Bezpečnost F1: Polohu ochranných bariér pomáha určit specifální software

Všichni fanoušci F1 mají v hlavě nehodu Romaina Grosjeana z Grand Prix Bahrajnu, po které Francouz prorazil bariéru ze svodidel, v nichž uvízl jeho haas. Objevilo se některých hlasů kritizujících umístění a úhel bariéry, FIA má ale v tomto svědomí čisté.

Štítky: Bezpečnost FIA Zveřejněno 31. 01 2021 — Lukáš Štěrovský

Zda, kde a v jakém úhlu vůči trati použít kterou bariéru, totiž není rozmarem Mezinárodní automobilové federace, ale výsledkem rozsáhlých simulací. Sdělila to samotná FIA ve svém magazínu Auto. „Náš software využívá virtuální model vozu, aby předpověděl rychlost a trajektorii po ztrátě kontroly nad vozem v kterémkoliv místě na dráze. Na základě toho je zvoleno umístění bariéry a její typ pro všechny zatáčky a únikové zóny.

Program umožňuje návrhářům okruhů porozumět úhlu, pod kterým může dojít v každé zatáčce k nárazu. Tím se zajistí nejlepší výběr bariéry, aby došlo k pohlcení co největšího množství energie při nehodě a minimalizovaly se síly přenesené na řidiče,“ píše FIA.

Za příklad pak dává třeba nehodu Charlese Leclerka z Grand Prix na Monze. „Pilot Ferrari vyjel z okruhu v zatáčce Parabolice rychlostí 210 km/h a během nárazu na něj působilo přetížení 32G. Fakt, že vyvázl nezraněn, nebyla náhoda. Video analýzy odhalily, že úhel nárazu byl 27 stupňů. Typ a umístění bariéry byl zvolen simulačním softwarem FIA tak, aby při takovém úhlu došlo k absorbování energie a jezdec se nezranil.“

Vyjma softwaru má FIA k dispozici také celou řadu senzorů na voze, ze kterých dokáže vyčíst, co se během nehody přesně dělo jak s jezdcem, tak i monopostem. „Sbíráme data a pak na základě nich vyvíjíme bezpečnostní opatření,“ tvrdí FIA s tím, že využívá i záznamy z nehod v běžném provozu. „Údaje mohou pomoci pochopit výzkumníkům, jak fungují pasivní bezpečnostní prvky na voze a bezpečnostní vybavení řidiče, a kde jsou limity toho, aniž by došlo ke zranění jezdce.“