea oslavit své sté výročí na místě, které mu právem náleží – na závodním okruhu v rukou třetí generace rodiny Murrayových.

Credit: Aston Martin magazine